17 C 368/2021-46 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného nájemného a neuhrazených nedoplatků bezdůvodného obohacení, a to celkem v částce 36 800 Kč. Žalobkyně argumentovala tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] [anonymizována dvě slova], který je situovaný v [anonymizováno] patře bytového domu, v ulici [anonymizováno], v obci [obec]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] za žalované období soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] [anonymizována dvě slova], který je situovaný v [anonymizováno] patře bytového domu, v ulici [anonymizováno], v obci [obec]. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] za žalované období soud dále zjistil, že nájemní vztah byl uzavřen do dne [datum]. Z oznámení o ukončení nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila dne [datum], že nájemní vztah mezi účastníky této kauzy nebude prodloužen, přičemž žalobkyně žalovaného vyzvala k odevzdání bytu. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k.ú. [obec] II soud zjistil, že osvědčení o vlastnictví bytu žalobkyní v předmětném období vyplývá z tohoto veřejného seznamu, tedy z katastru nemovitostí již citovaného, a to k.ú. [obec] II, [list vlastnictví], Katastrální úřad [obec], [stát. instituce]. Z evidenčních listů pro výpočet úhrady za užívání bytu a z evidence předpisů a plateb soud zjistil, že měsíční úhrada nájemného činila v žalovaném období částku 4 600 Kč, resp. v období po dni [datum] tato částka tvořila ekvivalent částky bezdůvodného obohacení (v místě a čase obvyklého) za užívání bytu bez právního důvodu. Z evidence předpisů a plateb (resp. z přehledu předpisů po položkách) za období roku [rok], z evidenčního listu nájemníka a z tzv. evidence nájemného (a bezdůvodného obohacení) soud zjistil, že žalovaný neuhradil žalobkyni za období měsíce [anonymizováno] roku [rok] až období měsíce [anonymizováno] roku [rok] celkem částku 36 800 Kč (tedy 8 x 4 600 Kč), kdy se jedná o nedoplatek nájemného a bezdůvodného obohacení. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k úhradě dluhu za neuhrazené nájemné a nedoplatky bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním bytu po ukončení nájemní smlouvy, ať už ústně i písemně. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a dluh žalobkyni neuhradil, kdy celková dlužná částka za neuhrazené nájemné a nedoplatky bezdůvodného obohacení je ve výši 36 800 Kč. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného opakovaně. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § [číslo] a násl. (pododdíl 1 - obecná ustanovení) a podle ustanovení § 2235 a násl. (pododdíl 2 - zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu) zákona [číslo] Sb. - dále jen NOZ. Nájemce je povinen pronajímateli bytu platit za užívání bytu nájemné a spolu s ním zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel (ustanovení § 2213 NOZ, ustanovení § 2251 odst. 1 NOZ). Právo pronajímatele požadovat na nájemci placení záloh na úhradu nákladů za služby poskytované s užíváním bytu vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle ustanovení § 7 uvedeného zákona, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje pronajímatel (poskytovatel služeb) nájemci (příjemci služeb) vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí nájemci (příjemci služeb) nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1); finanční vyrovnání provedou pronajímatel (poskytovatel služeb) a nájemce (příjemce služeb) v dohodnuté lhůtě, nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci (příjemci služeb). V případě prodlení se zaplacením dluhu má věřitel právo požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené vládou nařízením (ustanovení § 1970 NOZ), podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Právní poměry žalobkyně se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ NOZ“) Povinnost žalovaného platit řádně nájemné vyplývá z již citovaného ustanovení § 2201 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.), podle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, ve spojení s ustanovením § 2246 NOZ, podle kterého si strany ujednají nájemné pevnou částkou a má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc a povinnost žalovaného platit řádně plnění spojená s užíváním bytu vyplývá z ustanovení § 2247 odst. 1 NOZ, podle kterého plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel a ustanovení § 2251 NOZ, podle kterého nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle ustanovení § 2295 NOZ, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z již citovaného ustanovení § 1970 NOZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Tato zákonná ustanovení mají následně oporu v obsahu nájemní smlouvy ze dne [datum]. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 809,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 36 800 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč.