17 C 157/2025-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 318 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná jako podnikatelka uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, žalobkyně převedla dne , datum, částku 27 500 Kč na účet žalované. , adresa, 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele. Žalovaná se na základě výše specifikované smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč v 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatnost první splátky byla dne , datum, . Smlouva byla uzavřena elektronickou formou, kdy žalovaná provedla tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela, proto jí žalobkyně zaslala celkem tři upomínky, kdy poslední upomínkou ze dne , datum, se stala splatnou celá dlužná částka. Žalované zároveň vznikl dluh vůči žalobkyni ve výši 300 Kč, neboť se zavázala zaplatit 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalovaná dále požaduje smluvní úrok ve výši 2 047 Kč a smluvní úrok ve výši 28,17 % z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu vzniklou prodlením žalované ve výši 3x499 Kč, tedy 1 474 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč (neuhrazené splátky) od , datum, do , datum, . Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná ponechala žalobkyní uplatněný nárok bez vyjádření.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná ani žalobkyně se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavily, ač byly k jednání předvolány.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a žalovaná je držitelkou živnostenského oprávnění, na jehož základě může provozovat koncesovanou živnost s předmětem podnikání prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin /viz výpis OR č. l. 9 spisu, výpis ŽR č. l. 10 spisu, výpis ŽR č. l. 36-37 spisu/. Žalobkyně vygenerovala listinu označenou smlouva o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , která v podpisové části obsahuje slova „zákazník (podpis) zákazník podepsal tuto smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši 1 Kč podle čl. XII bod 1 Smlouvy o úvěru“, součástí této listiny byla i příloha č. , hodnota, a přehled splátek, žalovaná následně měla odeslat datovou zprávu a platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně /viz listina označená jako smlouva o úvěru č. l. 15-18 spisu, příloha č. , hodnota, č. l. 19–20 spisu, doklad o odeslání DZ č. l. 21 spisu, oznámení o schválení úvěru č. l. 22 spisu, bonita smlouvy č. l. 26 spisu, smlouva přehled splátek a úroků č. l. 27 spisu/. Dne , datum, žalobkyně odeslala na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč a na jiný účet částku ve výši 2 500 Kč. Žalovaná téhož dne provedla platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně č. , č. účtu, /viz 3x potvrzení o provedení transakce č. l. 23-25 spisu, odpověď , Anonymizováno, . č. l. 42 spisu a odpověď , Anonymizováno, . č. l. 45 spisu/. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, a to dne , datum, , , datum, a , datum, , kdy poslední z těchto výzev byla prokazatelně odeslání prostřednictvím služeb , právnická osoba, . se sedmidenní lhůtou k plnění od odeslání výzvy /viz seznam odeslaných upomínek č. l. 29 spisu, seznam odeslaných poštovních zásilek č. l. 29 p. v. spisu, čestné prohlášení č. l. 30 spisu, seznam odeslaných upomínek č. l. 30 p. v. spisu, seznam odeslaných poštovních zásilek č. l. 31 spisu, čestné prohlášení č. l. 31 spisu, zesplatnění č. l. 32 spisu, podací lístek č. l. 33 spisu/.5. Z obsahu předložené smlouvy o úvěru s vyplněnými osobními údaji žalované a výše popsanou podpisovou částí pak soud nemohl uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalované uzavřít smlouvu předkládaného obsahu. Předložená smlouva je za žalovanou opatřena pouhým konstatováním, že žalovaná projevila vůli smlouvu uzavřít odesláním 1 Kč na účet žalobkyně. Podpis žalované je tak nahrazen tímto konstatováním, ostatně smlouva není podepsána ani žalobkyní. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smlouvy, které jsou v předložené listině uvedeny. Žalobkyni se naopak podařilo prokázat, že na účet žalované odeslala částku ve výši 27 500 Kč.6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se na jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Nutno přitom zdůraznit, že společně s předvoláním k soudnímu jednání byla žalobkyně upozorněna, že z dosud předložených listinných důkazů neměl soud za prokázané, že předloženou smlouvu sjednala a uzavřela nezaměnitelně ztotožněná žalovaná. Žalobkyně byla vyzvána, aby se k jednání dostavila připravena doplnit svá tvrzení tak, aby bylo zřejmé, zda k uzavření sporné smlouvy o úvěru byly využity elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného.7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle ustanovení zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace“).8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.13. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.14. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky s