Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena distančním způsobem na internetových stránkách www.flexifin.cz, Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, spolu s příslušenstvím, v pravidelných denních splátkách podle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, když první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu na účet č. , č. účtu, . Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a volitelnou službu „Klidné spaní“ v původní výši , částka, . Dále se žalovaný dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne , datum, , o čemž žalovaného informovala emailem z téhož dne. Ode dne , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, , z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a z poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, která činí , částka, . Žalovaný se do prodlení dostal se splácením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od , datum, do , datum, .3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a dále aby uvedla, zda žalovaný na předmětný úvěr uhradil nějaké částky, pokud ano, kolik uhradil celkem a aby uvedla u kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , z jakých částek, jakou sazbou, za jak dlouhou dobu (od kdy, do kdy) a v jaké výši došlo ke kapitalizaci úroku a zda přirůstá k jistině, u poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , u poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a u poplatku „Presto“ ve výši , částka, , jak byly vypočteny., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , což umožňovalo bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovaného. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, registru , právnická osoba, ., registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a registru „sankční seznamy“. Dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně výši smluvního úroku vyčíslila na částku , částka, . Dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Poplatek za vyplacení tranší úvěru je počítán z jistiny ve výši , částka, . Žalobkyně výši poplatku za vyplacení tranší úvěru vyčíslila na částku , částka, . Poplatek za službu „Klidné spaní“ není vždy součástí smlouvy, neboť jde o volitelnou službu. Žalovaný si tuto službu sám zvolil při sjednávání smlouvy v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy, v původní výši , částka, . Poplatek za službu „Presto“ není vždy součástí smlouvy, neboť jde o službu volitelnou. Žalovaný si tuto službu sám zvolil při sjednávání smlouvy v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy, v původní výši , částka, . Žalovaný k dnešnímu dni nezaplatil na dluh ničeho., právnická osoba, jednání, nařízenému na , datum, , se účastníci bez omluvy nedostavili. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaný podepsal dne , datum, na internetových stránkách žalobkyně www.flexifin.cz, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky , částka, , za poplatek ve výši 1,99 % denně z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,066 %, RPSN činila 2033,08 %. Za doplňkovou službu „Presto“ byl sjednán poplatek ve výši , částka, (za expresní vyplacení každé tranše) a za doplňkovou službu „Klidné spaní“ byl sjednán poplatek ve výši , částka, denně (za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní). Žalovaný se zavázala splatit první denní splátku dne , datum, . Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den , datum, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a z Autorizace ověření totožnosti). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Dle tvrzení žalobkyně, tato poskytla žalovanému na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy částku , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, . Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil na předmětný úvěr žádnou částku. K dnešnímu dni dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši , částka, . Tato částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, , z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a z poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, , z dodejky). K této částce žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od , datum, do , datum, , která činí , částka, .7. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje uvedené žalovaným: celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 3, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných výdajů na bydlení uvedených spotřebitelem: , částka, , další nebytné výdaje: , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: , částka, , regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, .8. Soud učinil dne , datum, dotaz na , právnická osoba, ., zda byl žalovaný ke dni , datum, majitelem účtu č. , č. účtu, , případně jeho disponentem, a zda byly na uvedený účet připsány dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, .9. Dne , datum, , právnická osoba, ., sdělila, že žalovaný byl ke dni , datum, majitelem účtu č. , č. účtu, a že dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, . Současně uvedla, že dne , datum, nebyla na uvedený účet připsána částka , částka, ani dne , datum, částka , částka, .10. S ohledem na sdělení , právnická osoba, ., byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání výplaty částek , částka, a , částka, podle Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.16. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.17. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.19. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.20. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.21. