130 C 13/2020-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 1 155 736,75 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 29. září 2008 uzavřeli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobkyně jako pronajímatelé a vlastníci předmětu nájmu na straně jedné se žalovanou, zastoupenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – jednatelem společnosti, jako nájemcem na straně druhé smlouvu o nájmu nebytových prostor [anonymizováno] [rok] [číslo], a to na dobu neurčitou od 1. 10. 2008 Touto nájemní smlouvou byly nájemci pronajaty nebytové prostory nacházející se v přízemí a 1. poschodí budovy [adresa] – způsob využití jiná stavba, postavené na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí] ve [anonymizováno], [územní celek], přičemž budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro kat. území [část obce] ve [anonymizováno], [územní celek], část [územní celek]; a to za účelem provozování jejího předmětu činností. Žalovaná prostory aktivně pro výkon své podnikatelské činnosti od samého počátku zahájení nájemního vztahu plně využívala a využívá i nadále. V čl. II. nájemní smlouvy bylo stanoveno roční nájemné ve výši 5 547 536,50 Kč, hrazené v pravidelných měsíčních splátkách po 462 294,70 Kč, vždy do každého 20. dne v předcházejícím měsíci. Tato platba byla určena dle splátkového kalendáře vystaveného pronajímatelem, jež je nezbytnou součástí nájemní smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že takovýto splátkový kalendář vystaví pronajímatel nejpozději do 15. 12. kalendářního roku. Smluvní strany se též dohodly, že pronajímatel je oprávněn s účinností od 1. 1. 2009 a dále každého následujícího kalendářního roku jednostranně zvýšit cenu nájmu o roční inflaci, když rozhodným ukazatelem je nárůst indexu spotřebitelských cen zboží a služeb, oficiálně zveřejněných Českým statistickým úřadem, přičemž zvýšení nájemného musí být uplatněno pronajímatelem u nájemce písemnou formou po zveřejnění zprávy Českého statistického úřadu. Splátkový kalendář byl uzavřen mezi smluvními stranami pro rok 2015 a pro rok 2016, kdy každému z pronajímatelů měla být hrazena polovina z takto stanoveného nájemného, tj. tedy částka ve výši 238.775,50 Kč pro každého z pronajímatelů. Pro rok 2017 a dále již platební kalendář uzavřen nebyl. Ze strany žalované dobrá platební morálka z hlediska hrazení nájmu trvala do měsíce března 2017, kdy nájemné hradila pravidelně ve výši 238 775,50 Kč. Od měsíce dubna 2017 již platební morálka slábla, aby pak v měsíci červenci ustala úplně (Nájemce uhradil polovinu měsíčního nájemného na účet žalobkyně ještě dne 31. 1. 2017, dne 27. 2. 2017, dne 31. 3. 2017, dne 24. 5. 2017, dne 15. 6. 2017 a dne 28. 8. 2017, a to vždy ve výši ve výši 238 775,50 Kč). Lze tedy konstatovat, že žalovaná pokryla svými platbami nájemné do měsíce června 2017. Od této doby nájemné ze strany žalované dobrovolně hrazeno nebylo. Žalobkyně se domáhala zaplacení poloviny měsíčního nájemného, která ji náležela za měsíc červenec soudně, kdy rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2019, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 231 147,35 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 231 147,35 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení. Nájemné za měsíc červenec 2017 tedy žalovaná na základě výše uvedených pravomocných a vykonatelných rozhodnutí nakonec uhradila. Žalovaná na nájemném počínaje měsícem srpna 2017 již ničeho neuhradila, žalobkyně proto touto žalobou požaduje zbývající dlužné nájemné za rok 2017, tj. za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2017, žalobkyni náleží měsíčně ½ z částky 462 294,70 Kč, tj. částka ve výši 231 147,35 Kč x 5 měsíců = 1 155 736,75 Kč. Podle čl. IV. bod 1 předmětné smlouvy o nájmu nebytových prostor [číslo] v případě, že nájemce bude v prodlení s placením ceny podle článku II. této smlouvy, stanovuje se úrok z prodlení v dohodnuté výši 15 % ročně. