Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 28. 4. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 288,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , Anonymizováno, , jméno FO, p.l.c., (dříve , Anonymizováno, , jméno FO, p.l.c.,) se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2025-08-21 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 35 288,19 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2026-02-19. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 35 288,19 Kč a splatností dne 2026-02-19. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2026-03-24. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 35 288,19 Kč nejpozději splatných dne 2026-02-19. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Výzva k plnění byla zaslána dne 2026-03-242. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání dne 30. 6. 2026 omluvila s tím, že nežádala o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu, se k jednání bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla platně v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. postoupena pohledávka uplatněná touto žalobou, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2021. V seznamu postupovaných pohledávek na základě shora uvedené smlouvy byla pohledávka za žalovaným identifikována číslem smlouvy, výší pohledávky a rodným číslem žalovaného , Anonymizováno, , které je uvedeno na listinách žalobkyně vztahujících se k tvrzené úvěrové smlouvě. Na základě provedeného dokazování soud však nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 8. 2025 Žalobkyně sice předložila k důkazu tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy mezi účastníky, respektive mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Neoznačila ani důkaz týkající se způsobu ověření totožností žalovaného, například skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky o ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Soud nemá dále za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně a dále zprávou , právnická osoba, . z 18. 5. 2026 prokázáno, že na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě byla v období srpen až listopad 2025 poukázány z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částky v celkové výši 26 000 Kč (19 500 Kč dne 21. 8. 2025, 2 000 Kč a 2 500 Kč dne 10. 11. 2025 a 2 000 kč dne 12. 11. 2025). Zprávou , právnická osoba, . z 18. 5. 2026 bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl v tomto období majitelem tohoto účtu a současně jedinou osobou oprávněnou s účtem nakládat. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by byl dán právní titul k tomuto plnění, nutno uzavřít, že se v rozsahu tohoto plnění na úrok žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, bezdůvodně obohatil a je tedy povinen z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, bez právního důvodu poskytnuté plnění ve výši 26 000 Kč vrátit. Současně v souladu ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 26 000 Kč v zákonné výši, a to od 23. 5. 2026 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením žaloby žalovanému. V řízení bylo prokázáno, že žaloba byla žalovanému doručena dne 21. 5. 2026, následující den měl žalovaný na dobrovolné plnění svého závazku a od 23. 5. 2026 je tak v prodlení s plněním.5. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebylo prokázáno prodlení žalovaného s plněním částky 26 000 Kč k dřívějšímu datu než k datu 23. 5. 2026, byla ve výroku II. žaloba dále zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z přiznané částky od data předcházejícího prokázanému prodlení žalovaného. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 20. 2. 2026, neprokázala, že žalovanému byla před doručením žaloby doručena jakákoliv výzva k plnění, na základě které by nastala splatnost žalované částky, když ani ve vztahu k do spisu založené předžalobní výzvě nezaložila důkaz o jejím odeslání žalovanému. Soud byl u jednání dne 30. 6. 2026 připraven poskytnout žalobkyni patřičné poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání tohoto poučení vzdala.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 35 288,19 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 26 000 Kč (výrok I.) a neúspěšná byla co do částky 9 288,19 Kč (výrok II.). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 74 % a neúspěch 26 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 48 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 765 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu byla dále žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 4 165 Kč pak náleží žalobkyni 48 %, což představuje částku 1 999,20 Kč. Náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by jí příslušela náhrada nákladů řízení bez aplikace § 14b advokátního tarifu, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, údaje vztahující se k postoupení pohledávky, datum uzavření smlouvy, údaje o vymezení předmětu smlouvy, výše poskytnutého úvěru a případných dalších poplatků. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b advokátního tarifu je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b advokátního tarifu, totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.8. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích I. a III. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.