Okresní soud v Náchodě 6 C 167/2026-59 – Náklady řízení

Žalobce se domáhal zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru. V žalobním tvrzení uvedl následující skutečnosti. Žalobce, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, zavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, . Součástí smlouvy byl Sazebník. Žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný tuto povinnost neplnil, byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30dnů. Žalovaný dluh neuhradil, a žalobce od smlouvy odstoupil. Pohledávka byla splatná dne , datum, . Žalobce žádá zaplacení jistiny 16 883 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 500 Kč, pojistného ve výši 3 850 Kč a smluvní úrok z jistiny ve výši 8 866 Kč. Dále je žádán zákonný úrok z prodlení.2. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Příjem žalovaného činil 28 027 Kč, splátka úvěru činila 15 % jeho příjmů. Žalobce prověřil žalovaného v dostupných registrech. Posuzoval příjmy a výdaje žalovaného podle statistických modelů. Úvěr činil 150 000 Kč a byl jednorázový.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K nařízenému jednání se nedostavil.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Smlouva o spotřebitelském úvěru označená v žalobě prokazuje smluvní vztah mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru. Dle smlouvy byl sjednán úvěrový úvěr 150 000 Kč. Úvěr měl být splacen ve 48 měsíčních splátkách po 3 931 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 11,75 %. RPSN 12,4 %. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč a pravidelné měsíční výdaje celkem , hodnota, Kč. Součástí smlouvy byl Sazebník, který stanovil výši jednotlivých měsíčních plateb a dalších poplatků.6. Z listiny odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu má soud za prokázané, že z důvodů porušování povinností ohledně řádného splácení úvěru byl úvěr zesplatněn, žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky a bylo mu oznámeno, že pojištění zaniklo. Rozhodnutí o zesplatnění je ze dne , datum, , dle žalobce je dlužná částka splatná , datum, .7. Poskytnutí úvěru prokazuje výpis z účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, . Tento výpis prokazuje i jeho příjmy z pracovní činnosti. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským a řidičským průkazem.8. Zkoumání úvěruschopnosti dokládá zpráva o posouzení úvěruschopnosti.9. Předžalobní upomínka je ze dne , datum, a její odeslání dokládá podací lístek z , datum, .10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením11. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel (respektive právní nástupce věřitele) dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužných částek, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.19. Na základě provedených důkazů považuje soud žalobu za důvodnou, Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného a uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Tento závěr je podpořen i skutečností, že žalovaný úvěr po několik let řádně splácel, nesplacena zůstala jen z jistiny částka 16 883 Kč, když úvěr byl poskytnut v částce 150 000 Kč. Sjednané úroky i RPSN jsou v obvyklé výši, nelze je hodnotit jako lichevní. Odpovídají úrokům poskytovaným bankovními společnostmi, respektive převyšují je jen o přiměřenou výši. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byl žalovaný náležitě poučen a informován. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Smluvený úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny – jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaný uhradil dluh jen částečně, jak je zřejmé z tabulky umoření. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je podle § 2395, § 2399, § 1931 a § 1970 o. z. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných úhrad a dále smluvní úrok ve sjednané výši, a zákonné úroky z prodlení. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř.20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 112 Kč a náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 400 Kč, tedy 1 200 Kč, a 1 úkon 2 020 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a 1 úkon 450 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 5 915,70 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.21. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o uzavřené smlouvě (termínu uzavření) a dlužném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.22. Za další úkon, písemné podání ze dne , datum, soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení. Žalobce je povinen učinit úplná skutková tvrzení hned v žalobě. Pokud žalobní tvrzení nebo návrhy důkazů doplní až na výzvu soudu, nelze toto považovat za účelně vynaložené náklady řízení. Nelze připustit, aby si žalobce navyšoval náhradu nákladů řízení tím, že učiní jen část tvrzení a tato tvrzení doplní dalším písemným podáním na výzvu soudu a žádá za tento úkon náhradu nákladů řízení.