7 C 131/2026-17 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 25 190 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 8. 2024 prostřednictvím webového portálu žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na kterém si žalovaná nastavila požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnila registrační formulář, souhlasila s podmínkami úvěru a smluvní dokumentací. Žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím ověřovací platby ve výši 1 Kč. Žalobkyně poté prověřila úvěruschopnost žalované lustrací v dostupných registrech (ISIR, CEE, CRKI a BRKI). K ověření příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy z bankovního účtu. Jelikož nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované, byla žalované žalobkyní schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a následně byla dne 5. 8. 2024 mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované téhož dne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala splácet smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý k jistině vždy k 4. dni v měsíci. Jistinu mohla žalovaná splatit kdykoliv během trvání smlouvy o úvěru. Pro případ prodlení žalovanou se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila ke dni 5. 12. 2024 a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, ač byla o úhradu jejího dluhu upomínána i předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2025. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 000 Kč, na úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení a na smluvní pokutu v kapitalizované výši 5 190 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. v případě žalovaného soud jeho souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, datovaná dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku podepsaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Finanční prostředky měly být dle smlouvy připsány na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit nejpozději vždy do 4. dne v měsíci přirostlý úrok, jistinu úvěru pak mohla splatit kdykoliv v průběhu trvání smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 40 % měsíčně, RPSN 5539,39 %.6. Z fotografie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované.7. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 13. 5. 2026 a z potvrzení o provedené platě ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patří žalované, a že dne 5. 8. 2024 žalobkyně na tento účet žalované zaslala částku ve výši 15 000 Kč.8. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni sdělila, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, . od listopadu 2023 na pozici operátorky, přičemž v současnosti je na nemocenské. Její měsíční příjem činil 13 800 Kč a měsíční výdaje 5 000 Kč.9. Z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2024 do 31. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaná v květnu 2024 obdržela nemocenské ve výši 11 700 Kč, v červnu 2024 obdržela nemocenské ve výši 17 100 Kč a v červenci 2024 obdržela nemocenské ve výši 12 600 Kč. Žalovaná v tomto období obdržela peněžní prostředky od vícero fyzických osob v řádech tisíců Kč, přičemž z výpisů není zřejmé, zda se jednalo o dary, zápůjčky či odměnu za práci. Žalovaná dále dne 9. 5. 2024 vybrala v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a dne 18. 5. 2024 částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná si dále na tento účet přeposílala peněžní prostředky ze svého jiného účtu. Z výpisů z účtu dále soud zjistil, že žalované ke konci měsíce na účtu nezbývalo téměř nic.10. Z listiny označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila spotřebitelský úvěr ke dni 5. 12. 2024 a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu do tří dnů s tím, že na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho.12. Z potvrzení o podání obyčejné zásilky ze dne 13. 8. 2025 soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť není zřejmé, jaká zásilka byla žalované zasílána.13. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem 1 000 Kč (tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala).14. Přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 11. 6. 2025, z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 8. 7. 2025 a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023 soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť tyto listiny se nevztahují k projednávanému případu.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.23. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péč