30 C 287/2021-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 237 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel dne [datum] s žalobkyní [příjmení] smlouvu. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí smlouvy v její části " Smluvní strany", v případě žalovaného na [email], zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první Smlouvy o úvěru je v souladu s částí smlouvy "Podmínky úvěru" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [právnická osoba], případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud ovšem žalobkyně ověřila vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li [příjmení], výše uvedené již není vyžadováno. V případě, že je úvěr vyplácen na terminále [právnická osoba] a.s., je totožnost klienta ověřena obsluhou daného terminálu na základě předloženého občanského průkazu, to vše plyne z části smlouvy "Podmínky úvěru". V tomto případě klient zaslal kopii výpisu z účtu, případně printscreen z internetového bankovnictví. To vše plyne z části smlouvy "Podmínky úvěru". Protože jméno žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Žalovaný hradil v následujících datech: dne 13. 2. 2020 byla uhrazena částka 1 Kč, dne 13. 3. 2020 byla uhrazena částka 1 Kč, dne 15. 4. 2020 byla uhrazena částka 917 Kč, dne 15. 5. 2020 byla uhrazena částka 371 Kč, dne 16. 6. 2020 byla uhrazena částka 371 Kč, dne 16. 7. 2020 byla uhrazena částka 371 Kč, dne 15. 8. 2020 byla uhrazena částka 371 Kč a dne 15. 1. 2021 byla uhrazena částka 200 Kč. V souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovení části„ Ukončení smlouvy z naší strany“ byla žalovanému dne 16. 11. 2020 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. V souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovení části„ Ukončení smlouvy z naší strany“ byl úvěr ke dni 4. 1. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 4 237 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 2 248 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 420 Kč, úroků v celkové výši 441 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 360 Kč, smluvních pokut v celkové výši 768 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva [číslo] ze dne 15. 1. 2020, výpisy z účtu, výzva před zesplatněním vč. dodejky, výzva ke splacení s podacím archem, splátkový kalendář, sazebník poplatků, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 6. Pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřenou smlouvu soud posoudil jakožto úmysl stran uzavřít spolu smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Podepsaný soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že žalovaného prověřovala prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, [příjmení], Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku a že posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, toto však z důkazů žalobkyní předložených nevyplývá. Soud přitom byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2019 pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle ust. § [číslo] odst. 1 ve spojení s ust. § 2993 o. z.; soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč a žalovaný žalobkyni zaplatil 2 601 Kč, žalovaný tak je povinen vrátit žalobkyni obohacení ve výši 399 Kč. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.; ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). 7. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 8. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.