26 C 73/2024-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 10 295,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „věřitel“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal dne 12. 7. 2022 úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal uhradit do 11. 8. 2022. Účastníci dále sjednali povinnost žalovaného zaplatit věřiteli poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994 Kč a úrok stanovený dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 295,89 Kč. Žalovaný na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla věřitelem posouzena. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 31. 3. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , že byla uzavřena dne 12. 7. 2022 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 11. 8. 2022 spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč (36 % ročně) a poplatkem ve výši 1 997,06 Kč (který byl pro případ pozdního splacení navýšen na částku 3 994,11 Kč. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr na jeho účet, vedený u , právnická osoba, ., č. ú. , Anonymizováno, .- Ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným nejprve na společnost , právnická osoba, ., a poté dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2023 na žalobce.- Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 10. 2023, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, .- Z výzvy k úhradě ze dne 4. 10. 2023 a podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a dále jej vyzval k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím pošty dne 4. 10. 2023.- Ze zprávy , právnická osoba, ., že účet č. , č. účtu, je veden na žalovaného a 18. 7. 2022 byla na tento účet zaslána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 7. 2022 Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 11. 8. 2022 spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč (36 % ročně) a poplatkem ve výši 1 997,06 Kč (který byl pro případ pozdního splacení navýšen na částku 3 994,11 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho účet, vedený u , právnická osoba, ., č. ú. , Anonymizováno, . Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátil. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným nejprve na společnost , právnická osoba, ., a poté dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisy ze dne 4. 10. 2023. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě.5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez