5 C 174/2024-57 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou došlou dne 26. 2. 2024, doplněnou podáním ze dne 5. 6. 2024, domáhala zaplacení částky ve výši 66 703,95 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 13. 3. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, . Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty, a to do výše úvěrového rámce, který činil 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem 71 572,57 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil celkem 11 240,97 Kč. Úvěr ve výši 22 019 Kč byl žalovaným čerpán formou účelového nákupu zboží na splátky u prodejce , právnická osoba, , částka ve výši 3 214,82 Kč byla žalovaným čerpána formou hotovostního převodu na účty žalovaného a částka ve výši 46 338,75 Kč byla čerpána prostřednictvím kreditní karty, jež byla žalovanému předána. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto jej žalobkyně ke dni 22. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného dopisem z téhož dne k úhradě celého úvěru. V rámci posouzení úvěruschopnosti hodnotila žalobkyně schopnost žalovaného splácet prostřednictvím registrů NRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku a vypočetla zbývající MLS žalovaného ve výši 16 572 Kč tak, že od výše jeho příjmu, který žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy ve výši 23 042 Kč, odečetla životní minimum ve výši 4 470 Kč a splátku sjednaného úvěru ve výši 2 000 Kč. Dospěla proto k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovanou částku ve výši 66 703,95 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 64 986,95 Kč, poplatky ve výši 117 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 000 Kč, příslušenství pak představuje kapitalizovaný úrok ve výši 10 657,01 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 237,02 Kč od 7. 12. 2023 do 26. 2. 2024, běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 703,95 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení a běžící úrok výši 15 % ročně z částky 64 986,95 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně, jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů, poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 71 572,57 Kč, kdy částku 22 019 Kč poukázala na bankovní účet prodejce společnosti , právnická osoba, na nákup zboží, částku 3 214,82 Kč na bankovní účet žalovaného a částku ve výši 46 338,75 Kč, kterou žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty /viz výpis žalobkyně z OR v systému CEPR, kopie OP žalovaného v systému ISAS, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 17 – 19 spisu, výpis karetních transakcí na č. l. 41 – 43 spisu, proplacení smlouvy na č. l. 44 spisu, výpis z bankovního účtu žalovaného na č. l. 46 – 53 spisu, záznamy telefonních hovorů v systému ISAS/. Žalovaný na poskytnuté finanční prostředky uhradil žalobkyni částku 11 2409,697 Kč /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 17 - 19 spisu/. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne 22. 11. 2023, jakož i předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 /viz dopis na č. l. 20 spisu s poštovním podacím archem na č. l. 16 spisu, předžalobní výzva na č. l. 21 spisu s poštovním podacím archem na č. l. 22 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh uhradil více, než kolik uváděla žalobkyně, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 13. 3. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění předloženém soudu, když text uvedené smlouvy neobsahuje podpisy účastníků řízení, když na místě podpisu žalovaného je uveden PIN kód , číslo, , z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o PIN, který byl zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Žalobkyně uváděla, že předmětná smlouva měla být žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu, což dokládala listinou nazvanou „Dohledání informací o činnosti klienta“ a dále k tomu tvrzení navrhovala důkaz „dotazem na příslušného poskytovatele služeb elektronické komunikace“, který soud zamítl pro jeho nedostatečnou specifikaci, jak bude rozebráno podrobně dále. I kdyby však žalobkyně prokázala zaslání příslušného SMS kódu na telefonní číslo žalovaného, neprokazuje to vůli žalovaného být předloženou smlouvou ve znění, v němž je předkládána, vázán. Soud má za to, že uvedený PIN kód nesplňuje náležitosti elektronického podpisu tak, jak to vyžaduje § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále také jen „o. z.“). Soudu předložené PDF dokumenty neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, jež je obdobou internetového bankovnictví a splňuje tak požadavky uvedené v § 562 o. z., pak toto tvrzení žádnými důkazy nedoložila, nelze tak uzavřít, že by se v případě webového rozhraní žalobkyně jednalo o systém, v němž jsou záznamy údajů o právních jednáních prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalovaného, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. /viz úvěrová smlouva na č. l. 10 – 13 spisu, úvěrové podmínky v systému CEPR, informace o činnosti klienta na č. l. 45 spisu/.6. Soud návrhy žalobkyně na doplnění dokazování dotazem na , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., a , právnická osoba, ., zda byly na účty žalovaného vedené těmito institucemi připsány platby označené v opisu proplacení smlouvy, a dále dotazem na , právnická osoba, ., zda byly finanční prostředky ve výši 22 019 Kč poskytnuty žalobkyní na bankovní účet prodejce , právnická osoba, , pro nadbytečnost zamítl. Tato tvrzení byla prokázána již opisem výpisu proplacení smlouvy na č. l. 44 spisu, jakož i výpisy z bankovního účtu žalovaného na č. l. 46 – 53 spisu, a proto k nim nebylo nutné provádět další důkazy. Soud zamítl také návrh na provedení důkazu dotazem na příslušného poskytovatele služeb elektronické komunikace, když tento důkaz je dle názoru soudu nedostatečně označen tak, aby jej soud mohl provést. Je zřejmé, že žalobkyně sama neví, jaký poskytovatel elektronických slu