7 C 45/2022-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 10. 11. 2021 a doplněnou na výzvu soudu dne 14. 2. 2022 a dne 3. 3. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 15 076 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 11. 2021 a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 66,7 Kč od 22. 10. 2021 do 9. 11. 2021. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím komunikace na dálku dne 18. 11. 2020 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet], a kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni úvěr spolu s úrokem ve výši 490 Kč, s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, s poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč, ve 24 měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně úvěr ke dni 19. 4. 2021 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovanému byla účtována i smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 161 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 760 Kč. Žalovaný uhradil celkově částku 2 850 Kč. Více neuhradil žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho, přestože byl k zaplacení před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 30. 9. 2020 (dále jen„ smlouva o úvěru“), z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníků poplatků má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru žalovanému ve výši 10 000 Kč. Z opisu výpisu proplacení smlouvy má soud za prokázané, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne 18. 11. 2020 převodem na jím sdělený účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč za 2. až 8. měsíc trvání úvěru, dále poplatek za službu expresní výplata ve výši 199 Kč měsíčně, poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatkem za službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s poplatky a úroky ve 24 měsíčních splátkách. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní před uzavřením smlouvy seznámen s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy. 6. Výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 19. 4. 2021 včetně podacího archu ze dne 21. 4. 2021 žalobkyně doložila, že z důvodu dlouhodobého nehrazení splátek žalovaným úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky 13 785 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 4. 2021. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 10 000 Kč. Celkově žalovaný uhradil 2 850 Kč. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 21. 9. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem se prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě jeho dluhu ve výši 15 076 Kč. 9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Na čerpané peněžní prostředky uhradil žalovaný po zesplatnění úvěru částku 2 850 Kč. 10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.</i> 14. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. <i>15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>20. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>21. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 23. Žalobkyně byla usnesením nadepsaného soudu č. j. 7 C 45/2022-12 ze dne 9. 2. 2022 vyzvána k doplnění tvrzení, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla sjednána platně, resp. že žalobkyně splnila své povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. 24. Podáním ze dne 14. 2. 2022 žalobkyně pouze sdělila, že žalovaný na internetových stránkách žalobkyně vyplnil údaje potřebné k posouzení úvěruschopnosti, a následně prostřednictvím SMS kódu byla smlouva uzavřena. Z předložených výpisů z aplikace žalobkyně však nevyplývá, že by žalovaný uvedl informace o svých příjmech a výdajích, pouze uvedl kontaktní údaje. 25. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. 26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků.