26 C 246/2025-76 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 590 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 8. 2024 úvěr ve výši 8 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 29. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 1. 1. 2025 a vyzván k jeho úhradě. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 15 400 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 11 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 400 Kč nejpozději splatných dne 1. 1. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu v kapitalizované výši 3 190 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 19. 10. 2025.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z potvrzení o provedené platbě, ze zprávy , právnická osoba, ., že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 8. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky úrok 40 % měsíčně s RPSN 5 539,4 % ročně. Žalovaný se zavázal úrok přirostlý za uplynulé období vrátit v měsíčních splátkách, splatných vždy nejpozději k 28. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Žalovaný vyčerpal částku 8 000 Kč dne 29. 8. 2024.- Z kopie občanského průkazu a z výpisu z účtu žalovaného za období od 30. 3. 2024 do 17. 8. 2024, že žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy o úvěru k dispozici kopii tehdy platného občanského průkazu. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 30. 3. 2024 do 17. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaný měl v posuzovaném období minimální a nepravidelné příjmy, zato se intenzivně věnoval gemblingu, který činil většinu jeho výdajů.- Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 12. 2024, že úvěr žalovaného byl žalobkyní zesplatněn ke dni 29. 12. 2024, celková dlužná částka měla činit 33 067 Kč.- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2025 a z potvrzení o odeslání zásilky, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 21. 10. 2025.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023, Přílohy č. 8 ze dne 12. 8. 2024, Seznamu pohledávek dlužníka tvořících zajištění výše uvedených smluv soud neučinil žádní ve věci relevantní zjištění, když tyto listiny se nevztahují k projednávané věci.5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 8. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky úrok 40 % měsíčně s RPSN 5 539,4 % ročně. Žalovaný se zavázal úrok přirostlý za uplynulé období vrátit v měsíčních splátkách, splatných vždy nejpozději k 28. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Žalovaný vyčerpal částku 8 000 Kč dne 29. 8. 2024. Žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy o úvěru k dispozici kopii tehdy platného občanského průkazu. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 30. 3. 2024 do 17. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaný měl v posuzovaném období minimální a nepravidelné příjmy, zato se intenzivně věnoval gemblingu, který činil většinu jeho výdajů. Úvěr žalovaného byl žalobkyní zesplatněn ke dni 29. 12. 2024, celková dlužná částka měla činit 33 067 Kč. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 21. 10. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktu