17 C 256/2025-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , domáhala zaplacení částky 14 286 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, jejichž nedílnou součástí byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 9 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit půjčku společně se souhrnným poplatkem v částce 5 976 Kč, a to v 52. týdenních splátkách po 288 Kč se splatností poslední z nich dne , datum, (dále jen „první smlouva o půjčce“). Žalovaná celkem uhradila částku 11 640,36 Kč. Dlužná částka ve výši 6 767,64 Kč představuje dlužnou jistinu v částce 4 067,09 Kč a souhrnný poplatek v částce 2 700,55 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 478,16 Kč (úrok z prodlení v zákonné výši 2,5 % ročně z dlužné částky od , datum, do data účinnosti postoupení pohledávky), úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 6 767,64 Kč od , datum, do zaplacení. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou druhou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázal uhradit půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52. týdenních splátkách po 320 Kč se splatností poslední z nich dne , datum, (dále také jen „druhá smlouva o půjčce“). Žalovaná celkem uhradila částku 6 247,64 Kč. Dlužná částka představuje 7 518,36 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 518,25 Kč a souhrnného poplatku v částce 3 000,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16 460,20 Kč (odpovídá zákonné výši úroku z prodlení od , datum, ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze smlouvy 2), úroků z prodlení z částky 7 518,36 Kč od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pohledávky za žalovanou z obou úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k , datum, . Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyně doposud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, neboť ta se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolána.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané, odpovídající skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 9 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 976 Kč splatit v 52. týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 11 640,36 Kč Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč splatit v 52. týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 6 247,64 Kč /viz smlouvy o půjčce na č. l. 14-15 spisu/. Pohledávky za žalovanou z obou smluv o půjčce byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz výpis OR žalobkyně na č. l. 13 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16-21 spisu, jmenný seznam na č. l. 22 spisu, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky na č. l. 23 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva k plnění + podací lístek na č. l. 27-29 spisu/. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradila nebo její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a vzhledem k datu uzavření obou smluv o půjčce také podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle § 2 písm. a) zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.9. Podle § 658 písm. a) obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.10. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky z první smlouvy o půjčce, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do (dále jen „nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky z druhé smlouvy o půjčce, bylo účinné od , datum, znění § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 163/2005 Sb., podle nějž výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.11. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.12. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. Podle odst. 3 v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.15. Podle § 1805 odst. 2 o. z. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého je