10 C 234/2025-47 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 36 253,62 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 291,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 274,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že mezi firmou , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. V úvahu vzal sociálně demografická data, informace z interních databází a registrů, dále příjmy žalovaného podle předložených dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu. Zejména zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného, když z tohoto získal úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného za dostatečně dlouhé období. Z uvedených poznatků právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 30 000 Kč. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný potom u právního předchůdce žalobce načerpal 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimálně měsíční platby, a to vždy, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Všechny podstatné skutečnosti byly žalovanému věřitelem poskytovány každý měsíc. Dále se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný však neplnil své závazky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Ani přes výzvu k možnému zesplatnění žalovaný dluh neuhradil, a proto byl dluh zesplatněn ke dni , datum, . Proto je také žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Pohledávka, včetně příslušenství, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši 5 353,62 Kč, kapitalizovaných úroků od , datum, do , datum, ve výši 4 274,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od , datum, do , datum, ve výši 3 291,71 Kč, úroku ve výši 14,75 % p.a. z dlužné jistiny 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 30 900 Kč, sestávající se dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 900 Kč od , datum, do zaplacení.2. Soud pod č.j. EPR , č. účtu, –5 dne , datum, vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaný, ač byl řádně obeslán, nedostavil, proto bylo jednáno pouze za přítomnosti zástupce žalobkyně podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.3. Soud provedl řadu listinných důkazů:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, z , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi firmou , právnická osoba, a žalovaným. Celková výše spotřebitelského úvěru byla 30 000 Kč. Roční pevná úroková sazba činila 54 %, RPSN 70,81 % ročně a celková částka, kterou měl zákazník zaplatit 39 730,03 Kč. Součástí smlouvy byly také smluvní podmínky ke smlouvě, které se zabývaly otázkou uzavření smlouvy, čerpání úvěru, hrazení splátek, úroků a poplatků, práva věřitele, povinnosti dlužníka, možnosti změny smlouvy a podobně.5. Z potvrzení banky , Anonymizováno, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal , datum, na účet žalovaného 30 000 Kč.6. Dne , datum, byla žalovanému zasílána věřitelem výzva před zesplatněním dluhu.7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil.8. Z předžalobní upomínky a podacího lístku bylo zjištěno, že tato byla žalovanému zaslána , datum, s tím, že dluh má být uhrazen nejpozději do , datum, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že , právnická osoba, postoupil, jak plyne z přílohy, kromě jiného i pohledávku žalovaného.10. Dne , datum, bylo žalovanému zasláno sdělení o postoupení pohledávky.11. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.15. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak nijak neprokazuje, že by její právní předchůdce, tedy poskytovatel úvěru s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr ve výši 30 000 Kč plus smluvní úrok ve výši 54 %, a to v předepsaných splátkách. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Věřitel dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má