13 C 392/2021-100 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 20 544,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku celkovou částku ve výši 36 133Kč představující obchodní úrok ve výši 14 633 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 500 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 36 133 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 29 měsíčních splátkách po 1 205 Kč a v 30-té splátce ve výši 1 188 Kč. Jelikož přestal splácet, žalobkyně dluh ze zápůjčky ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši 20 544,24 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, z úroku ve výši 2 969 Kč a z administrativního poplatku ve výši 1 000 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek úvěru za dobu do zesplatnění ve výši 26,84 Kč a za dobu od zesplatnění [datum] do [datum] ve výši 2 198,40 Kč, celkem tedy ve výši 2 225,24 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále smluvní pokuta v celkové výši 9 800 Kč za prodlení s úhradou splátek zápůjčky a za prodlení se zaplacením zesplatněné zápůjčky. Žalobkyně tvrdila též prověření úvěruschopnosti žalovaného, které bylo provedeno nahlédnutím do databází a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, dále informacemi od žalovaného předložením výpisu z účtu žalovaného a výplatními páskami a v neposlední řadě lustrací dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z elektronického výpisu informací, že žalobkyně dne [datum] ověřila, že žalovaný není v insolvenci, je na pro něj vedena jedna exekuce. Z občanského průkazu a elektronického výpisu neplatných dokladů, že občanský průkaz žalovaného nebyl veden jako neplatný. Z výplatních pásek, že žalovaný měl v dubnu 2016 mzdu ve výši 11 434 Kč a v květnu 2016 mzdu ve výši 14 074 Kč. Z vyčíslení pohledávky, že žalovaný uhradil celkově žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu ze zaměstnání, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční výdělek za duben až červen 2016 ve výši 13 778 Kč, je zaměstnán na dobu určitou na pozici betonář od [datum] u [právnická osoba] Z obchodních podmínek, ze smlouvy o zápůjčce, splátkového kalendáře a ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku celkovou částku ve výši 36 133Kč představující obchodní úrok ve výši 14 633 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 500 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 36 133 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 29 měsíčních splátkách po 1 205 Kč a v 30-té splátce ve výši 1 188 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaný uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. Dle sazebníku činí smluvní pokuta 65 % z aktuální výše neuhrazené jistiny v případě nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ani v dodatečné lhůtě uvedené v informaci o zesplatnění. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Z upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 2 410 Kč do 7mi kalendářních dnů od doručení výzvy. Dopis byl podán na poštu dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 7mi dnů od doručení výzvy. Dopis byl podán na poštu [datum]. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 36 133Kč představující obchodní úrok ve výši 14 633 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 500 Kč a jistinu. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 36 133 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 29 měsíčních splátkách po 1 205 Kč a v 30-té splátce ve výši 1 188 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaný uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. Dle sazebníku činí smluvní pokuta 65 % z aktuální výše neuhrazené jistiny v případě nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ani v dodatečné lhůtě uvedené v informaci o zesplatnění. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 2 410 Kč do 7mi kalendářních dnů od doručení výzvy. Dopis byl podán na poštu dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] podaným na poštu téhož dne prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do do 7mi dnů od doručení výzvy. Dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 6. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 7. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na