10 C 251/2025-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalobkyni proti žalovanému přiznal částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, od zaplacení a částku ve výši , částka, s tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne , datum, smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kde se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do částky , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal půjčené prostředky vrátit spolu s příslušenstvím uvedeným ve smlouvě, když první splátka byla splatná , datum, . Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru též údaje, z kterých bylo lze posuzovat úvěruschopnost. Dále si žalobkyně ověřila, že se žalovaný nenachází v žádném takzvaně dlužnickém rejstříku. Žalobkyně pak žalovaného posoudila jako úvěruschopného a úvěr mu poskytl, a to ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaný si pak při sjednání smlouvy ještě zvolil službu , Anonymizováno, za poplatek ve výši , částka, a informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Částky zaplacené žalovaným pak byly započítány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroků, následně poplatků a poté na úhradu jistiny a smluvní pokutu. Žalovaný pak řádně nesplácel a do prodlení se dostal s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný má tedy ve vztahu k žalobci celkem dluh ve výši , částka, , který se skládá z jistiny , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za službu , Anonymizováno, , částka, , poplatek za službu informační SMS servis , částka, . Vše bylo sjednáno ve smlouvě včetně smluvního úroku ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Dále žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, též dle smlouvy, když tato částka je požadována pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný na dluh ničeho nezaplatil.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, dne , datum, . Tento se žalovanému však nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání.3. Soud provedl řadu listinných důkazů:4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřeli oba účastníci, když byla sjednána částka až do výše , částka, , kterou lze čerpat postupně i opakovaně. Bylo zde dohodnuto čerpání úvěru, splatnost a způsob splácení, ale zde byl uveden konec doby platnosti kreditního rámce, a to dne , datum, , RPSN pak ve výši 1848,98 %, denní úrok, 1,016 %, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Byl též dohodnut smluvní úrok, poplatek za službu klidné spaní a za službu , Anonymizováno, a poplatek za poskytování SMS. Ve smlouvě byla obsažena i dohoda o zaplacení smluvní pokuty žalovaným ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky v případě prodlení. Se smlouvou byla předložena i příloha předpisu denních splátek.5. Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalovanému na jeho účet vyplacena částka , částka, .6. V listině označené jako „identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela ohledně příjmů a výdajů žalovaného z bankovních výpisů, kdy je zde uveden měsíční příjem, a to za měsíc březen, duben a květen 2024. Průměr byl žalobkyní spočítán na , částka, .7. Z předžalobní upomínky s podacím listem bylo zjištěno, že žalovaný byl dne , datum, upomínán o zaplacení dluhu, a to do tří dnů.8. Žalovaný byl i písemně informován o prodlení v délce 91 dnů.9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalobkyně pak bylo zjištěno, že byla zjištěna výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , na bydlení , částka, , nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, . Výše ověřeného čistého příjmu , částka, . Hospodaří sám, rezerva pro výdaje , částka, čili disponibilní příjem vyšel ve výši , částka, .10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje (pouze výpis z účtu žalovaného), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet poskytnutý úvěr dle smlouvy až do výše , částka, spolu s úrokem. Ostatní zjištění shora uvedená pak zřejmě pocházejí zřejmě z údajů uvedených žalovaným a dále statistických údajů. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti sp