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, Jméno žalobkyně A, . proti GK). Soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.22. V projednávané věci žalobkyně k prokázání posuzování úvěruschopnosti žalovaného předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z bankovního účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, ., za období od dubna 2024 do dubna 2025. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela především z údajů sdělených samotným žalovaným, zejména pokud jde o výši jeho pravidelných měsíčních výdajů, které byly stanoveny částkou , částka, (, částka, náklady na bydlení a , částka, další nezbytné výdaje). Ověřený čistý měsíční příjem žalovaného z výpisů z účtů činil , částka, . Z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, uhradil nájemné ve výši , částka, , dne , datum, nájemné ve výši , částka, a dne , datum, nájemné ve výši , částka, . Již z těchto údajů je patrné, že skutečné náklady žalovaného na bydlení byly podstatně vyšší, než částka , částka, , se kterou žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti pracovala. Dále bylo z bankovního účtu žalovaného zjištěno, že žalovaný opakovaně vynakládal finanční prostředky na sázky a hazardní hry a opakovaně čerpal další půjčky například od společnosti Zaplo.cz. Žalovaný současně uvedl, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti činí tři osoby, přičemž příjem pobírá pouze jedna osoba. Žalobkyně tak měla k dispozici údaj, že z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši , částka, byly fakticky hrazeny potřeby tříčlenné domácnosti. Ani tuto skutečnost však při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nijak nezohlednila, ačkoliv měla podstatný význam pro posouzení jeho skutečné finanční situace a schopnosti dostát závazkům ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Uvedené pravidelné a podstatné výdaje, stejně jako rizikové finanční chování žalovaného a jeho vyživovací zatížení vůči dalším členům domácnosti, žalobkyně nijak nezohlednila, ačkoliv při vynaložení odborné péče je mohla a měla zjistit. Skutečné výdaje žalovaného tak byly zjevně vyšší, než jaké žalobkyně při výpočtu jeho úvěruschopnosti předpokládala. Žalobkyně si rovněž neopatřila dostatečné podklady k ověření skutečných výdajů žalovaného, když vycházela převážně z jeho tvrzení. Za této situace nelze považovat výpočet disponibilního příjmu ve výši , částka, za odpovídající skutečnosti, neboť vycházel z neúplných a nesprávných vstupních údajů. Reálná finanční situace žalovaného byla podstatně horší, což mělo přímý dopad na jeho schopnost úvěr splácet. Ačkoliv žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v různých veřejných a neveřejných registrech (např. Centrální evidenci exekucí či insolvenčním rejstříku), tato skutečnost sama o sobě nepostačuje k řádnému posouzení úvěruschopnosti, neboť takové prověření nevypovídá o reálné schopnosti spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho skutečné příjmy a výdaje.23. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když nezjistila a nezohlednila všechny podstatné okolnosti týkající se jeho příjmů a výdajů. Povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze splnit pouhým mechanickým přejímáním tvrzení spotřebitele, zejména pokud jde o výši jeho pravidelných měsíčních výdajů. Odborné posouzení úvěruschopnosti musí zahrnovat nejen zjištění příjmů spotřebitele, ale též reálné a věrohodné posouzení jeho výdajů alespoň v rozsahu nezbytném pro zhodnocení, zda mu po jejich odečtení zůstane dostatek prostředků k řádnému a dlouhodobému splácení úvěru. Za těchto okolností soud uzavírá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a odpovědně.24. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).25. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Žalobkyně v řízení prokázala poskytnutí úvěrových prostředků žalovanému pouze v rozsahu částky , částka, . Z odpovědi , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, připsána částka , částka, . V tomto rozsahu proto soud shledal nárok žalobkyně důvodným, neboť tuto částku žalovaný od žalobkyně obdržel, avšak do dnešního dne tuto částku nevrátil. , adresa, 495 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.27. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne , datum, , byla žalovaném odeslána dne , datum, a byla žalovanému doručena v souladu se zákonnou fikcí dne , datum, . Žalovaný měl dlužnou částku dle výzvy zaplatit do 3 dnů, tj. do , datum, a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.28. Naopak ohledně požadovaných částek , částka, a , částka, žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení ani důkazní břemeno Z provedeného dokazování vyplynulo, že uvedené částky nebyly na účet žalovaného připsány (ze sdělení , právnická osoba, .), přičemž žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila rozhodná skutková tvrzení ani neoznačila další důkazy, jimiž by jejich skutečné vyplacení žalovanému prokázala. Ačkoliv pak byla žalobkyně řádně předvolána k jednání nařízenému na den , datum, , k tomuto se bez omluvy nedostavila a znemožnila tak soudu poskytnout ji poučení dle ust. § 118a občanského soudního řádu. Za tohoto stavu nebylo možno učinit závěr, že žalovaný tyto finanční prostředky obdržel, a žaloba byla proto v části týkající se zaplacení částek , částka, a , částka, zamítnuta.29. Pokud jde o uplatněné příslušenství pohledávky, byla žaloba zamítnuta rovněž v této části, neboť soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná. Žalobkyni proto nevznikl nárok ani na další smluvní plnění (poplatky, smluvní úroky, smluvní pokutu) a může se domáhat toliko vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího částce skutečně poskytnuté žalovanému.30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.