Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena distančním způsobem na internetových stránkách www.flexifin.cz, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách podle smlouvy a obchodních podmínek, když první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému částky ve výši , částka, , ve výši , částka, a dne , datum, částky ve výši , částka, a ve výši , částka, , prostřednictvím bankovního převodu na účet č. , č. účtu, . Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Ode dne , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši , částka, . Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, která činí , částka, . Žalovaný se do prodlení dostal se splácením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od , datum, do , datum, .3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, registru , právnická osoba, ., registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a registru „sankční seznamy“.5. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do budoucna, protože žalovaný částku , částka, uhradil dne , datum, a tuto částku žalobkyně započetla na jistinu.6. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu zastavil. Předmětem řízení nadále zůstalo zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrada nákladů řízení.7. K jednání, nařízenému na , datum, , se účastníci nedostavili. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti. Žalovaný se z nařízeného jednání rovněž omluvil z důvodu svého , podezřelý výraz, stavu. Uvedl, že je v současné době , podezřelý výraz, na neurologickém oddělení , podezřelý výraz, , adresa, a vzhledem ke svému , podezřelý výraz, stavu není schopen se k jednání dostavit. Dále uvedl, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod. Současně projevil zájem dohodnout se s žalobkyní na úhradě případného dluhu ve splátkách. V případě, že by mu byla uložena platební povinnost, byl by schopen hradit splátky ve výši , částka, měsíčně, maximálně však , částka, měsíčně. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.8. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaný podepsal dne , datum, , na internetových stránkách žalobkyně www.flexifin.cz, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky , částka, , za poplatek ve výši 1,99 % denně z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,016 %, RPSN činila 1751,05 %. Žalovaný se zavázal splatit první denní splátku dne , datum, . Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den , datum, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. , č. účtu, dne , datum, částky 5 000, , částka, a dne , datum, částky , částka, a , částka, (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, . Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku , částka, . K dnešnímu dni dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši , částka, . Tato částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši , částka, . K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, , z dodejky). K této částce žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od , datum, do , datum, , která činí , částka, .9. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje uvedené žalovaným: celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 5 a víc, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: , částka, , počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 3, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, .10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.15. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, Jméno žalobkyně A, . proti GK). Soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.21. V projednávané věci žalobkyně k prokázání posuzování úvěruschopnosti žalovaného předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a provedla lustrace v příslušných registrech, nepředložila ovšem žádné podklady, z nichž by bylo patrno, jakým způsobem byly ověřovány a vyhodnocovány příjmy a zejména výdaje žalovaného. Ačkoliv žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v různých veřejných a neveřejných registrech (např. centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík apod.), tato skutečnost sama o sobě nepostačuje k řádnému posouzení úvěruschopnosti, neboť takové prověření nevypovídá o reálné schopnosti spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho skutečné příjmy a výdaje. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný pobíral invalidní důchod III. stupně ve výši , částka, měsíčně, současně splácel další úvěrové závazky ve výši , částka, měsíčně a měl vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem. Za těchto okolností bylo nezbytné důsledně zkoumat jeho skutečné životní náklady a celkovou finanční situaci. Žalobkyně však neprokázala, že by tyto okolnosti byly dostatečně zjišťovány a vyhodnoceny, přičemž z předložených listin nevyplývá, jakým způsobem dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.22. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když nezjistila a nezohlednila všechny podstatné okolnosti týkající se jeho příjmů a výdajů. Povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze splnit pouhým mechanickým přejímáním tvrzení spotřebitele, zejména pokud jde o výši jeho pravidelných měsíčních výdajů. Odborné posouzení úvěruschopnosti musí zahrnovat nejen zjištění příjmů spotřebitele, ale též reálné a věrohodné posouzení jeho výdajů alespoň v rozsahu nezbytném pro zhodnocení, zda mu po jejich odečtení zůstane dostatek prostředků k řádnému a dlouhodobému splácení úvěru. Za těchto okolností soud uzavírá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a odpovědně.23. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).24. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku , částka, a do dnešního uhradil částku , částka, . , adresa, 915,60 Kč (, částka, – , částka, ) představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.26. V souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 občanského soudního řádu soud povolil žalovanému splátky dlužné částky po , částka, měsíčně, která by měla být přiměřená jeho možnostem, s ohledem na jeho nepříznivou finanční situaci, pod ztrátou výhody splátek.27. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne , datum, , byla žalovanému odeslána dne , datum, a byla žalovanému doručena v souladu se zákonnou fikcí dne , datum, . Žalovaný měl dlužnou částku dle výzvy zaplatit do 3 dnů, tj. do , datum, a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.28. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.