19 C 34/2020-61 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu na uložení povinnosti, aby jí vyúčtoval zálohy za služby spojené s užíváním bytu [číslo] [číslo] ve třetím poschodí domu číslo popisné [číslo] [katastrální uzemí] na adrese [adresa], tedy vodné, stočné, elektřinu, vytápění a teplou vodu za období od [datum] do [datum] a aby jí předložil faktury od dodavatelů služeb. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku. Návrh smlouvy předložil pronajímatel. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Další nájemní smlouva byla uzavřena [datum] do [datum]. V nájemní smlouvě bylo dohodnuto, že nájemce bude nad rámec nájemného platit další poplatky, a to zálohy na energie – na elektřinu [částka] měsíčně, na topení a teplou vodu [částka] měsíčně, vodné a stočné [částka] měsíčně, celkem tak [částka], a že energie budou vyúčtovány do jednoho měsíce od obdržení podkladů od jednotlivých dodavatelů. Žalobkyně se z bytu odstěhovala [datum]. Účastníci podepsali předávací protokol k datu ukončení nájmu. Po dobu užívání bytu, tedy od [datum] do [datum] uhradila žalobkyně na službách [částka]. Opakovaně se po žalovaném domáhala, aby provedl vyúčtování záloh na služby. Žalovaný jí předložil jediné vyúčtování za období od února [rok] do června [rok], které vyhotovil vlastník bytu pro žalovaného. Navíc je tam účtován výtah, byť cena za tuto službu nebyla v nájemní smlouvě sjednána. Na výzvu právní zástupkyně žalobkyně, aby žalovaný předložil vyúčtování, tento sdělil, že svoji povinnost k vyúčtování splnil již v listopadu [rok]. Žádné takové vyúčtování žalobkyně nemá. Následně pak žalobkyně zjistila, že žalovaný ani [jméno] [příjmení] nejsou vlastníky klubu, ale žalovaný individuálním členem [obec] bytového družstva a že mu svědčí právo nájmu k předmětnému bytu. Mezi účastníky tak tedy byla uzavřena podnájemní smlouva. 2. Soud ve věci nařídil první jednání na den [datum]. K jednání předvolal oba účastníky. Žalovaný se k jednání nedostavil a svoji nepřítomnost neomluvil. Doručení má vykázáno [datum]. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání, nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě, může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Dle ust. § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Dle ust. § 2237 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 6. Dle ust. § 2246 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 7. Dle ust. § 2247 odst. 1, 2, 3, 4 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 8. Dle ust. § 2251 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 9. Podle ustanovení § 2 zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona rozumí (a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, (b) příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, (c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, (d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, (e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, (f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období, (g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb 1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. 10. Podle ustanovení § 3 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb., službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství. 11. Podle ustanovení § 7 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 12. Podle ustanovení § 8 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. 13. Podle ustanovení § 13 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne d