7 C 120/2023-75 – Okresní soud v Litoměřicích

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s manželem, důvody rozpadu manželství spatřovala v chování manžela. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, nicméně potvrdil, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, důvody rozpadu manželství spatřoval v chování manželky.2. Soud nevyhověl žádosti manžela o odročení jednání. Manžel odůvodňoval svůj návrh tím, že je v současné době umístěn v ústavní ochranné léčbě, nemá přístup ke svému počítači ani k části osobních věcí, a nemůže si proto podle svého názoru řádně uspořádat podklady a připravit důkazy k jednání. Uváděl, že projednání věci za těchto podmínek by představovalo zásah do jeho práva na spravedlivý proces. Požadoval odročení jednání nejméně o dva měsíce po svém propuštění z ústavní ochranné léčby.3. Podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.s.ř.“ či „občanského soudního řádu“) může soud jednání odročit jen z důležitých důvodů. Posouzení existence důležitého důvodu je věcí úvahy soudu s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétní věci a k požadavku na hospodárné a rychlé projednání věci. Současně je třeba respektovat právo účastníků na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásadu rovnosti účastníků řízení zakotvenou v § 18 občanského soudního řádu.4. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly dány důvody pro další odročení jednání. Především je třeba uvést, že zdravotní stav manžela ani jeho umístění v ústavní ochranné léčbě mu nebránily v účasti na jednání, neboť soud zajistil jeho účast prostřednictvím videokonference, v jejímž rámci mohl uplatňovat svá procesní práva, vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům, navrhovat další důkazy a činit procesní návrhy. Právo účastníka být přítomen projednání své věci tak bylo plně zachováno.5. Soud současně neshledal důvodnou námitku manžela, že se nemohl na jednání připravit. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, manželovi byly v průběhu ochranné léčby umožňovány vycházky mimo zdravotnické zařízení. Nebylo rovněž tvrzeno ani prokázáno, že by mu bylo znemožněno komunikovat se soudem, zasílat písemná podání nebo označovat důkazy. Manžel ostatně v průběhu řízení opakovaně činil podání vůči soudu a aktivně uplatňoval svá procesní práva. Samotná skutečnost, že neměl k dispozici vlastní počítač nebo všechny osobní dokumenty v rozsahu, který považoval za optimální, bez dalšího neodůvodňuje závěr o nemožnosti účinně vykonávat procesní práva ani nepředstavuje důležitý důvod pro opakované odročování jednání.6. Soud přihlédl rovněž k tomu, že jednání nařízené na den , datum, již bylo odročeno na den , datum, . Ani v době tohoto jednání však nebylo zřejmé, kdy bude manžel z ochranné léčby propuštěn, přičemž nebylo možné předpokládat, že k jeho propuštění dojde v dohledné době. Vyhovění požadavku manžela na odročení řízení po jeho propuštění by tak znamenalo odložení projednání věci na zcela neurčitou dobu, jejíž konec nebylo možné předvídat. Takový postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (§ 6 o. s. ř.) i s požadavkem, aby věc byla projednána bez zbytečných průtahů.7. Soud přitom vzal v úvahu i celkovou délku řízení. Ta nebyla způsobena postupem soudu, který projednává žalobu o rozvod manželství, nýbrž především zákonnou povinností soudu vyčkat pravomocného rozhodnutí o úpravě poměrů účastníků k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Za této situace by další odročení vedlo pouze k dalšímu neodůvodněnému prodlužování řízení, aniž by bylo zřejmé, že by mohlo přinést lepší podmínky pro uplatnění procesních práv manžela.8. Ze všech uvedených důvodů soud neshledal existenci důležitého důvodu ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a žádosti manžela o další odročení jednání nevyhověl. Soud je přesvědčen, že postupem, kdy byla účast manžela zajištěna prostřednictvím videokonference, byla plně zachována jeho procesní práva i právo na spravedlivý proces.9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.z.“ či „občanského zákoníku“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.10. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.11. Podle § 755 odst.3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.12. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).13. Podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „z.ř.s.“) k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.14. Soud provedl dokazování obsahem spisu, zejména návrhem na rozvod manželství, listinnými podáními účastníků a jejich procesními úkony učiněnými v průběhu řízení.15. Z provedených důkazů soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, . Návrh na rozvod manželství podala manželka dne , datum, . Na návrhu po celou dobu řízení setrvala a rovněž při jednání soudu výslovně potvrdila, že na rozvodu manželství nadále trvá. Manželům se dne , datum, narodil syn , jméno FO, , a dne , datum, dcera , jméno FO, .16. Jak vyplynulo ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. , spisová značka, , zejména rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , tímto rozsudkem byla provedena úprava poměrů k nezletilým dětem účastníků na dobu po rozvodu manželství rodičů, tímto byla splněna jedna z podmínek rozvodu manželství stanovená v § 755 odst. 3 o.z.17. Ze zjištění soudu dále vyplynulo, a bylo deklarováno i ve shora citovaném rozsudku, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti déle než tři roky, a manželka potvrdila, že spolu nežijí od , datum, , nevedou společné hospodářství, nesdílejí rodinný život a neplní základní funkce manželského soužití. Manželka dlouhodobě deklarovala, že obnovení manželského soužití nepřichází v úvahu.18. Manžel se k návrhu na rozvod v průběhu řízení věcně nevyjádřil, nepředložil žádné důkazy a nenavrhl provedení žádného dokazování. V rámci svých procesních vyjádření opakovaně pouze požadoval odročení jednání a vyjadřoval nesouhlas se způsobem vedení řízení, případně uváděl své přesvědčení o nespravedlivém postupu soudu. Současně však nezpochybňoval tvrzení navrhovatelky o dlouhodobém rozvratu manželství a připustil, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno.19. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může soud manželství rozvést, jestliže je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud dospěl k závěru, že uvedené zákonné podmínky byly v projednávané věci splněny.20. Především je nepochybné, že manželé spolu po mimořádně dlouhou dobu nežijí, a to déle než tři roky. Takto dlouhé odloučení samo o sobě představuje významnou skutkovou okolnost svědčící o trvalosti a závažnosti rozvratu manželského soužití. Současně nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by existovala reálná perspektiva obnovení manželského života účastníků. Naopak navrhovatelka po celou dobu řízení jednoznačně projevovala vůli manželství ukončit a manžel netvrdil žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly možnosti obnovení společného soužití.21. Přestože manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, jeho nesouhlas sám o sobě nepředstavuje zákonný důvod pro zamítnutí návrhu. Rozhodující je existence kvalifikovaného r