27 C 22/2021-121 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 115 238,35 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 12 200,40 Kč – smluvní úroky, resp. v částce 8 155,55 Kč – úroky z prodlení), z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené s žalovaným, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 450 000 Kč, a to bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 070 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím nahlédnutí do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele a sdělení žalovaného. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], avšak následně splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 448 461,53 Kč. Žalobkyně tak požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 112 638,34 Kč a sankční poplatky ve výši 2 600,01 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, který uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť jednak nedošlo k uzavření smlouvy, když žalobkyně nikterak neověřila totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy, a v případě, že by smlouva byla shledána jako podepsaná žalovaným, je absolutně neplatná vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Opatrovník žalovaného dále namítl neplatnost z důvodu lichvy, když ze strany žalobkyně mohlo dojít ke zneužití nezkušenosti žalovaného, neboť žalovaný není rodilým mluvčím českého jazyka. 3. K ústnímu jednání se dostavil toliko opatrovník žalovaného, žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Žádost o poskytnutí úvěru opatřené datem [datum], že osoba s údaji žalovaného požádala o poskytnutí úvěru ve výši 450 000 Kč za účelem konsolidace. Osoba je v listině označena svým jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého bydliště a korespondenční adresou. Dále jsou v listině uvedeny tyto údaje stran takové osoby: společenské postavení – zaměstnanec; počet členů domácnosti – 1; rodinný stav – svobodný; dosažené vzdělání – ukončené maturitou; délka pobytu na zasílací adrese od – [rok]; způsob bydlení – nájemní byt; název zaměstnavatele – [právnická osoba], pracovní pozice – vedoucí pracovník na dobu neurčitou; současné zaměstnání od [číslo]; měsíční čistý příjem – ostatní – 30 000 Kč; doložení příjmu – žádné. Listina je opatřena podpisy. 6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru opatřené datem ze dne [datum], že žalobkyně se zavázala poskytnout osově s údaji žalovaného finanční prostředky do výše úvěrového limitu 450 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a osoba s údaji žalovaného se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 7,90 % ročně vrátit v 60 měsíčních splátkách ve výši 9 070 Kč Osoba je v listině označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina je opatřena podpisy. 7. Z listiny označené jako Výpisy z účtu za dobu od [datum] do [datum], že žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet [bankovní účet] částku ve výši 450 000 Kč, a to platbou dne [datum]. 8. Z listiny označené jako Kvalifikována výzva dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy, jež mu byla zaslána dne [datum]. 9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: 11. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu; žalobkyně však bez právního důvodu poskytla žalovanému částku 450 000 kč a žalovaný doposud vrátil toliko 448 461,53 Kč. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky řízení (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ ZoSÚ10“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 14. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Podle § 588 odst. o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 17. Soud v prvé řadě nevzal za prokázáno uzavření samotné úvěrové smlouvy, jak tvrdila žalobkyně. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o úvěru, avšak opatrovník žalovaného v řízení zpochybnil pravost podpisu žalovaného. Obecně přitom platí, že u soukromé listiny stačí„ formální“ popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukromou listinou (shodně např. [příjmení], [obec] § 134 (Veřejné listiny). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [obec] a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 929, marg. [číslo]). Za situace, kdy opatrovník namítal nedostatečné ověření osoby žalovaného při uzavírání smlouvy, tedy jinými slovy, že není zřejmé, jestli podpis na smlouvě uvedený je podpisem žalovaného, bylo na žalobkyni, aby toto v řízení dostatečně prokázala. Soud byl proto připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť doplní důkazy k vyhodnocení pravosti podpisu a ztotožnění žalovaného při uzavření smlouvy, neboť předloženými listinami se toto prokázat nepodařilo, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně tak neunesla své důkazní břemeno stran toho, že to byl právě žalovaný, s kým uzavírala smlouvu. 18. Avšak i v případě, že by soud v řízení vzal za prokázáno, že podpis na úvěrové smlouvě je vskutku podpisem žalovaného, optikou eurokonformního výkladu ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ10 s přihlédnutím k požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] by bylo nutné dospět k závěru o nedodržení povinnosti věřitele dle § 9 odst. 1 ZosÚ10, tedy zkoumat tzv. úvěruschopnost žalovaného, což by nutně vedlo k absolutní neplatnosti sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému by soud musel přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně totiž v dané věci neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že takto učinila nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele a sdělení žalovaného (tj. z údajů získaných od žalovaného zaznamenaných v žádosti o poskytnutí úvěru). Soud nicméně konstatuje, že z této listiny se podává pouze prohlášení žalovaného deklarující jeho osobní, příjmové a výdajové poměry, avšak žalobkyně nepředložila soudu důkazy tato tvrzení prokazující (např. výplatní pásky, pracovní smlouvu žalovaného či výpis z bankovního účtu žalovaného). Vzhledem k tomu, že soud neměl k dispozici jakékoliv informace a důkazy o tom, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nezbylo by mu jinak než uzavřít, že žalobkyně ani v tom