20 C 209/2021-45 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 949,42 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 188,62 Kč, s úrokem ve výši 31,62 % ročně z částky 34 404,42 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 195,01 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 949,42 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná a žalobkyně uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalované, kdy byla žalobkyní posouzena příjmová a výdajová stránka. V daném případě žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 10 000 Kč. Výdaje žalované byly žalobkyní stanoveny na 5 280 Kč, kdy tato částka vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaná se zavázala úvěr poskytnutý ve výši 35 000 Kč řádně a včas splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 363 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 31,62 % ročně. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila 3 226 Kč. Jelikož žalovaná porušila své závazky ze smlouvy o úvěru, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná částka činila 35 949,42 Kč a je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 34 404,42 Kč, poplatky ve výši 390 Kč, poplatky za pojištění ve výši 555 Kč (5 splátek x poplatek ve výši 111 Kč), náklady na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvními pokutami účtovanými ve výši 500 Kč (smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou). Kapitalizovaný úrok ve výši 8 188,62 Kč, jenž byl úročen sazbou ve výši 31,62 % ročně, byl spočítán z částky 34 404,42 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 195,01 Kč, jenž byl úročen sazbou ve výši 8,25 % ročně, byl spočten z jistiny, poplatků a smluvních pokut od [datum] do [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně sestavila smlouvu o úvěru [číslo] s datem [datum], která obsahuje podpis žalobkyně a na místě podpisu žalované je uvedeno číslo„ [číslo]“. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které měla žalovaná vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 363 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 31,62 % a RPSN ve výši 38 %. Ve smlouvě je uvedeno, že je žalovaná svobodná, má jedno vyživované dítě, bydlí u rodičů, je na mateřské dovolené, její čistý měsíční příjem činí 10 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč /viz smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] na č. l. 15 - 16 spisu včetně výpisu z OR žalobkyně na č. l. 14 spisu a úvěrové podmínky uložené v elektronické databázi CEPR/. Částka ve výši 35 000 Kč byla dle této smlouvy žalované žalobkyní zaslána na účet dne [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] uhradila celkem 3 226 Kč /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 17 spisu /. Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalované v registru FO sdružení [příjmení] s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“ /viz potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení [příjmení] na č. l. 41 spisu/. V období od [datum] do [datum] je evidováno dvanáct žádostí o splátkový osobní úvěr, popř. spotřební úvěr od žalované (v rozmezí celkových částek od 2 000 Kč do 84 450 Kč), z nichž pět bylo odmítnuto a jedna odvolána. Poslední žádost ze dne [datum] s celkovou částkou 55 000 Kč byla odmítnuta. Ke dni [datum] byl evidován spotřební úvěr ukončený s celkovou částkou úvěru 3 000 Kč. Dále byl na žalovanou evidován existující kontokorentní úvěr od [datum] s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč a konečně dvě kreditní karty ve formě žádosti ze dne [datum] a [datum] s úvěrovým rámcem 20 000 Kč a 10 000 Kč /viz úvěrová zpráva na č. l. 37 – 40 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne /viz výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 18 spisu vč. poštovního podacího archu na č. l. 19 spisu a předžalobní výzva k plnění včetně poštovní podacího archu na č. l. 20-21 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč. Ve smlouvě byly uvedeny osobní, rodinné a příjmové údaje o žalované. Žalobkyně provedla lustraci v registru [příjmení] a měla k dispozici úvěrovou zprávu. Žalovaná uhradila celkem 3 226 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více, než v řízení uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. pouze ve spojení se skutečností, že žalobkyně odeslala žalované částku ve výši 35 000 Kč a žalovaná částečně plnila. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými