17 C 260/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených nedoplatků bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním bytu žalovaným po ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] a dále za neuhrazený nedoplatek vyúčtování služeb za rok [rok], a to celkem v částce 10 049 Kč. Žalobkyně argumentovala tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] blok [anonymizováno], který je situovaný v [anonymizováno] patře bytového domu, v ulici [ulice], v obci [obec]. Dále žalobkyně v žalobě argumentovala tím, že nájemní vztah byl uzavřen do dne [datum], přičemž žalobkyně žalovanému sdělila dne [datum], že nájemní vztah nebude prodloužen, přičemž ho vyzvala k odevzdání bytu. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] blok [anonymizováno], který je situovaný v [anonymizováno] patře bytového domu, v ulici [ulice], obci [obec]. Dále vzal soud za prokázané, že nájemní vztah byl podle čl. III nájemní smlouvy ze dne [datum] sjednán na dobu určitou, a to do dne [datum], přičemž žalobkyně žalovanému sdělila dne [datum], že nájemní vztah nebude prodloužen, přičemž ho vyzvala k odevzdání bytu. Dále vzal soud za prokázané, že osvědčení o vlastnictví bytu žalobkyní v předmětném období vyplývá z veřejného seznamu - katastru nemovitostí k. ú. [obec] II, [list vlastnictví], Katastrální úřad [obec], [stát. instituce]. Dále vzal soud za prokázané, a to z nájemní smlouvy ze dne [datum] čl. II odst. 2.2, že měsíční úhrada nájemného činila v žalovaném období částku 2 466 Kč, kdy v období po datu [datum] částka 2 466 Kč tvořila ekvivalent částky bezdůvodného obohacení (v místě a čase obvyklého) za užívání bytu bez právního důvodu. Dále vzal soud za prokázané, a to z přehledů předpisu a plateb, č. prostoru [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno], [obec] (vypracovaného ke dni [datum]), že žalovaný neuhradil bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v období [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok], takže celková výše nedoplatku nájemného a bezdůvodného obohacení činí částku 7 398 Kč (tedy třikrát částka 2 466 Kč). Dále vzal soud za prokázané, a to z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec] za období ode dne [datum] do dne [datum], že žalovaný neuhradil nedoplatek, který mu vznikl v souvislosti s tímto vyúčtováním služeb poskytnutých s užíváním bytu za období ode dne [datum] do dne [datum], kdy z výše uvedeného vyúčtování vzal soud za prokázané, že celkové náklady za služby spojené s užíváním bytu v roce [rok] činily částku 2 651 Kč a na předepsané úhrady záloh pro rok [rok] nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaný byl povinen uhradit nedoplatek za spotřebované služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 2 651 Kč, a to nejpozději do [datum]. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k úhradě dluhu za neuhrazené nedoplatky bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním bytu po ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] a dále za neuhrazený nedoplatek vyúčtování služeb za rok [rok], ať už ústně i písemně - naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy žalovaný na tyto výzvy nereagoval a výše uvedený dluh žalobkyni neuhradil. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: nájemní smlouva se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ). Soud aplikoval ustanovení § 2235 odst. 1,2 NOZ, dále ustanovení § 2236 odst. 1,2,3 NOZ. NOZ - základní ustanovení - nájem bytů a domů, kdy nová úprava vymezuje užití daného pododdílu (nájmu bytu/domu) s ohledem na účel užívání předmětných nemovitostí. Dále soud aplikoval ustanovení § [číslo], dále ustanovení § 2241 NOZ. Podle ustanovení § 2237 NOZ nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Dále soud aplikoval ustanovení § 2246 odst. 1,2 NOZ [ulice] úprava nájemného - povinnost stanovit nájemné pevnou částkou, zakotvena domněnka, že sjednané nájemné (pevná částka) odpovídá nájmu za jeden měsíc, nově zakotvena i možnost uzavřít smlouvu bez ujednání výše nájemného- pak vzniká nájemci právo na nájem obvyklý za obdobný byt v místě a podle obdobných smluvních podmínek. Dále soud aplikoval ustanovení § 2247 odst. 1,2,3,4 NOZ, kdy nová úprava zakotvuje výslovně minimální rozsah služeb, které se vážou k užívání objektu nájmu tam, kde není jejich rozsah sjednán - nezbytné služby. Dále soud aplikoval ustanovení § 2251 odst.1,2 NOZ, kde je nově zakotveno, že se nájemné platí předem za měsíc či jiné období, lhůta k úhradě do pěti dnů po splatnosti opuštěna, stanovena však splatnost k pátému dni platebního období, zálohy na platby, které hradí pronajímatel, se hradí společně s nájemným. Právo pronajímatele požadovat na nájemci placení záloh na úhradu nákladů za služby poskytované s užíváním bytu vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle ustanovení § 7 uvedeného zákona, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje pronajímatel (poskytovatel služeb) nájemci (příjemci služeb) vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí nájemci (příjemci služeb) nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1); finanční vyrovnání provedou pronajímatel (poskytovatel služeb) a nájemce (příjemce služeb) v dohodnuté lhůtě, nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci (příjemci služeb). Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), dlužník, který svůj dluh nesplní včas a řádně je v prodlení. 5. Podle ustanovení § 2991 odst. (1) NOZ (zákon č. 89/2012 Sb.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ustanovení § 2991 (2) NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení je objektivně nastalý stav, v němž bez právem uznaného důvodu dojde k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Podle ustanovení § 2999 odst. (1) NOZ, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Při stanovení výše peněžité náhrady přitom bude i nadále třeba mít na zřeteli základní zásadu vyplývající z ustanovení § 2991 NOZ, podle níž je obohacený povinen vydat ochuzenému, oč se obohatil, tedy oč se rozrostla jeho majetková sféra. Není proto rozhodující majetkový úbytek na straně ochuzeného, ale prostřednictvím obvyklé ceny vyčíslený přírůstek aktiv nebo úbytek pasiv na straně obohaceného (tyto hodnoty si samozřejmě mohou v určitých případech odpovídat). 6. Dále soud aplikoval ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), kde je zakotvena povinnost dlužníka, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, zaplatit věřiteli úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s dopadajícími ustanoveními nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 452,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 AT a podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 10 049 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 AT včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 680 Kč ve výši 772,80 Kč.