Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, .., uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, webových stránek www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, .cz) se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, platbou s VS , var. symbol, peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala lustrací žalovaného v CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a náhledem účtu žalovaného prostřednictvím služby Kontomatik. Žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho, s úhradou splátek se ocitl v prodlení, a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dne , datum, zesplatnila. Smluvní úrok do zesplatnění úvěru narostl na částku , částka, . Ode dne následujícího po zesplatnění je pak žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, která do dne , datum, narostla na částku , částka, . Žalobkyně žalovanou pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti De Vries , právnická osoba, ., která ji nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od původní věřitelky. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Jednání konaného ve věci se ani žalobkyně, po řádné omluvě, ani žalovaný, bez omluvy, neúčastnili. Účastníci byli řádně předvoláni, odročení jednání nežádali, soud proto věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (i dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli dne , datum, za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše , částka, a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 40 % ročně. Úrok byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v měsíčních splátkách, jistinu pak nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne , datum, ).6. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).7. Totožnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z jeho občanského průkazu (prokázáno občanským průkazem žalovaného).8. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, s uvedením VS , var. symbol, dne , datum, částku , částka, (prokázáno potvrzením o provedení transakce , částka, ).9. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pro prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr zesplatnila (zesplatnění úvěru ze dne , datum, ).10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnosti De Vries , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu).11. Právní zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínala o zaplacení žalované částky do tří dnů výzvou podanou k poštovní přepravě dne , datum, . Současně byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).12. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce květen až srpen 2022 soud nezjistil ničeho, neboť nemohly prokázat příjem žalovaného za měsíce předcházející uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru.13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne na jeho účet částku , částka, . Žalovaný právní předchůdkyni nevrátil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena a k zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou s lhůtou tří dnů odeslanou mu dne , datum, .15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.23. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.24. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.26. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.27. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.29. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.30. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě však nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně se pouze omezila na tvrzení, že její právní předchůdkyně vycházela z lustrace žalovaného v CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, výše příjmu žalovaného a náhledu jeho účtu službou Kontomatik. K prokázání svých tvrzení však žalobkyně nepředložila jediný důkaz, resp. nepředložila důkaz, který by její tvrzení prokazoval, když alespoň předložené výplatní pásky žalovaného nebyly schopny prokázat příjem žalovaného za měsíce předcházející poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.31. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána předloženou smlouvou o postoupení pohledávky.32. Pokud žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., nemůže soud jinak než v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledat smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši , částka, , kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný doposud nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky , částka, i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně vyzvala k zaplacení jeho dluhu žalovaného upomínkou odeslanou žalovanému dne , datum, se lhůtou tří dnů pro zaplacení. Dle § 573 o. z. se má za to, že upomínka byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaný však ničeho neuhradil, proto se dnem následujícím po uplynutí tří dnů od doručení výzvy, tj. , datum, dostal do prodlení.33. Jelikož smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu co do zbytku žalované částky včetně příslušenství zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.34. Pro úplnost soud dodává, že účastníci se svojí neúčastí na jednání dne , datum, sami dobrovolně vzdali možnosti být řádně poučeni dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalovaného) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).35. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 55 % a žalovaný ze 45 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 10 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a doplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, ,- částkou , částka, , tj. 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 AT),Poměrná část nákladů ve výši 10 % činí po zaokrouhlení částku , částka, .36. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta k zaplacení přisouzené částky a náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.37. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. , hodnota, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. , hodnota, bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku , částka, , je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši , částka, doplatek , částka, . Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradit na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, .38. Při vyhlášení rozsudku došlo k chybě v psaní ve výroku I. ve znění „Žalovaná je povinna“ namísto správného znění „Žalovaný je povinen“. S odvoláním na ustanovení § 164 o. s. ř. soud uvedený omyl současně v písemném znění rozsudku opravil.