Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené částky žalovaným na vynaložené náklady žalobce jako vypravitele pohřbu , jméno FO, , zemřelého dne , datum, (dále jen „zesnulého“).3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Pohřební služba , jméno FO, , , adresa, vystavila žalobci fakturu č. , hodnota, na částku , částka, splatnou dne , datum, za zajištění pohřbu , jméno FO, (viz faktura). Žalobce částku , částka, zaplatil dne , datum, (viz částečný výpis z účtu). Pohledávku ve výši , částka, pak žalobce přihlásil do pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp.zn. , spisová značka, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, (viz sdělení notářky ze ne , datum, , viz usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Nabytí dědictví bylo potvrzeno žalovanému jako jedinému závětnímu dědici. Žalovaný uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Pozůstalost nebyla předlužena, neboť čistá hodnota pozůstalosti činila , částka, . Obvyklá cena aktiv pozůstalosti činila , částka, (viz usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě částky , částka, dne , datum, (viz výzva k úhradě) a dne , datum, (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací stvrzenka a oboustranná kopie vrácené zásilky).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Protože do 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo pohřbení zesnulého nesjednal, ačkoliv byla známa totožnost zemřelého, a zároveň o tělo zesnulého neprojevil zájem žádný anatomický ústav, stal se žalobce ze zákona vypravitelem pohřbu (viz § 2 písm.p) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále jen „zákona č. 256/2001 Sb.“)). V souladu s § 114 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), byl žalobce povinen rozhodnout o tom, jaký má mít zesnulý pohřeb, neboť tak neučinila žádná z osob zesnulému blízkých a zesnulý zemřel na území žalobce. Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Žalobce zajistil pohřbení zesnulého dle § 5 odst. 1 až 4 zákona č. 256/2001 Sb. Dle § 5 odst. 5 zákona č. 256/2001 Sb. pak žalobce svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů přihlásil do pasiv pozůstalosti. Dědicem zesnulého se stal na základě závěti žalovaný viz § 1494 a násl. o.z. Dědictví bylo žalovanému potvrzeno soudem viz § 1670 o.z. Dluhy zesnulého proto přešly na žalovaného jako dědice včetně povinnosti k úhradě nákladů pohřbení zesnulého a opatření hrobového místa zesnulého viz § 1701 o.z. Protože žalovaný uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, je povinen uhradit dluhy zesnulého do výše ceny nabytého dědictví viz § 1706 o.z.6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobci přiznal úrok z prodlení od , datum, , kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou dlužné částky již v prodlení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení delší lhůty neshledal důvod.