13 C 421/2021-88 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 31. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 32 996,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne 3. 10. 2017 peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku celkovou částku ve výši 49 127 Kč představující obchodní úrok ve výši 20 327 Kč a administrativní poplatek ve výši 10 800 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 36 133 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 35 měsíčních splátkách po 1 365 Kč a v 36-té splátce ve výši 1 352 Kč. Jelikož přestal splácet, žalobkyně dluh ze zápůjčky ke dni 24. 6. 2018 zesplatnila. Žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši 32 996,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 928 Kč, z úroku ve výši 3 199 Kč a z administrativního poplatku ve výši 1 200 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek úvěru za dobu do zesplatnění ve výši 136,04 Kč a za dobu od zesplatnění 25. 6. 2018 do 28. 5. 2019 ve výši 1 783,55 Kč, celkem tedy ve výši 1 919,59 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále smluvní pokuta v celkové výši 9 000 Kč za prodlení s úhradou splátek zápůjčky a za prodlení se zaplacením zesplatněné zápůjčky. Žalobkyně tvrdila též prověření úvěruschopnosti žalovaného, které bylo provedeno nahlédnutím do databází a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, dále informacemi od žalovaného předložením výpisu z účtu žalovaného a výplatními páskami a v neposlední řadě lustrací dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 14. 12. 2021 se bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran sporu. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z elektronického výpisu informací, že žalobkyně dne ověřila, že žalovaný není v insolvenci, je na pro něj vedena jedna exekuce. Z občanského průkazu a elektronického výpisu neplatných dokladů, že občanský průkaz žalovaného nebyl veden jako neplatný. Z výplatních pásek, že žalovaný měl v červnu 2017 mzdu ve výši 15 334 Kč, v srpnu 2017 ve výši 14 806 a v červenci 2017 mzdu ve výši 16 282 Kč. Z vyčíslení pohledávky, že žalovaný uhradil celkově žalobkyni částku ve výši 6 825 Kč. Z pracovní smlouvy, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] na pozici skladník – manipulant ke dni [číslo] 10., 2016 do [datum]. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet], že tento je veden pro žalovaného a že žalovaný měl v měsících 7-8/ 2017 veden účet u [právnická osoba], kdy v tomto období měl v 7/ 2017 záporný zůstatek a 8/ 2017 zůstatek nepřevyšující 170 Kč. Z výpisů je patrná transakční historie. Z formuláře příjmů a výdajů ze dne 20. 9. 2017, že žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 15 500 Kč, průměrné měsíční trvalé platby ve výši 1 500 Kč, bydlení u rodičů s nájemným ve výši 3 000 Kč. Formulář není žalovaným podepsán. Z obchodních podmínek, ze smlouvy o zápůjčce, splátkového kalendáře a ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku celkovou částku ve výši 49 127 Kč představující obchodní úrok a administrativní poplatek ve výši 31 127 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 49 127 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 35 měsíčních splátkách po 1 365 Kč a v 36-té splátce ve výši 1 352 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaný uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč dne 3. 10. 2017 převodem na účet č. [bankovní účet]. Z upomínky ze dne 10. 5. 2018, že žalobkyně dopisem ze dne 10. 5. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 2 130 Kč do 24. 6. 2018. Z dopisu ze dne 24. 6. 2018 a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne 24. 6. 2018 prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 24. 7. 2018. Dopis byl podán na poštu 25. 6. 2018. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne 16. 10. 2018 podaným na poštu dne 16. 10. 2018 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 49 127 Kč představující obchodní úrok ve výši 20 327 Kč a administrativní poplatek ve výši 10 800 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 49 127 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 35 měsíčních splátkách po 1 365 Kč a v 36-té splátce ve výši 1 352 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaný uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. Žalobkyně dopisem ze dne 10. 5. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 2 130 Kč do 24. 6. 2018. Dopisem ze dne 24. 6. 2018 podaným na poštu dne 25. 6. 2018 prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 24. 7. 2018. Dopisem ze dne 16. 10. 2018 podaným na poštu dne 16. 10. 2018 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 6. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 7. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje