27 C 140/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně do domáhala po žalovaném zaplacení 32 000 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13 752 Kč za dobu od [datum] do [datum]), z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – a žalovaným, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 752 Kč vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinil (žalovaný uhradil celkem částku 13 000 Kč), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 32 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 13 752 Kč (uplatněn jako kapitalizovaný úrok). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byla o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum] Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce, opatřené datem ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal včetně nákladů vrátit částku 58 752 Kč v 60týdenních splátkách ve výši 994 Kč, přičemž poslední splátka činila 224 Kč. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou. V listině je mj. uvedeno, že„ dlužník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že od [anonymizováno] v hotovosti převzal celou výše uvedenou částku půjčky“. Listina je podepsaná žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. 6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy k postoupení ze dne [datum], že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně postoupena na přechodného věřitele – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 7. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávek vč. podacího archu ze dne [datum], že právní předchůdkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na přechodného věřitele a vyzvala ho k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od obdržení dopisu; toto oznámení zaslala právní předchůdkyně dne [datum] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 8. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum], že přechodný věřitel předchůdkyně vyrozuměl žalovaného postoupení pohledávky na žalobkyni; toto oznámení zaslal přechodný věřitel dne [datum] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku ve výši 32 000 Kč, kterou následně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně s poplatkem 26 752 Kč vrátí, přičemž žalovaný uhradil toliko 13 000 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným převedla dne [datum] na přechodného věřitele, když přechodný věřitel dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 11. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („obč. zák.“) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 14. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 15. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 17. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 18. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 19. Soud v prvé řadě konstatuje, že smlouvu ze dne [datum] vyhodnocuje jakožto smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., ve znění ke dni uzavření smlouvy („obč. zák.“) s odkazem na § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti přitom soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnného poplatku ve výši 26 752 Kč, když v daném případě plní fakticky funkci úroku, neboť soud neshledal co do obsahu jinou funkci této platby ze strany žalovaného. Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V případě smlouvy o půjčce představuje souhrnný poplatek 84 % jistiny půjčky za dobu 60 týdnů (což zároveň odpovídá cca stejné úrokové sazbě), přičemž podle soudu je cenou nepřiměřeně vysokou, která minimálně třikrát přesahuje průměrnou odměnu bank za jimi poskytované spotřebitelské úvěry a půjčky, což je soudu známo z úřední činnosti ([anonymizováno] pak přesahuje 200 %). Není pochyb o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Úroky ve výši 84 % ročně je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli § 3 odst. 1 obč. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu ust. § 39 obč. zák. jedná o neplatnost absolutní. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právní předchůdkyně žalobkyně uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně by smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (či úroku) neuzavírala a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl jejího uzavření pro jednu ze smluvních stran. 20. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úrocích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák. a žalovaný je povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 19 000 Kč vrátit. Jelikož žalovaný oproti převzetí finanční hotovosti ve výši 32 000 Kč uhradil právní předchůdkyni 13 000 Kč, jak tvrdila sama žalobkyně, soud žalobě vyhověl právě ohledně částky 19 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vzal za p