Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 128 839 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 04.06.2024 smlouva o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně nacházející se na adrese https://razdvapujcka.cz/klientska-zona/ a prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 4.6.2024, a to svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu je uveden v příloze této žaloby. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 124 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 112 051,96 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 95 800,61 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 16 251,35 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 1 000,00 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 112 051,96 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 28.05.2025 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 790,60 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 95 800,61 Kč ode dne 28.05.2025 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 68,34 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 21.06.2025) žalobce požaduje úrok v nominální úrokové sazbě 12 % p.a. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 19.07.2024, Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 23.08.2024, Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 03.10.2024, Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 25.10.2024, Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 03.12.2024, Částka ve výši 6 124,00 Kč ze dne 08.01.2025, Částka ve výši 376,00 Kč ze dne 08.01.2025, Částka ve výši 5 748,00 Kč ze dne 12.02.2025, Částka ve výši 2 Kč ze dne 12.02.2025 a Částka ve výši 6 122 Kč ze dne 14.03.2025. Dále neuhradil ani přes předžalobní výzvu ničeho.2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, resp. zamítnutí žaloby ohledně částky přesahující částku 51 008 Kč, když namítal absolutní neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž náležitě zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný v době poskytnutí úvěru žalobkyní byl dlužníkem z jiných pohledávek ve výši dosahující částky 1 800 000 Kč. Celkem pak žalobkyni uhradil částku 48 992 Kč.3. Podáním ze dne 8. 12. 2025 žalobkyně soudu sdělila, že svou žalobu částečně bere zpět co do částky 13 493 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 493 Kč od 28. 5. 2025, dále co do zaplacení částky 14 790,6 Kč a co do úroku ve výši 48,34 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 28. 5. 2025 do 20. 6. 2025. Žalobkyně tak nadále po žalovaném požaduje zaplacení pohledávky ve výši 100 556 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 100 556 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení a dále úrok ve výši 20 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 28. 5. 2025 do 20. 6. 2025 a dále úrok ve výši 12 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 5. 2025 dosáhne částky 352 742 Kč.4. O částečném zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne 15.12.2025, č.j. , spisová značka, , kterým řízení se co do částky 13 493 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 493 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení, dále co do zaplacení částky 14 790,6 Kč a co do úroku ve výši 48,34 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 28. 5. 2025 do 20. 6. 2025, částečně zastavil. Nadále tak zůstalo předmětem řízení zaplacení pohledávky ve výši 100 556 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 100 556 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení a dále úrok ve výši 20 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 28. 5. 2025 do 20. 6. 2025 a dále úrok ve výši 12 % ročně z částky 95 800,61 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 5. 2025 dosáhne částky 352 742 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 3.1.2026.5. Při jednání dne 11.8.2026 soud provedl následující důkazy, a to:6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, se podává, že dne 4.6.2024 požádal žalovaný prostřednictvím vyplněného formuláře o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, při celkové výši splacení částky 293 952 Kč formou 48 měsíčních splátek po 6 124 Kč. Úroková sazby činila 68,34 % p.a., RPSN 94,38 % p.a.7. Z předžalobní výzvy ze dne 15.9.2025 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 114 049 Kč ve lhůtě 15 dnů od odeslání upomínky.8. Z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, včetně předpisu splátek se podává, že žalobkyně schválila poskytnutí úvěru dne 5.6.2024 ve výši 100 000 Kč, při celkové výši splacení částky 293 952 Kč formou 48 měsíčních splátek po 6 124 Kč. Úroková sazby činila 68,34 % p.a., RPSN 89,48 %p.a.9. V oznámení o dlužné částce se podává, ze dne 26.5.2025 sděluje žalobkyně žalovanému celkovou výši dlužné částky, a to 114 049 Kč.10. V kartě klienta se podává, že na úvěr ve výši 100 000 Kč uhradil žalovaný částku 48 992 Kč a zbývá uhradit částku 171 991, 50 Kč.11. V předsmluvním formuláři se podává, že při poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč činí celková výše splacení částky 293 952 Kč formou 48 měsíčních splátek po 6 124 Kč. Úroková sazby, Anonymizováno, činí 68,34 % p.a., RPSN 94,38 %p.a.12. V listině označené Hodnocení klienta se podává, že žalovaný má měsíčně celkový příjem 41 510 Kč, výdaje na jeho osobu činí 4 860 Kč (tj. životní minimum), výdaje na bydlení 6 993 Kč, tedy výdaje celkem 11 793 Kč a 1 000 Kč je rezerva.13. Výzvou ze dne 22.4.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě nezaplacené 9 a 10 splátky úvěru.14. Z Výpisu z nebankovního registru se podává hodnocení žalovaného pro poskytnutí úvěru.15. Výzvou k zaplacení ze dne 23.5.2025 včetně dodejky vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě splátky č. , hodnota, , č. , hodnota, . a č., hodnota, .16. Dokladem o vyplacení úvěru žalobkyně prokazuje vyplacení dne 4.6.2024 částky 100 000 Kč žalovanému.17. V listině označené Historie pohybů - běžný účet se podává, žena účet žalovaného byla dne 22.5.2024 připsána platba 39 000 Kč, dne 18.4.2024 37 265 Kč, dne 19.3.2024 částka 48 265 Kč a dne 20.2.2024 částka 36 171 Kč.18. V prohlášení klienta se podává, jaké údaje sdělil žalovaný žalobkyni před poskytnutím úvěru. čl.19. V úplném výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalobkyně je zapsána v uvedeném seznamu.20. Dodatkem k návrhu smlouvy se podává, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy prostředky na dálku.21. Výpis z registru SOLUS se podává, jaké údaje jsou uvedeny k 3.6.2024 k osobě žalovaného.22. Z Podacího archu vyplývá, že dne 15.9.2025 byla žalobkyní žalovanému zaslána zásilka.23. Listina označená Podpis na dálku popisu způsob uzavření smlouvy mezi žalobkyní a klientem.24. Z Informace o klientovi vyplývá kontakt na žalovaného.25. Z Kopie OP žalovaného se podává, že žalobkyně disponuje kopií OP žalovaného.26. Z listin označených Smlouva společnosti , Anonymizováno, ze dne 23. 