Okresní soud v Olomouci 12 C 143/2026-57 – Náklady řízení

o 26 593,33 Kč s příslušenstvím

Žalobou podanou dne , datum, u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 593,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že původní věřitel společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu ke službě , Anonymizováno, účet zakládající , Anonymizováno, nákupní účet. Tvrdila, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím portálu , Anonymizováno, kde žalovaný na základě vyplněné registrace, byl seznámen s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy, která byla uzavřena kliknutím na virtuální tlačítko nazýván click-through. Žalovaný na základě smlouvy mohl provádět odložené platby až do 3 000 Kč, a to opakovaně vždy do vyčerpání úvěrového limitu. Uzavřením Smlouvy o splátkovém limitu poskytl žalovanému původní věřitel téhož dne limit až do výše 20 000 Kč, který měl být splácen vždy k 15. dni kalendářního měsíce ve 12 splátkách ve výši po 1 946,61 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Dne , datum, byla mezi společností společnost , právnická osoba, . a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek a dle seznamu pohledávek obsahovala i pohledávku za žalovaným. Žalovaný byl marně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena tedy požaduje zaplacení jistiny s poplatkem a zákonný úrok z prodlení.Dne , datum, vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne , datum, zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila dne , datum, . Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva ke službě , Anonymizováno, účet, na jejímž základě byl žalovanému zřízen , Anonymizováno, nákupní účet s úvěrovým limitem ve výši 3 000 Kč, který mohl žalovaný opakovaně čerpat. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dle ujednání ve smlouvě. Žalovaný k ověření své totožnosti poskytl kopii svého občanského průkazu. Následně žalovaný stejným způsobem téhož dne se společností , právnická osoba, . uzavřel Smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě mu byl poskytnut splátkový limit až do výše 20 000 Kč. Dle Přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu byla čerpána z úvěrového rámce jistina 19 900 Kč. Výše jednotlivé měsíční splátky na 12 měsíců byla stanovena na částku 1 946,61 Kč. Celková částka splatná dle smlouvy činila 23 359,32 Kč, tj. včetně úroku 30,9 % ročně. Z vyúčtování za říjen - prosinec 2024 bylo zjištěno, jaké byly žalovanému účtovány platby. Žalovaný byl upomínán o zaplacení mailem ze dne , datum, . Dne , datum, byla mezi společností společnost , právnická osoba, . a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek a dle seznamu pohledávek obsahovala i pohledávku za žalovaným. Dne , datum, bylo žalovanému oznámeno společností Twisto payment a.s. postoupení pohledávky na žalobkyni. Rovněž dne , datum, byl žalovaný předžalobně vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu. Dle potvrzení o podání byla dne , datum, právním zástupcem odeslaná žalovanému doporučená zásilka.Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2. o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky za potřebí.Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Podle § 2 nařízení vlády 51/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním původního věřitele a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť původní věřitel převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení. Žalobkyně taktéž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do jistiny úvěru, poplatku a zákonného úroku z prodlení od splatnosti dluhu až do zaplacení.O nákladech řízení soud rozhodl tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 879 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Nutno podotknout, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V případně, že by žalovaný nebyl v řízení pasivní, pak by zřejmě procesní úspěch žalobkyně nebyl jednoznačný. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 064 Kč, náklady právního zastoupení a to za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek.O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.