60 C 212/2020-64 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhala uložení povinnosti žalované uhradit jí částku 24 280 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje dlužné nájemné z titulu nájemní smlouvy na byt a na garáž. 2. Žalobkyně v žalobě v podstatném uvedla, že žalovaná je v prodlení úhrady nájemného za užívání bytu a garáže v rozsahu dvou měsíců roku 2020 s tím, že žalovaná provedla pouze částečné plnění, které bylo v žalobě zohledněno. Nadto měla žalovaná byt poškodit. Žalobkyně od žalovaná neobdržela řádnou výpověď z nájmu bytu nebo garáže. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná ve svém odůvodnění k odporu uvedla, že žalobkyni ničeho nedluží, protože se z bytu odstěhovala. 4. Strany učinily nesporným, že žalovaná opustila byt v průběhu září roku 2020. 5. Dokazování soud provedl důkazy listinnými a výslechy svědků. 6. Z doporučeného dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o informování žalované o tom, že nezaplatila nájemné potom, co se odstěhovala z bytu bez výpovědi nájemního vztahu, že byt po ní je poškozený a že si může vyzvednout své osobní věci. K tomuto důkazu zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že na základě této listiny je patrno, že se žalobkyně pokusila žalované vyjít vstříc kvůli předání majetku žalované, který v bytě zůstal. Při ústním jednání žalovaná k důkazu uvedla, že zanechala na sebe telefonní kontakt, aby se s ní žalobkyně mohla spojit, nicméně ani pan [příjmení] ani pan [celé jméno svědka] jí nekontaktovali, byt byl dva měsíce žalovanou neobýván, načež žalobkyně vypáčila nové dveře, které žalobkyně sama zaplatila, neboť když uzavírala nájemní smlouvu, byt vstupní dveře neměl. Žalovaná měla od bytu klíče, ale u vchodových dveří do domu byl zničený zámek, takže se nemohla dostat dovnitř. 7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě vzniklo žalované právo užívat byt 4+1 nacházející se ve čtvrtém nadzemním podlaží domu v [obec], ulice [ulice], [adresa]. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo sjednáno jako měsíční ve výši 6 500 Kč. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že před tím než podepsala tuto smlouvu, bydlela u žalobkyně ještě v jednom bytě, pak se odstěhovala do bytu, který je předmětem této nájemní smlouvy. 8. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o smlouvy na pronájem garáže ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce jednoho roku. Nájemné bylo sjednáno v délce měsíční v částce 1 200 Kč. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalobkyně uvedl, že žalovaná s manželem potřebovali garáž, a proto byla uzavřena tato nájemní smlouva. 9. Z dokladů [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o příjmové doklady, potvrzující částečnou platbu žalovanou na vyúčtování služeb za rok 2019 a částečnou úhradu nájemného za měsíc září roku 2020. K tomuto důkazu zástupce žalobkyně při jednání uvedl, že se jedná o příjmové doklady za část peněz, které žalovaná zaplatila za vyúčtování služeb z roku 2019, které není předmětem tohoto řízení a dále za nájem za září 2020. 10. Z evidenčního listem ze dne [datum] soud zjistil, že se týká předmětného bytu pronajatého žalované, za jehož užívání je požadováno dlužné nájemné. K této listině zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že na základě tohoto důkazu je patrné, že žalovaná měla platit za nájemné částku 11 794 Kč měsíčně, nájemné za garáž bylo účtováno separátně. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že toto vyúčtování je jí známo, nese její podpis a současně to byl důvod, proč se nakonec z bytu který je předmětem žaloby s manželem odstěhovali. 11. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o listinu adresovanou panu [příjmení]. Žalovaná odevzdává panu [příjmení] byt z důvodu neustálého výskytu štěnic. Současně uvedla, že na její jméno bral soused neoprávněně elektřinu. K této listině žalovaná při ústním jednání uvedla, že jednoho dne vypadl proud, a když se nahazoval jistič, tak se zjistilo, že jeden ze sousedů přes její elektroměr neoprávněně odebíral elektřinu, žalovaná telefonovala žalobkyni, aby se situace vyřešila, následně se tento soused odstěhoval. 12. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis adresovaný žalované. Jedná se o výzvu k zaplacení částky, která je předmětem řízení. Žalobkyně navrhuje žalované úhradu ve splátkách po 2 000 Kč. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že na tento dopis reagovala telefonicky a sdělila, že nic za říjen 2020 platit nebude, manžel se dostavil do sídla žalované a pokusil se situaci řešit, bez úspěchu. 13. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že byl sepsán při předání bytu [číslo] v [obec], ulice [ulice], [adresa]. V protokolu jsou uvedeny stavy teplé a studené vody. Jsou uvedena poškození bytu. Současně je uvedeno, že žalovaná před vstupem do bytu postrádala částku 15 000 Kč. Dále je na listině uvedeno, že žalovaná odmítla protokol podepsat. Protokol nese podpisy„ [celé jméno svědka]“ a„ [celé jméno svědka]“. K této listině zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že protokol osvědčuje předání bytu, kterému byl přítomen pan [celé jméno svědka], pan [příjmení] a žalovaná. K této listině žalovaná při ústním jednání uvedla, že kromě ní byl ještě předání přítomen pan [příjmení]. Klíče od bytu ten den měla, chtěla je předat, ale protože zámek byl poničen, tak klíče vyhodila. 14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že svědek byl přítomen předání bytu paní [celé jméno žalované] žalobkyni. K předání bytu došlo [datum]. Předání byla přítomna žalovaná a ještě pan [celé jméno svědka] a ještě jeden muž, tehdy partner paní [celé jméno žalované] O předání bytu se vyhotovil protokol, ve kterém se zaznamenaly stavy vodoměrů a stav bytu v době předání. Protokol podepsal svědek, pan [celé jméno svědka] a paní [celé jméno žalované] odmítla podepsat, údajně proto, že jí to doporučil právník a žádné vyhotovení si nedonesla. V bytě byl nepořádek po stěhování, chyběly dvoje interiérové dveře, byla rozbořená koupelna. V bytě byly pouze zbytky nábytku, bylo vidět, že je neobýván. Svědek po předestření protokolu o předání bytu ze dne [datum] uvedl, že listina nese jeho podpis. Žalovaná nijak neukončila nájemní vztah se žalobkyní, žalovaná asi rok tvrdila, že se chce odstěhovat, až si najde byt, ale dál nikoho neinformovala. 15. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud v podstatném zjistil okolnosti předání bytu [číslo] v [obec], ulice [ulice], [adresa] a sepsání protokolu o předání bytu ze dne [datum]. Svědek po předestření protokolu uvedl, že listina nese jeho podpis. Svědek uvedl, že byl přítomen předání bytu spolu s paní [celé jméno žalované] a svědkem [celé jméno svědka]. Svědek vypracovával protokol, do něj vše uvedl, včetně stavu měřidel, protokol podepsal pan [celé jméno svědka], žalovaná podepsat odmítla. Byt byl v dezolátním stavu, byly vyditelné závady v koupelně, neúplné skříňky v kuchyni, něco málo nábytku, to se pak vyklízelo na náklady žalobkyně. 16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že je manželem žalované. Svědek si nepamatoval, kdy byt [anonymizována dvě slova] s manželkou opustili, pamatuje si jen, že z bytu stěhovali věci před barák. Svědek nikdy za žalovanou neřešil skončení nájemního vztahu s žalobkyní. 17. Zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že netrvá na provedení důkazu doporučeným dopisem odeslaného na dodejku ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]. 18. Soud se nezabýval důkazy navrženými žalobkyní při ústním jednání dne [datum], neboť byly navrženy po koncentraci řízení podle ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.), ke které došlo v souvislosti se skončením prvního jednání. První jednán proběhlo dne [datum] a žalovaná na jeho začátku byla podle ust. § 118b o.s.ř. poučena. 19. Žalovaná po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne [datum] další důkazy nenavrhla. 20. Soud při ústním jednání dne [datum] zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a fotografiemi bytu od paní [příjmení], faktury [právnická osoba] [číslo] 2020, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], záznamem o výskytu štěnic pro nadbytečnost. 21. Po poučení dle § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobkyně žádné další důkazní návrhy neměl. 22. Po poučení dle § 119a o.s.ř. žalovaná žádné další důkazní návrhy neměla. 23. Z toho soud učinil následující závěry. 24. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne uzavřena nájemní smlouva na byt [číslo]. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na garáž. Mezi stranami bylo sjednáno nájemné za byt a zvlášť za garáž. Žalovaná opustila byt svěřený k užívání na základě nájemní smlouvy někdy v průběhu září roku 2020, aniž by jakkoliv s žalobkyní ukončila nájemní vztah. K předání bytu došlo