Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 40 696,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný užíval mimo jiné v období , Anonymizováno, 2024 až , Anonymizováno, byt č. , hodnota, ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , který mu žalobkyně přenechala do nájmu na základě nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, . Původně byl nájem sjednán na dobu do , datum, a následně byl prodlužován dodatky až do , datum, . Po tomto datu sice nájem nebyl dodatkem prodloužen, avšak žalovaný byt nevyklidil a žalobkyni nepředal, proto mu bylo i nadále fakturováno nájemné. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni do posledního dne příslušného kalendářního měsíce úhrady na služby a nájemné dle evidenčního listu, který strany učinily nedílnou součástí smlouvy; jejich výše činila do konce roku 2024 měsíčně 4 226 Kč a od 1. 1. 2025 měsíčně 4 026 Kč. Na nájemném žalovaný dluží 40 260 Kč (4 026 Kč měsíčně za prosinec 2024 až září 2025) a za vodné a stočné spotřebované v období od 11. 9. 2024 do 4. 9. 2025 436,39 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.4. Takto soud zjistil následující: Žalobkyně přenechala žalovanému do užívání pro účely bydlení na dobu určitou do , datum, byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, na , adresa, , oproti tomu se žalovaný zavázal platit za jeho užívání nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu, jejichž konkrétní výše byla uvedena v evidenčním listě, který strany učinily nedílnou součástí smlouvy. Veškeré platby měl žalovaný hradit měsíčně, nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Účastníci se dohodli, že dodávka vody do bytu a odvod odpadních vod budou zajišťovány prostřednictvím žalobkyně s tím, že žalovaný je povinen hradit na ně v průběhu roku zálohové platby a vodné a stočné žalobkyně poté vyúčtuje na základě spotřeby žalovaného dle stavu poměrového měřiče, který byl žalovaný povinen hlásit žalobkyni vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci (smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, z , datum, ). Dle evidenčního listu pro období od 1. 7. do 31. 12. 2020 činila celková měsíční platba po zaokrouhlení 3 146 Kč, z toho 2 500 Kč nájemné bytu, 105,27 Kč nájemné za vybavení včetně DPH, 250 Kč zálohová platba vodného, 250 Kč zálohová platba stočného a 41,14 Kč paušální platba za osvětlení společných prostor včetně DPH.5. Později se účastnici dohodli na prodloužení doby nájmu postupně třemi dodatky, a to nejprve do , datum, a poté do , datum, a do , datum, . Současně vždy sjednali nahrazení původního evidenčního listu novým evidenčním listem (dodatky č. , hodnota, z , datum, , č. , hodnota, z , datum, a č. , hodnota, z , datum, ). S účinností od , datum, tak byla celková měsíční platba navýšena na 4 226 Kč po zaokrouhlení, z toho 3 822 Kč nájemné bytu, 131,89 Kč nájemné za vybavení včetně DPH, 100 Kč zálohová platba vodného, 100 Kč zálohová platba stočného a 72,60 Kč paušální platba za osvětlení společných prostor včetně DPH (evidenční list z 30. 6. 2024, který byl součástí dodatku č. , hodnota, ).6. Žalovaný byl vyzván k úhradě částek jakožto nedoplatků za vodné a stočné v období od , datum, do , datum, prostřednictvím čtyř vyúčtování, podle nichž v tomto období nezaplatil žádné zálohové platby. Takto spotřeboval:- v období od , datum, do , datum, 1 m3 vody v ceně 86 Kč, kterou měl zaplatit do 23. 1. 2025 (daňový doklad č. , hodnota, ),- v období od , datum, do , datum, 1 m3 vody v ceně 87,60 Kč, kterou měl zaplatit do 9. 5. 2025 (daňový doklad č. , hodnota, ),- v období od , datum, do , datum, 2 m3 vody v ceně 175,19 Kč, kterou měl zaplatit do 8. 8. 2025 (daňový doklad č. , hodnota, ),- v období od , datum, do , datum, 1 m3 vody v ceně 87,60 Kč, kterou měl zaplatit do 9. 10. 2025 (daňový doklad č. , hodnota, ).7. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 věta druhá platí nájemce bytu společně s nájemným zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2285, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Žaloba je důvodná. Účastnici uzavřeli nájemní smlouvu a pozdější dodatky, kterými vzniklo žalovanému právo užívat byt do konce , Anonymizováno, 2024 k bydlení oproti jeho povinnosti platit sjednané nájemné a platby za služby. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a neprokázal, že by k , datum, byt vyklidil a předal žalobkyni, došlo ze zákona k prodloužení nájmu o dobu, na kterou byl ujednán dříve. Naposledy byl přitom účastníky ujednán nájem na dobu 6 měsíců – od , datum, do , datum, . Došlo tedy nejprve k prodloužení nájmu do , datum, , a protože i poté pokračoval žalovaný dle tvrzení žalobkyně v užívání bytu (a žalovaný opět netvrdil a neprokázal opak), došlo k opětovnému prodloužení nájmu o dalších 6 měsíců, tedy do , datum, . Bylo proto povinností žalovaného platit i nadále dohodnuté nájemné a paušální platby za osvětlení společných prostor, které od , datum, činily 4 026 Kč měsíčně (bez 200 Kč coby zálohových plateb vodného a stočného). Žalobkyně současně prokázala, že za dobu trvání nájmu žalovanému vyúčtovala spotřebu služeb spojených s užíváním bytu od , datum, do , datum, – vodné a stočné v celkové ceně 436,39 Kč.9. Protože žalovaný netvrdil a neprokázal, že sjednané nájemné a paušální platby za měsíce , Anonymizováno, 2024 až , Anonymizováno, 2025 ve výši 4 026 Kč měsíčně a nedoplatek vodného a stočného 436,39 Kč zaplatil, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením žalovaných částek vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částek nájemného a paušálních plateb prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, za který měly být hrazeny; žalobkyně však požadovala úrok z prodlení od pozdějšího data až v návaznosti na vystavené faktury. S úhradou nedoplatků vodného a stočného je žalovaný v prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých daňových dokladů.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Částka 11 550 Kč sestává ze soudního poplatku 1 628 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po 2 740 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměny ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby), tj. 1 370 Kč, náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady za daň z přidané hodnoty z částek odměn a náhrad (21 %) ve výši 1 722 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit tuto náhradu právnímu zástupci žalobkyně.