Žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 11 577 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný (dále také jako "klient") v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel dne , datum, s žalobcem Úvěrovou smlouvu (dále také jako "Smlouva"). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti , Jméno žalobce, ., , Anonymizováno, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti , Jméno žalobce, . k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části "Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce , Anonymizováno, nebo v mobilní aplikaci, je Smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy v její části "Smluvní strany", v případě žalovaného na , e-mail, , zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobce prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. A to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby bank ID, viz. níže, to vše dle části Smlouvy „Jak Vám úvěr poskytneme“. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále v souladu se stejnou částí Smlouvy ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1,00 Kč na bankovní účet společnosti , Jméno žalobce, ., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Další možností, jak ověřit vlastnictví k účtu je prostřednictvím tzv. bank ID. Pokud ovšem žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, nežli , Anonymizováno, , výše uvedené již není vyžadováno. V tomto případě již nebylo po klientovi vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, to již bylo žalobcem ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy, nežli té, z jejíhož titulu podává žalobce tento žalobní návrh. Žalobce zároveň vždy při uzavírání Smlouvy, hodnotí schopnost žadatele splácet. Společnost , Jméno žalobce, . v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. V podrobnostech žalobce důkazem do příloh vkládá postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10000.00 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330.00 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobce na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 10000.00 Kč zaslána dne , datum, na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: , č. účtu, . Účet, který žalovaný uvedl při uzavírání Smlouvy, je v ní uveden, a to konkrétně části "Smluvní strany". Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za expres výplatu: Poplatek ve výši 199.00 Kč urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity. Jedná se o jednorázový poplatek. V případě, že by schválenou výši úvěru do 60 minut neobdržel, má klient možnost službu reklamovat a v případě uznané reklamace, není již poplatek účtován. To vše je upraveno v části Smlouvy "Expres výplata úvěru". Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku: Poplatek ve výši 99.00 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní, a to konkrétně z důvodů uvedených ve Smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání Smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. To vše plyne z části Smlouvy "Bezpečná splátka". Poplatek za SMS servis: Při hrazení poplatku ve výši 49.00 Kč se žalobce zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání Smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. To vše plyne z části Smlouvy "SMS servis". Úvěr společně s poplatky je v souladu s ustanovením části Smlouvy „Úvěrová smlouva“ splatný 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalovaného. Pokud splatnost vychází na víkend nebo státní svátek, automaticky se dle části Smlouvy „Jak budete splácet“ posouvá na následující pracovní den. V tomto případě byl tedy úvěr v souladu s částí Smlouvy "Úvěrová smlouva" - "Parametry a podmínky úvěru" splatný dne , datum, . Žalovaný za trvání Smlouvy nehradil ničeho. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne , datum, ve výši 300.00 Kč S ohledem na růst cen a mezd byly účelně vynaložené náklady stanoveny na částku 300,- Kč tak, jak je vypočtena níže, a to od , datum, . Výše účelně vynaložených nákladů byla žalobcem stanovena rozdělením nákladů do čtyř kategorií, kdy u každé byly stanoveny náklady zvlášť. V prvé řadě se jedná o segmentaci a reporting, zde byly započteny náklady na upozorňování klientů na blížící se splatnost splátky, a to vždy 10, 5, 3 dní před splatností a v den splatnosti. K upozornění dochází prostřednictvím emailů a SMS zpráv. Na základě těchto aktivit pak dochází k reportingu a analýzám, na základě kterých je vyhodnoceno a paušalizováno chování dlužníků. Pro tuto oblast byly vypočteny účelně vynaložené náklady na výši 40,- Kč měsíčně. Druhou kategorií jsou operátoři, jejichž práce je při správě a vymáhání pohledávek nepostradatelná, kdy 120,- Kč bylo stanoveno jako náklad na mzdy a dalších 33,- Kč poté na úkony, které vykonávají, konkrétně na zasílané emaily, dopisy a SMS zprávy s informacemi o dlužných částkách adresované přímo dlužníkům. V této souvislosti je zde i další kategorie vypočtených účelně vynaložených nákladů, které se týká rozvoje a kontroly kvality operátorů. Jde o činnost, kdy jsou zaškolováni noví zaměstnanci, stávajícím je zvyšována kvalifikace a jsou kontrolování při výkonu pracovní činnosti, tyto náklady byly vypočteny ve výši 67,- Kč. V neposlední