13 C 38/2026-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, coby smluvní pokuty. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, . Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále po žalované požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě posouzení jeho příjmů a ověřením jeho situace v příslušných bankovních a nebankovních registrech, přičemž výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která podle jejího názoru umožňuje bezproblémové splácení úvěru v předmětné věci. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný před podáním žaloby celkem uhradila , částka, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, . Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z dokumentu s názvem SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, snažila s osobou vystupující pod identitou žalovaného prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu měl být poskytnut úvěrový limit až do , částka, , za což měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 1,016 % denně, přičemž RPNS bylo vypočteno na 1 793,67 %. Smlouva měla být podepsána žalovaným prostřednictvím doložky „Já, , Jméno žalovaného, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím“. K identitě žalovaného bylo v této smlouvě uvedeno rodné číslo, trvalý pobyt, e-mail, telefon, číslo účtu , IBAN, . Úvěr měl být dle této smlouvy zaslán na bankovní účet č. , IBAN, . K této smlouvě byl vypracován Předpis denních splátek. Dále měla žalobkyně vypracovat pro žalovaného Informace pro spotřebitele a Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru obsahující popis úvěru a údaje o žalobkyni. Součástí této dokumentace dále měl být Souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva v neposlední řadě odkazovala na všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od , datum, .5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud ověřil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet , č. účtu, dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, . U všech plateb byl uveden VS , var. symbol, . Celkem tedy žalobkyně na tento daný účet zaslala částku , částka, .6. K identitě protistrany při uzavírání smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalobkyně disponovala dokumentem s názvem Autorizace ověření totožnosti, podle něhož byla totožnost ověřena prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP), a dokumentem BankID výpis obsahující strojově čitelné údaje, avšak žádné údaje o žalovaném. Ani jeden tento dokument nebyl elektronicky podepsán.7. Žalobkyně žalovaného upomínala v přípisu ze dne , datum, , v němž jej informovala o tom, že je v prodlení v délce 91 dnů; zaslání této upomínky nebylo soudu doloženo. Žalobkyně rovněž soudu doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , v níž po žalovaném požadovala, aby dluh uhradil do 3 dnů; předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě dle potvrzení o podání doporučené zásilky dne , datum, .8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila dokument obsahující popis principů posuzování a filozofie společnosti. Z dokumentu s názvem identifikované příjmy vyplývá, že žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má čistý měsíční příjem , částka, ; tento dokument měl dle jeho obsahu vzniknout na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“.9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalovaný má žít v domácnosti sám, nemá mít žádné výdaje na půjčky, měsíční výdaje na bydlení činí , částka, , ostatní zbytné výdaje dosahují , částka, . Výše měsíčního ověřeného čistého příjmu je , částka, ; výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí , částka, . Rezerva pro výdaje dosahuje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem pak dosahuje , částka, .10. Ze zprávy , právnická osoba, soud ověřil, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný s tím, že banka eviduje na tomto bankovním účtu příchozí platby od žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, v celkové výši , částka, .11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“15. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.18. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o