Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrocích I. a II. rozsudku z titulu Smlouvy o bankovních produktech a službách č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy vedla banka účty pro platební styk žalovaného , součástí smlouvy byla možnost kontokorentního úvěru , Anonymizováno, . Dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky úvěrujícímu splácet dle smluvních ujednání, čemuž nedostál a úvěrující ke dni , datum, pro uvedené nesplacenou část úvěru zesplatnila. Žalovaná částka sestává z jistiny , částka, , poplatků , částka, a kapitalizovaného úroku , částka, , to spolu s úroky z úvěru a z prodlení v procentuální výši za dobu následující. Vlastnické právo k pohledávce bylo smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, postoupeno na žalobkyni a žalovanému písemně oznámeno.2. poplatku za SMS servis , částka, , účelně vynaložených nákladů , částka, a smluvní pokuty , částka, .3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Podle § 115a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud věc rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z předložených listinných důkazů.5. Soud provedl důkaz těmito listinami: smlouvou o bankovních produktech a službách č. , hodnota, se smluvními podmínkami a sazebníkem, výpisem z účtu, platební historií, smlouvou o postoupení pohledávek včetně oznámení žalovanému a dokladu o odeslání, odstoupením od smlouvy a předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání. Z uvedenému má soud za zjištěné, že žalovaný a , právnická osoba, . uzavřeli , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě poskytla banka žalovanému dne , datum, úvěr do výše úvěrového rámce , částka, . Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se k jeho úhradě v částkách dle smluvních podmínek. Žalovaný se úhradou úvěru dostal do prodlení, načež banka úvěr okamžitě ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Později předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě splatného dluhu z úvěru, k zaplacení zůstala žalovaná částka.6. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle záznamů banky vycházela tato z jím deklarovaných údajů a nezávislých externích zdrojů, avšak vyjma výpisů z peněžního účtu žalovaného za období srpen – prosinec 2021 žalobkyně, která je ve věci aktivně legitimována s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávek, žalobkyně k doložení fatických (nikoliv jen deklarovaných) příjmů a výdajů žalovaného ničeho nedoložila.7. Po provedené dokazování učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Dne , datum, účastníci, resp. za žalobkyni její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., uzavřeli úvěrovou smlouvu a žalovaný čerpal, aniž by načerpanou částku , částka, žalobkyni uhradil. /věr ke dni , datum, zesplatnil8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.11. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku , částka, skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila zejména jeho výdaje – resp. ty v soudním řízení nijak nedoložila, neoznačila a nepředložila k uvedenému žádný důkaz. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala řádně příjmy a výdaje žalovaného, nemohla znát faktickou (nikoliv jen deklarovou) finanční situaci žalovaného.15. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.16. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, na základě níž byl úvěr žalovanému poskytnut, dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, přičemž dle uvedeného ustanovení soud k neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).17. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně, na kterou přešlo vlastnické právo k pohledávce, po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka na jistině , částka, .18. Žalobkyni též náleží úhrada zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu po splatnosti úvěru, resp. za dobu prodlení uvedenou v žalobě.19. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odměna ve výši 3 x , částka, za tři úkony právní služby, režijní paušál 3 x , částka, a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrad ve výši , částka, . Za doplnění žaloby soud odměnu zástupci žalobkyně nepřiznal, neboť doplnění o skutkové okolnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného mohly být obsaženy již v samotné žalobě. Celkové náklady řízení , částka, , z nichž přiznaných 54 % nákladů je , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)21. Lhůta k plnění je dána dle § 160 odst. 1 o.s.ř.