Žalobkyně se podanými žalobami domáhala po žalované zaplacení částek shora uvedených s příslušenstvím z titulu nezaplacených úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na její účet č. , č. účtu, platbou s VS , var. symbol, peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do , datum, . Tatáž právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované na tentýž účet žalovaném platbou identifikovanou totožným VS peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do , datum, . Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala v obou případech lustrací žalované v CEE, ISIR, CRKI, EUCB. Žalovaná ve lhůtách splatnosti nevrátila právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Žalobkyně žalovanou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalovaných částek vyzvána upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne , datum, .2. Žalovaná uvedla, že nemá dostatek prostředků pro úhradu jejího dluhu.3. Jednání konaného ve věci se ani žalobkyně, po řádné omluvě, ani žalovaná, bez omluvy, neúčastnily. Účastnice byly řádně předvolány, odročení jednání nežádaly, soud proto věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., (i dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřely dne , datum, za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. S0005865511092693, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do , datum, (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne , datum, ).6. Tatáž právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. S0002865511092673, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do , datum, (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne , datum, ).7. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou seznámila s jejími právy a povinnostmi z uzavíraných smluv (prokázáno formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).8. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, s uvedením VS , var. symbol, dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (prokázáno potvrzeními o provedení transakce).9. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou ve výši , částka, a , částka, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně jejího dodatku a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek).10. Právní zástupkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomínala o zaplacení žalované částky do tří dnů výzvou podanou k poštovní přepravě dne , datum, . Současně byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávek (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně potvrzení o podání ze dne , datum, ).11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.19. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.25. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.26. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná v obou případech uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě však nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně se pouze omezila na tvrzení, že její právní předchůdkyně vycházela z lustrace žalované v CEE, ISIR, CRKI a EUCB. K prokázání svého tvrzení však žalobkyně nepředložila jediný důkaz. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv zjišťovala finanční situaci žalované, zejména výši a poměr jejích příjmů a výdajů. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smluv o úvěru. Břemeno tvrzení a důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.27. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána předloženou smlouvou o postoupení pohledávky.28. Pokud žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., nemůže soud jinak než v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledat smlouvy o úvěru, na jejichž základě byla žalované poskytnuty částky , částka, a , částka, , jako neplatné. Převzala-li žalovaná předměty úvěru na základě neplatných smluv, je povinna tyto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představují jistiny úvěrů ve výši , částka, a , částka, , které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a které žalovaná doposud nevrátila. Soud proto žalobám vyhověl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku, tedy co do žalovaných částek , částka, a , částka, i co do úroku z prodlení z těchto částek uplatněných v souladu s § 1970 o. z. od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byl povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Žalobkyně vyzvala k zaplacení jejího dluhu žalovanou upomínkou odeslanou žalované dne , datum, se lhůtou tří dnů pro zaplacení. Dle § 573 o. z. se má za to, že upomínka byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná však ničeho neuhradila, proto se dnem následujícím po uplynutí tří dnů od doručení výzvy, tj. , datum, dostala do prodlení.29. Jelikož smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žaloby co do zbytku žalovaných částky včetně příslušenství zamítnout, jak je ve výrocích II. a IV. uvedeno.30. Pro úplnost soud dodává, že účastníce se svojí neúčastí na jednání dne , datum, samy dobrovolně vzdaly možnosti být řádně poučeni dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).31. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 61 % a žalovaná ze 39 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 22 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplacených soudních poplatcích , částka, a , částka, a doplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, ,- částkou , částka, , tj. 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 AT),Poměrná část nákladů ve výši 22 % činí po zaokrouhlení částku , částka, .32. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta k zaplacení přisouzených částek a náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.33. Protože ve věci o zaplacení částky , částka, nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. , hodnota, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. , hodnota, bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku , částka, , je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši , částka, doplatek , částka, . Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradit na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, .34. Při vyhlášení rozsudku došlo k chybě v počtech ve výroku VI., kterým byla určena výše doplatku soudního poplatku „, částka, “ místo správného „, částka, “. S odvoláním na ustanovení § 164 o. s. ř. soud uvedený omyl současně v písemném znění rozsudku opravil.