16 C 321/2021-3888 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobu odůvodňovala tím, že na základě řízení o trvání pracovního poměru, ve kterém byla pravomocně vyřešena klíčová otázka tohoto řízení, je postaveno na jisto, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou od , datum, trval a že žalovaná dne , datum, zamezila žalobkyni vstup do zaměstnání a žalobkyně tak nemohla fakticky vykonávat svou práci. Tím žalovaná vytvořila žalobkyni jinou překážku v práci dle § 208 zákoníku práce, dle kterého v takovém případě náleží žalobkyni náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobkyně výši náhrady mzdy za jednotlivá období, za které ji požaduje, v žalobě vyčíslila a tuto výši doložila podrobnými výpočty. Náhradu mzdy žalobkyně požaduje v souladu se zákoníkem práce v hrubé výši. Vzhledem k tomu, že žalovaná dále porušila svou povinnost vyplývající z ust. § 97 zákona o nemocenském pojištění, a sice povinnost přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a tyto předávat územní správě sociálního zabezpečení, porušila tak svou zákonnou povinnost. Žalovaná neoprávněně odhlásila žalobkyni z registru pojištěnců, resp. neoprávněně oznámila územní správě sociálního zabezpečení skončení zaměstnání ke dni , datum, , kdy toto oznámení správa sociálního zabezpečení přijala , datum, . Jak již bylo uvedeno, pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou dále od , datum, trval, a žalovaná tak porušila povinnost oznámit územní správě sociálního zabezpečení zaměstnání žalobkyně. Žalobkyni tak vznikla škoda, jelikož jí v době dočasné pracovní neschopnosti, která trvala od , datum, do , datum, , nebyly vypláceny dávky nemocenského, na které by jinak měla nárok. K této škodě je žalovaná v souladu s ust. § 2910 občanského zákoníku povinná.2. Řízení bylo usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přerušeno, a to do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, . Důvodem přerušení řízení bylo, že zde bylo vedeno řízení, ve kterém byla řešena otázka důležitá pro rozhodnutí o doplatku mzdy. Touto důležitou otázkou byla otázka existence pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovanou v období, za které žalobkyně žaluje na náhradu mzdy a náhradu škody. Okresní soud v Olomouci vydal dne , datum, , rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým rozhodl, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou vzniklý dne , datum, se sjednaným druhem práce vedoucí personálního oddělení“ existuje. V rámci tohoto řízení bylo provedeno velmi rozsáhlé dokazování. Veškeré, důkazy rozhodné pro rozhodnutí ve věci soud v tomto řízení provedl a zhodnotil, na základě čehož učinil závěr uvedený ve výroku rozsudku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Postup soudu prvního stupně i jeho samotné rozhodnutí byl postupně potvrzen Krajským soudem v , adresa, (rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), Nejvyšším soudem ČR (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) a také v řízení o obnovu tohoto řízení, kdy byl návrh žalované na obnovu řízení zamítnut (usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, . Stěžejní otázka tohoto řízení, tedy existence pracovního poměru mezi žalovanou a žalobkyní tak byla pravomocně rozhodnuta. Jak již žalobkyně uvedla, není nyní v žádném případě možné zabývat se pravomocně rozhodnutými otázkami, jelikož soud je v souladu s ust. § 159a odst. 3 o.s.ř. vázán pravomocným rozhodnutím otázky existence pracovního poměru, a není tak oprávněn toto rozhodnutí nijak přezkoumávat, Anonymizováno3. Žalobkyně při výpočtu náhrady mzdy postupovala v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, konkrétně v souladu s ust. § 351-354 zákoníku práce. Průměrná mzda za předchozí kalendářní období činila v říjnu 2018 částku 49 822 Kč. Náhrada mzdy za říjen 2018 tak byla vypočtena na částku 33 913 Kč, kdy jde o náhradu mzdy za období od 1. 10. do , datum, . Od , datum, již byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti a náležela ji náhrada mzdy za nemoc ve výši 8 285 Kč. Stejným způsobem, jak je uvedeno shora, byla vypočtena i náhrada mzdy za měsíce únor 2019 (od , datum, ) až září 2019. Výše náhrady mzdy byla vypočtena v licencovaném programu pro mzdové účetnictví s názvem účto1000 s pravidelnou aktualizací. Výše náhrady mzdy je tak vypočítána přesně pomocí počítačového programu. Výši nemocenské, která měla být žalobkyni vyplacena, pokud by žalovaná jako zaměstnavatel řádně plnila své zákonné povinnosti, žalobkyně vypočítala za období od , datum, do , datum, , přičemž první 3 pracovní dny byly tehdy bez náhrady mzdy, dále do 14. kalendářního dne náležela žalobkyni náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, jak je uvedeno shora, a od 15. dne nemoci náležela žalobkyni dávka denního nemocenského, kdy jednotlivé denní částky žalobkyně vypočetla již v žalobě, a to pomocí internetové kalkulačky na www.vypocet.cz, kdy žalobkyně doložila tento výpočet při jednání dne , datum, . Tento výpočet je proveden souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Jelikož žalovaná porušila své zákonné povinnosti, má žalobkyně právo na náhradu škody po žalované. Žalobkyně byla při jednání dne , datum, dotazována soudem na nesrovnalost v částce, kterou žalobkyně požaduje dle žaloby a v částce, která je uvedena ve výpočtu náhrady mzdy a nemocenského, který na tomto jednání předložila. Žalobkyně tímto uvádí, že v petitu žaloby v bodě 2 má uvedeno, že požaduje uhradit náhradu škody ve výši 96 051 Kč. V této částce není započítána náhrada mzdy za nemoc, která by žalobkyni taktéž náležela, jak je uvedeno výše v bodě VII., kdy výši této náhrady mzdy žalobkyně započetla do částky požadované v bodě 1 žalobního petitu. Jde o částku 8 285 Kč. Dále žalobkyně uvádí, že výpočet nemocenského a náhrady mzdy za nemoc, který předložila na jednání dne , datum, , slouží pouze pro výpočet výše nemocenského, které by žalobkyni vyplácela územní správa sociálního zabezpečení, konkrétně pro výpočet denních dávek nemocenského. Program pro mzdové účetnictví není schopen tyto dávky spočítat, jelikož je určen pouze pro zaměstnavatele. Nemocenské vypočítává a také proplácí příslušná OSSZ. Částka náhrady mzdy za pracovní den do 14. kalendářního dne, která je uvedena v předloženém výpočtu je pouze orientační. Přesnou částku náhrady mzdy za nemoc žalobkyně spočítala opět pomocí programu pro mzdové účetnictví účto1000, kdy přesná částka činí 8 285 Kč. Žalobkyně tedy pro přehlednost shrnuje, že v bodě 1 žalobního petitu má uvedenou částku náhrady mzdy ve výši 481390 Kč, kdy tato částka zahrnuje náhradu mzdy za jednotlivá období ve výši 473 105 Kč + náhradu mzdy za nemoc ve výši 8 285 Kč, kdy tyto částky byly vypočítány programem pro mzdové účetnictví. V bodě 2 žalobního petitu žalobkyně uvádí požadovanou výši náhrady škody ve výši 96 051 Kč, kdy tato částka byla vypočítána pomocí internetové kalkulačky dostupné na www.vypocet.cz. Žalobkyně k důkazu přikládá sjetinu z programu pro mzdové účetnictví, kde je vyčíslená náhrada mzdy za měsíc říjen a výše náhrady mzdy za nemoc v částce 8 285 Kč. Částky jsou počítány s ohledem na výši průměrné mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí, jak je uvedeno shora. Dále žalobkyně dokládá vypočtené částky náhrady mzdy za období říjen 2018 až září 2019, které jsou vypočítány v programu pro mzdové účetnictví účto1000. Žalobkyně tak je přesvědčena, že tímto dostatečným způsobem splnila svou povinnost tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti, jelikož řádně doložila výpočty všech žalovaných částek. Pokud by soud uznal za potřebné doložit detailnější popis výpočtů, žádá žalobkyně o poskytnutí lhůty alespoň 30 dnů k doložení. Výši náhrady škody taktéž žalobkyně v průběhu řízení řádně vyčíslila. Žalobkyně se v průběhu řízení vyjadřovala k tvrzením žalované, dle kterých měla žalobkyně od této vylákávat nějaké neoprávněné platby, když tato tvrzení jsou zcela lživá a křivě obviňující žalobkyni. Veškeré dispozice s účtem žalované měl předseda představenstva žalované a výlučně tento také prováděl veškeré platby, výplaty mezd apod. Žalovaná v pozdější fázi tohoto řízení uplatnila námitku započtení částky, která měla být žalobkyni uhrazena, kdy však tato námitka nemůže obstát, jelikož žalovaná žádným způsobem neprokázala svou pohledávku vůči žalobkyni, která by byla způsobilá pro započtení. Žalovaná opakovaně měnila svá tvrzení, kdy jednou uváděla, že žalobkyně měla obdržet od žalované částku 200 627 Kč, jindy to byla zase částka 164 872 Kč. Stejně tak žalovaná opakovaně měnila důvod této platby, kdy uváděla, že žalobkyně neoprávněně vylákala od žalované inkasované platby, jindy uváděla, že tato platba byla výplata vyplacená v řádný výplatní termín za měsíc 2018. Nakonec žalovaná zase tvrdila, že tato platba představovala odstupné, které má mít žalobkyně povinnost vrátit. Žalobkyně opakovaně tvrdila, že neví, jaký je důvod platby, mohlo jít o mzdu, mohlo jít také o nějaké prémie, nebo odměnu za vý