řadě je zásadní systémová podpora. Jedná se o účelné náklady vynaložené na systém, jeho správu, údržbu a vývoj. Systém je potřebný pro práci operátorů při vymáhání dlužných pohledávek. Účelně vynaložené náklady byly v tomto případě stanoveny na 40,- Kč měsíčně. Výše účelně vynaložených nákladů byla sjednána ve Smlouvě, konkrétně v její části „Úvěrová smlouva“ v přehledové tabulce „Parametry a podmínky úvěru“. Jednotlivé předpisy Nákladů na vymáhání vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce důkazem odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé částky předpisů označeny jako "Účelně vynaložené náklady" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis Účelně vynaložených nákladů zcela nebo zčásti uhrazen. Výsledná výše požadovaných Účelně vynaložených nákladů je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Účelně vynaložených nákladů označených ve Splátkovém kalendáři. V souladu s částí Smlouvy „Náklady úvěru“, konkrétně odstavcem „Sankce“, byla žalovanému účtována smluvní pokuta. Její výše je stanovena částí Smlouvy „Úvěrová smlouva“ v přehledové tabulce „Parametry a podmínky úvěru“, a to na maximálně 0,1 % denně. Smluvní pokuta ve výši 300.00 Kč byla účtována dne , datum, . Smluvní pokuta ve výši 300.00 Kč byla účtována dne , datum, . Jednotlivé předpisy Smluvní pokuty vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce důkazem odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé částky předpisů označeny jako "Smluvní pokuta" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis Smluvní pokuty zcela nebo zčásti uhrazen. Výsledná výše požadovaných Smluvních pokut je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Smluvních pokut označených ve Splátkovém kalendáři. Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 11577.00 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 10000.00 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330.00 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199.00 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99.00 Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 49.00 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300.00 Kč, smluvních pokut v celkové výši 600.00 Kč. Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány následovně: dne , datum, ve výši 99.00 Kč. Jednotlivé předpisy poplatku za Bezpečnou splátku vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé předpisy označeny jako "Poplatek za bezpečnou splátku" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis poplatku zcela nebo zčásti uhrazen. V tomto přehledu jsou uvedeny veškeré vynesené poplatky za Bezpečnou splátku, v přehledu pohledávky výše jsou potom uvedeny už pouze poplatky, které žalovaný k dnešnímu dni neuhradil. Poplatky za SMS servis byly účtovány následovně: dne , datum, ve výši 49.00 Kč Jednotlivé předpisy poplatku za SMS servis vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé předpisy označeny jako "Poplatek za SMS servis" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis poplatku zcela nebo zčásti uhrazen. V tomto přehledu jsou uvedeny veškeré vynesené poplatky za SMS servis, v přehledu pohledávky výše jsou potom uvedeny už pouze poplatky, které žalovaný k dnešnímu dni neuhradil. Účelně vynaložené náklady jsou účtovány v případě, že se žalovaný dostane do prodlení a dlužná částka je žalobcem vymáhána, jako v případě žalovaného, žalobce si takto účtuje účelně vynaložené náklady za každý měsíc, ve kterém byl dluh žalovaného žalobcem vymáhán. Příslušenství pak představuje: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 65.65 Kč od , datum, do , datum, (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, požaduje žalobce od 15.dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 14 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě, celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 14 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn), zákonný úrok z prodlení z částky 11577.00 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11.5 %.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru a zavázal se uhradit žalobci poskytnutou částku, poplatek za poskytnutí úvěru, popř. další platby spojené s poskytnutým úvěrem (poplatek za doplňkovou službu Expres výplata, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za službu SMS servis, popř. sjednané sankční platby v případě prodlení žalovaného). Poskytnutí částky v celkové výši 10 000 Kč je prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy a sdělením , právnická osoba, .5. Soud je toho názoru, že poskytovatel úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a důkladně. Soud vyzval žalobce, aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobce v rámci podání ze dne , datum, zejména odkázal na údaje uvedené v kartě klienta, úvěrové zprávě z nebankovního registru klientských informací a metodice – posouzení úvěruschopnosti klienta.6. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce dle svého tvrzení zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a ISIR. Žalobce taktéž posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Žalobce k těmto tvrzením předložil kartu klienta, úvěrovou zprávu, přehled vyhledaných plateb a metodiku – posouzení úvěruschopnosti klienta. Z těchto listin vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán s měsíčním příjmem 33 000 Kč, kdy tyto informace vycházely i z přehledu vyhledaných plateb za období listopadu 2025 až ledna 2026. V doplnění tvrzení žalobce uvedl, že žalovaný měl výdaje na bydlení ve výši 11 239 Kč, kdy však nebylo prokázáno, jak k této informaci dospěl, když tento výdaj nevyplýval nikterak ani ze žalobcem předložených listin. Z karty klienta sice vyplývá, že žalovaný bydlel v podnájmu, ani k tomuto si žalobce od žalovaného nenechal předložit ničeho, a to ani podnájemní smlouvu. Žalobce sám potvrdil (přehledem provedených plateb), že mu bylo známo, že žalovaný je majitelem bankovního účtu, od žalovaného však nepožadoval žádný výpis z tohoto účtu, aby získal lepší přehled o nákladech žalovaného a jeho celkové majetkové situaci. Žalobce se v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy spokojil stran jeho výdajů (vyjma ověření dalších poskytnutých úvěrů) pouze s tvrzením žalovaného. Z úvěrové zprávy navíc plyne, že v období měsíce ledna a února 2026 žalovaný zažádal celkem o 11 úvěrů, kdy o 5 z nich bylo rozhodnuto tak, že se jeho žádost odmítá, o zbylých dle listiny nebylo rozhodnuto. Z výpisu z účtu žalovaného, který si vyžádal soud bylo navíc mimo jiné zjištěno, že již dne , datum, žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalobce však k tomuto úvěru sám ničeho nesdělil, tedy např. zda žalovaný tento úvěr řádně splácel nebo jakým způsobem tento dluh zohlednil při hodnocení celkové majetkové situace žalovaného. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu žalobce učinil chybně, nedostatečně. Důkazy, které by prokazovaly tvrzení žalobce o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splatit, žalobce nepředložil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.7. Žalobce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Dle názoru soudu jde o neplatnost absolutní podle § 588 o.z., vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalovaného.8. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.9. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel ve znění účinné do , datum, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. V daném případě soud dovodil, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, respektive toto neposoudil s náležitou pečlivostí. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného značně formálně. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za formální a nedostatečně pečlivé. Takový postup tedy vede k neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy.16. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.17. Na základě výše uvedeného uzavřel soud, že smlouva o úvěru, která je předmětem této žaloby, uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná. Žalobce má právo na vrácení poskytnuté jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Jistina činila 10 000 Kč, žalovaný doposud žalobci uhradil částku 0 Kč (vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad). K úhradě tedy zbývá celá částka 10 000 Kč. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci poskytnuté finanční prostředky uhradil. Žalovaný však tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. S ohledem na uvedené proto soud žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 10 000 Kč (výrok I.). Žalobci však nenáleží požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost částky nastane až po marném uplynutí lhůty k plnění dle tohoto rozsudku. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Ani z obsahu spisu nebylo možné dovodit okolnosti, které by nějakým způsobem osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalovaného a jakkoli by odůvodňovaly stanovení určité formy splatnosti. Přitom stran lhůty k plnění dle § 87 odst. 1 věta poslední zákona jde o skutečnost v jeho prospěch a ostatně nejde o informace jsoucí v dispoziční sféře žalobce (který tu je v informačním deficitu). Proto soud rozhodl, že žalovaný je schopen žalobci přiznanou jistinu úvěru zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (viz výrok I.). S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 1 577 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 65,65 Kč, 11,50 % úroku z prodlení ročně z částky 11 577 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II.).18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 84,60 % - rozsudkem přiznaná částka 10 000 Kč. Naopak žalobce byl neúspěšný v části, ve které byla žaloba zamítnuta (částka 1 577 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 65,65 Kč, 11,50 % úrok z prodlení ročně z částky 11 577 Kč od , datum, do zaplacení - pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci byl úrok vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částka 178,89 Kč). Žalovaný byl tedy ve věci úspěšný co do 15,40 %. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 2 815 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 1/1 písm. a) ve spojení s položkou 2/2 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 84,60 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 69,20 % (84,60 % - 15,40 %), tedy ve výši 1 948 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.