14 C 106/2015-245 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 191 791,50 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] Tyto pozemky žalovaná užívá už od roku 1992, aniž by jí k tomu svědčil jakýkoli právní důvod. Oba uvedené pozemky tvoří ucelený areál, který žalovaná užívá pro svou podnikatelskou činnost. Žalované byl již v minulosti nabídnut odkup pozemků, nebo uzavření nájemní smlouvy, ale k dohodě nedošlo. Žalované byla zaslána výzva k plnění spolu se znaleckým posudkem na určení výše nájemného, žalovaná však na výzvu nijak nereagovala. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor. V odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], který uvádí cenu nájmu ve výši 18 Kč/m2 rok, ale žalovaná užívá i jiné pozemky v dané lokalitě, u nichž činí nájemné 5 Kč/m2/rok, proto považuje částku za nepřiměřenou. 3. V reakci na odpor žalobce uvedl, že z vyjádření žalované plyne, že nijak nerozporuje užívání pozemků z její strany bez právního důvodu. Žalovaná pouze polemizuje nad nepřiměřeností výše bezdůvodného obohacení. K tomuto žalobce uvádí, že cena byla stanovena znaleckým posudkem, kde se znalec dostatečně věnoval svému úkolu. Navíc žalovaná byla již jednou za užívání pozemků dle Okresního soudu ve Zlíně povinna platit. 4. Podáním doručeným soudu dne 18. 8. 2016 navrhl žalobce změnu žaloby, která byla připuštěna usnesením ze dne 10. 2. 2017 pod č.j. 14 C 106/2015-72. Nově se tak žalobce domáhal částky 193 996 Kč s příslušenstvím za období od 1. 1. 2013 do 18. 8. 2016. Změna žaloby vychází ze skutečnosti, že dne 29. 6. 2016 uzavřeli účastníci dohodu o narovnání, dle které měla žalovaná zaplatit žalobci částku 185 178 Kč představující náhradu za nezaplacený nájem za období od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2016. K dalšímu rozšíření pak došlo ve vztahu k žalované částce dne 4. 9. 2019 o rozdíl mezi žalovanou částkou a znaleckým posudkem, což soud připustil usnesení ze dne 29. 10. 2019. 5. Na jednání dne 16. 10. 2017 právní zástupce žalobce uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, kde se strany shodly na nájemném ve výši 12 Kč/m2/rok, navíc v současné době probíhá jednání o prodeji pozemků žalované. Právní zástupce žalované uvedl, že uzavření dohody o narovnání mezi účastníky dne 24. 6. 2016 je nesporné. Soud s ohledem na tyto skutečnosti rozhodl rozsudkem pro uznání dne 16. 10. 2017 Odvolací soud k odvolání žalobce rozhodl tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. 6. Na základě důkazů navržených účastníky a s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 7. Mezi stranami není sporné, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Tyto pozemky žalovaná užívá. Mezi stranami je sporná výše náhrady za jejich užívání bez právního důvodu. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami je sporná pouze výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku, zabýval se zdejší soud již pouze tím, zda žalovaná částka představuje adekvátní náhradu za užívání pozemku žalobců žalovaným. Ostatně skutečnost, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků je zřejmá i z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a kopie katastrální mapy. Rozsah užívání pak vyplývá z katastrální mapy a skutečnosti, že žalovaná vlastní stavbu bez č.p. nebo č.e. viz. [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. 8. Z dohody o narovnání dne 29. 6. 2016 soud zjistil, že žalovaná měla zaplatit žalobci částku 185 178 Kč představující náhradu za nezaplacený nájem za období od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2016. Tato byla za žalovanou podepsána jejím právním zástupcem. Z čl. I. této dohody vyplývá, že strany se dohodly na narovnání vztahů k pohledávce ve výši 191 791,50 Kč vč. příslušenství představující náhradu nákladů řízení. O úroku z prodlení však dohoda o narovnání nehovoří. Spolu s touto dohodou mělo dojít k podpisu nájemní smlouvy, která však podepsána nebyla. Tato dohoda však naplněna nebyla, neboť ze strany žalované nedošlo k dohodnuté úhradě. 9. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem ustanoveným soudem Ing. [jméno] [celé jméno znalce], soud zjistil, že za účelem zjištění obvyklé ceny předmětných pozemků a výše obvyklého nájemného vyplynulo, že cena předmětného pozemku je 280/ Kč/m2. Obvyklé roční nájemné pak znalec určil jako 5 % z celkové ceny předmětného pozemku, tj. částkou ve výši 14 Kč m2. Za celé žalované období od 1. 1. 2013 do 18. 8. 2016 se pak jedná o částku 224 136 Kč. Znalec s ohledem na připomínky žalované zaslal odpovědi na její otázky s tím, že na svém posudku setrval. 10. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že roční nájemné znalec určil jako částkou ve výši 18 Kč m2, ročně tedy 79 362 Kč, a to za roky 2013 a 2014 s tím, že za rok 2015 znalec počítá s obdobnou částku. 11. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 17. 2. 2015 vč. dodejky soud zjistil, že žalobce prostřednictví své advokátky vyzval žalovanou k úhradě a tato si výzvu převzala dne 19. 2. 2015. 12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci ničeho podstatného, proto je v odůvodnění blíže nezmiňuje, jedná se například o rozsudky Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Zlíně. Další dokazování soud neprováděl. Výslechu znalců s ohledem na stanoviska stran považoval za nadbytečné. 13. Soud při posuzování této věci vycházel ve smyslu ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, z ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). 14. Podle § 451 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 15. Podle § 451 odst. 2 OZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 16. Podle § 458 odst. 1 OZ musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 17. Podle § 517 OZ (1) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 18. Podle § 563 OZ Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 19. Podle § 585 OZ (1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. (3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. 20. Podle § 127 odst. 1 o.s.ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. [obec] výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. 21. Podle § 127a o.s.ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. 22. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V předmětné věci se soud zabýval v prvé řadě výší bezdůvodného obohacení. Mezi účastníky totiž není sporné, zda k užívání pozemků dochází, či nikoliv, neboť předmětné pozemky jsou v areálu, ve kterém je i stavba žalované. Tomu odpovídají i příslušné zápisy v KN a katastrální mapa. Ve vztahu k samotné výši bezdůvodného obohacení soud vycházel ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], který určil obvyklý nájem za celé žalované období na částku 224