4. 2024, Smlouva , právnická osoba, ze dne 7. 5. 2024, Smlouva , Anonymizováno, ze dne 5. 7. 2022, Smlouva , Anonymizováno, ze dne 26. 2. 2022, Smlouva , Anonymizováno, ze dne 21. 3. 2024, Smlouva , právnická osoba, ze dne 17. 4. 2024, Smlouva , právnická osoba, ze dne 25. 1. 2024, Smlouva , právnická osoba, ze dne 12. 1. 2024, Smlouva , Anonymizováno, bank 13. 4. 2024 a Smlouva , Anonymizováno, bank 21. 9. 2023, se podává že před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalobkyní, uzavřel žalovaný nejméně 10 smluv o poskytnutí úvěru.27. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.28. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.31. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.32. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.33. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.34. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:35. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.36. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši 100 000 Kč včetně celkového navýšení na částku 293 952 Kč v 48ti měsíčních splátkách po 6 124 Kč dalších úroků a smluvních pokut při neplnění splátkového kalendáře. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, výdaje, závazky, počet členů domácnosti, resp., že byly tyto údaje žalovaným poskytnuty náležitě vyhodnoceny, např. jaké prostředky žalovaný měsíčně vynaloží na bydlení, kolik je členů domácnosti, jaké další závazky splácí. Jaká je výše jeho měsíčního příjmu, příjmu domácnosti atd.37. Žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Listiny předloženého žalobkyní nejsou sto prokázat, že žalobkyně splnila svoji povinnost a nespokojila se s údaji sdělenými žalovaným. Ostatně i přímo z listiny označené Hodnocení klienta vyplývá, že žalobkyně bez jakéhokoli ověření se spokojila se sdělením o měsíčním příjmu žalovaného (pouze doloženého příchozí platbou na účet, bez znalosti výše příjmu či odchozích plateb z účtu), jako výdaje osobu pro žalovaného určila 4 860 Kč (tj. životní minimum), výdaje na bydlení 6 993 Kč (opět bez jakéhokoli doložení). Ani závěr rezervy 1 000 Kč nenavozuje splnitelnost splátky 6 124 Kč měsíčně.38. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.39. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.40. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně ani přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, případně ověřovala bonitu žalovaného, ale ani, že by ji údaje sdělené žalovaným řádně ověřovala.41. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle ustanovení § 87 odst. zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. , spisová značka, , kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, III.ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.42. S ohledem na shora uvedené závěry, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 4.6.2024 mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.43. Nad výše uvedené soud uvádí, že v projednávané věci byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v celkem 48 měsíčních splátkách po 6 124 Kč, tedy splácel-li by žalovaný řádně a včas, musel by věřiteli vrátit dle smlouvy 293 952 Kč, jinými slovy by přeplatil částku 100 000 Kč o téměř 200 000 Kč, což považuje soud za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy založeným objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění. A za nepřiměřená ujednání lze označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky rovněž smluvní pokutu v neprospěch žalované pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru, která vede k dalšímu řetězení nároků žalobkyně za žalovanou. Podepsaný soud je přesvědčen, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění, je natolik intenzivní, že žalobkyni nelze spravedlivě poskytnout ochranu ze strany soudu.44. Současně má soud v řízené za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se v této výši žalovaný na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně částku ve výši 100 000 Kč žalovanému poskytla bez právního důvodu. Jak vyplynulo z listinných důkazů, žalovaný uhradil částku ve výši 48 992 Kč.45. K tomu soud pro úplnost uvádí, že poskytnutí částky 100 000 Kč žalovaným ani úhradu částky 48 992 žalovaným žalobkyni účastníci nerozporovali.46. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši 51 008 Kč, a to i s úrokem z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 1.10.2025 tj. ode dne následujícího od lhůty určené k plnění žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 15.9.2025.47. Protože má soud úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ze dne 4.6.2024 za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky i smluvní pokutu a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaný, zamítl, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalovaného žalobkyní započteno omylem na neplatně sjednané příslušenství jistiny.48. Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.49. Protože žalobkyně i žalovaný byli ve věci převážně neúspěšní, když soud při stanovení úspěšnosti přihlédl i obchodnímu úroku ke dni vyhlášení rozsudku, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.50. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, když částku 3 000 Kč považuje vzhledem k celkové výši pohledávky za přiměřenou a žalobkyně s ní vyslovila souhlas.51. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.52. Protože v usnesením ze dne 15.12.2025, č.j. , spisová značka, , kterým soud řízení částečně zastavil nebylo o vrácení přeplatku na soudním poplatku rozhodnuto, v souladu s výše uvedeným ustanovením byl soudem žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 414 Kč.