Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou , částka, , poplatky , částka, , úrokem , částka, a úrokem z prodlení , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 26 – 29 spisu) doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila majetkovou situaci žalované z informací poskytnutých žalovanou, které uvedla v žádosti o úvěr a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech. Dále dodal výpis z běžného účtu žalované a uvedl, že žalovaná na předmětný úvěr ničeho neuhradila.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná dne , datum, požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru úvěrovým rámce ve výši , částka, , přičemž uvedla, že je zaměstnaná, její čistý měsíční příjem za 3 měsíce činní , částka, , celkový příjem domácnosti činní , částka, , žije ve vlastním domě/bytě a je vdova.Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty ze dne , datum, měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši poskytnutého úvěrového rámce , částka, poskytnutý na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 12,68 %.Vysvětlením některých pojmů používaných ve standartní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvních informací pro Kartu + Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované veškeré zákonem vyžadované informace o parametrech úvěru a jeho splácení ještě před uzavřením smlouvy o úvěru.Svazkem výpisů z běžného účtu žalované + Platební historií měl soud za prokázaný průběh čerpání a průběh splácení úvěru žalovanou a rovněž strukturu a výši dluhu.Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Potvrzením o podání ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a že se žalované dostala do dispozice, neboť jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.6. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalované nebylo před ani po uzavření úvěrové smlouvy vedeno žádné exekuční řízení.7. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z informací, které měla na základě vedení jejího učtu, a zároveň z informací z dostupných registrů. Také zjistila, že žalovaná má dostatečný disponibilní příjem, z nějž bude schopna úvěr splácet, a současně že nemá jiné závazky, které by její schopnost splácet snižovaly.8. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec až do výše , částka, . V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.