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala, že žalobkyně není ke sporu aktivně legitimována. Pronajaté nemovité věci byly předmětem společného jmění manželů a dosud nebylo rozhodnuto, který z manželů bude tyto nemovité věci výlučně vlastnit. Předmětem společného jmění manželů je kromě nemovitých věcí i 100% podíl na žalované. Ani ohledně podílu není rozhodnuto, kdo jej nabude do svého výlučného majetku. Žalobkyně se tak žalobou domáhá přesunu majetku v rámci dosud nevypořádaného společného jmění manželů. A to je podle právního názoru žalované nepřípustné bez souhlasu druhého z manželů. Podle sdělení jednatele žalované, je jedním z uvažovaných způsobů vypořádání společného jmění i odprodej podílu na žalované. Společnost tak měla být pro případný prodej připravena v co možná nejlepší kondici. Uhrazení požadované částky by mohlo snížit hodnotu žalované, tedy i podílu na této společnosti a v konečném důsledku i celého společného jmění manželů. Žalovaná tak namítala i rozpor s dobrými mravy, kdy jeden ze spolumajitelů se snaží ve svůj prospěch uzurpovat ze společného, ačkoliv tím v konečném důsledku může snížit hodnotu majetku jich obou. Dále žalovaná namítala, že nájemní smlouva byla v části týkající se nájemného sjednána tak, že je pro svou neurčitost neplatná. Žalovaná dále vznesla námitku co do výše úroků a jejich uplatňování, neboť žalobkyně se velmi angažovala při tvorbě nájemní smlouvy a podařilo se jí do textu vsunout i ustanovení o 15 % úroku z prodlení, ačkoli v předchozí nájemní smlouvě úrok sjednán nebyl a nevymáhal se. Jednatel žalované věřil své manželce, že připravuje dokumenty v zájmu společnosti, proto text smlouvy nekontroloval. O sjednaném úroku z prodlení v takové výši se dozvěděl až ze soudních sporů. Žalovaná dále u jednání před soudem tvrdila, že pohledávka uplatněná žalobou byla postoupena na třetí osobu a i z toho důvodu není žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhovala, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalované náklady řízení. 3. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi žalobkyní a žalovanou byly nesporné následující skutečnosti. Žalobkyně a jednatel žalované byli manželé, manželství bylo rozvedeno 1. 12. 2015. U [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] je vedeno řízení o vypořádání SJM, které doposud není skončeno; předmětem tohoto řízení je mj. i vypořádání poměrů k nemovité věci, v níž jsou umístěny nebytové prostory, které jsou předmětem nájmu dle posuzované nájemní smlouvy. Dne [datum] uzavřeli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobkyně jako pronajímatelé a vlastníci předmětu nájmu na straně jedné se žalovanou jako nájemcem na straně druhé smlouvu o nájmu nebytových prostor č. [rok] [číslo], a to na dobu neurčitou od 1. 10. 2008, předmětem nájmu byly nebytové prostory nacházející se v přízemí a 1. poschodí budovy [adresa] – způsob využití jiná stavba, postavené na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí] ve [anonymizováno], [územní celek], přičemž budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro kat. území [část obce] ve [anonymizováno], [územní celek], část [územní celek], prostory byly pronajaty za účelem provozování podnikatelské činnosti žalované. V čl. II. nájemní smlouvy bylo stanoveno roční nájemné ve výši 5 547 536,50 Kč, jež mělo být hrazené v pravidelných měsíčních splátkách po 462 294,70 Kč, vždy do každého 20. dne v předcházejícím měsíci. Pro rok 2017 a dále platební kalendář sjednán nebyl. Žalovaná nájemné za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2017 neuhradila, žalovaná dříve nájemné hradila. Nemovitá věc, ve které se nachází pronajaté prostory, je součástí zaniklého SJM. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. 5. Žádnou z listin, které žalovaná soudu předložila k prokázání svých tvrzení o nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně z důvodu postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, tj., listinou nazvanou Oznámení o postoupení pohledávky z 30. 11. 2020, Žádost o odsouhlasení pohledávek a závazků, včetně přílohy [číslo] Oznámení o postoupení pohledávky z 20. 2. 2020, soud nevzal za osvědčené tvrzení žalované o tom, že by posuzovaná pohledávka byla postoupena; postupované pohledávky se buď netýkají závazků ze smlouvy o nájmu, jež je předmětem tohoto řízení, nebo se sice posuzované nájemní smlouvy týkají, ale nejedná se o pohledávky uplatněnou v tomto řízení, tj. o dlužné nájemné za měsíce srpen až prosinec 2017. 6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum