21 C 177/2020-74 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou proti žalované domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení s následujícím odůvodněním. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pracovní smlouvu, na základě níž pracoval pro žalovanou na pozici asistent prodej, s dnem nástupu do práce dne [datum]. Mzdovým výměrem byla žalobci stanovena hrubá měsíční mzda ve výši [částka], což osvědčují i následně vydávané výplatní pásky. Pracovní poměr byl ukončen okamžitým zrušením ze strany zaměstnance dle § 56 písm. b) zák. práce ke dni [datum]. Žalobce se domáhá zaplacení úroků z prodlení za pozdní výplatu mzdy za měsíc březen a duben 2020 ve výši [částka] za prodlení s úhradou březnové mzdy, kdy žalovaná žalobci vyplatila čistou mzdu ve výši [částka] až dne [datum] a ve výši [částka] za prodlení s úhradou dubnové mzdy, kdy žalovaná vyplatila žalobci za tento měsíc čistou mzdu [částka] až dne [datum]. Dále se žalobce domáhá částky 2x [částka] s úrokem z prodlení, neboť v obou výše uvedených měsících byla částka k výplatě nesprávně ponížena o částku [částka], která odpovídá poměrné části slevy na dani na poplatníka. Dále se žalobce domáhá zaplacení dlužné mzdy za měsíce květen a červen 2020, tj. 2x [částka] s úrokem z prodlení a mzdy za část měsíce červenec 2020 (do doby skončení pracovního poměru) ve výši [částka] s úrokem z prodlení. Vzhledem k okamžitému zrušení pracovního poměru pak žalobci vznikl nárok dle § 56 odst. 2 zák. práce na náhradu mzdy ve výši [částka] a náhrady za nevyčerpanou dovolenou ve výši [částka], přičemž i z těchto částek požaduje úrok z prodlení. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalobce byl žalovanou prostřednictvím dopisu ze dne [datum] vyrozuměn o újmě, která byla žalované způsobena nezákonnou pomluvou ze strany žalobce, které se opakovaně dopustil na svém facebookovém profilu a na profilu [právnická osoba]. Žalovaná tyto hrubé a poškozující pomluvy vyhodnotila jako zásah do její pověsti a soukromí, čímž jí vznikla pohledávka na úhradu újmy v minimální výši [částka]. Nezákonné zásahy spatřovala žalovaná v tvrzení žalobce:„ Člověk, co mi vědomě zadržoval mzdu, aniž by mi o tom dal vědět…“ či„ Neskutečně mě štve, když si firma, obchodující s „ gentlemanskými“ doplňky a označující se jako„ přístav pro gentlemany“ dovolí neplatit, ignorovat mé upomínky a zbaběle se schovávat za právníka.“ Dle žalované se jedná o účelové tvrzení s cílem poškodit její dobrou pověst, kdy naprosto opomíjí skutečnost, že se žalovaná v důsledku pandemie Covid 19 od března 2020 nachází ve špatném hospodářském stavu, kvůli kterému je nucena o svých závazcích jednat a používat splátkový kalendář, který jí umožní svým závazkům dostát a nevystavit se riziku likvidace. Dále namítla, že vůči žalobci uplatňuje pohledávku z titulu odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ve výši [částka]. Na základě shora uvedeného tak vznesla kompenzační námitku, kdy vůči pohledávce žalobce započítává svou pohledávku ve výši [částka]. 3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou má soud za prokázané, že žalobce jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel tuto podepsali dne [datum] s tím, že dnem nástupu do práce je dne [datum] a žalobce se zavázal vykonávat pro zaměstnavatele druh práce asistent prodeje. Pracovní doba činí 40 hodin týdně, zaměstnanec obdrží mzdu, která bude stanovena mzdovým výměrem, který není součástí této smlouvy. Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce 4 týdnů. Pracovní smlouva neobsahuje ujednání o hmotné odpovědnosti žalobce. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] včetně dodejky má soud za prokázané, že žalobce zrušil pracovní poměr okamžitý zrušením pracovního poměru dle § 56 písm. b) zák. práce z důvodu více než patnáctidenního prodlení s vyplacením mzdy žalobce oproti období splatnosti, a to v případě mzdy za měsíce březen a duben. Zároveň požádal o vyplacení náhrady dle § 56 odst. 2 zák. práce, vyplacení základní daňové slevy na poplatníka za měsíce březen a duben 2020, úroků z prodlení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou v délce 6,5 dne. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalované doručeno dne [datum]. 4. Výplatnicemi za měsíc březen, duben a květen 2020 má soud za prokázané, že žalovaná stanovila měsíční mzdový tarif ve výši [částka] a že žalovaná uváděla slevu na dani na poplatníka částkou 0, průměrný hodinový výdělek pro druhé čtvrtletí roku 2020 žalovaná uváděla částkou [částka]. Výplatnicí za měsíc březen 2020 má soud za prokázané, že žalobce odpracoval 32 hodin, 96 hodin žalovaná evidovala jako překážku v práci na straně zaměstnavatel, hrubá mzda činila částku [částka], náhrada mzdy částku [částka], tj. hrubý příjem činil částku [částka] a čistý příjem činil částku [částka]. Oznámením o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba] má soud za prokázané, že částka [částka] byla na účet žalobce připsána dne [datum]. Výplatnicí za měsíc duben 2020 má soud za prokázané, že žalobce odpracoval 32 hodin, 144 hodin žalovaná evidovala jako překážku v práci na straně zaměstnavatel, hrubá mzda činila částku [částka], náhrada mzdy částku [částka], tj. hrubý příjem činil částku [částka] a čistý příjem činil částku [částka]. Oznámením o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba] má soud za prokázané, že částka [částka] byla na účet žalobce připsána dne [datum]. Výplatnicí za měsíc červen 2020 má soud za prokázané, že žalobce odpracoval 168 hodin, hrubá mzda činila částku [částka] a čistá mzda činila částku [částka], žalobci zbývalo 15 dní dovolené. 5. Evidenčním listem důchodového pojištění má soud za prokázané, že tento žalovaná vystavila dne [datum] s tím, že v tomto uvedla, že pracovní poměr žalobce trval od [datum] do [datum], přičemž vyměřovací základ byl uveden v částce [částka]. Přípisem OZP ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] zaregistrován u žalované jakožto plátce pojistného na zdravotním pojištění, přičemž OZP sdělila, že plátce zasílá přehledy o platbě pojistného s vyměřovacím základem všech zaměstnanců – pojištěnců OZP souhrnně a nelze tak vyčíslit pojistné za jednotlivé zaměstnance. OZP eviduje u žalované dlužné pojistné. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] včetně podací stvrzenky má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou o úhradu svým mzdových nároků. Žalovaná podáním ze dne [datum] vyzvala žalobce ke správné specifikaci požadovaného nároku dle § 56 zák. práce, zároveň vyzvala žalobce k výmazu jeho sděleních zveřejněných na sociální síti, v nichž spatřovala zásah do pověsti žalované s tím, že žalovaná paušálně vyčíslila škodu na minimálně [částka]. 7. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nepředala žalobci výplatnice za měsíc červen a červenec 2020, jež žalobce navrhl k důkazu k zjištění rozhodných údajů, a to žalovanou přiznané mzdy za tyto měsíce a počtu odpracovaných hodin za měsíc červen, vyzval soud žalovanou, aby tyto soudu předložila. Žalovaná však požadované výplatnice soudu nepředložila, z čehož soud jednoznačně usuzuje, že těmito výplatnicemi by byla prokázána tvrzení žalobce. Pokud jde o žalovanou tvrzené pohledávky z titulu zásahu do dobré pověsti ve výši [částka] a z titulu náhrady škody (odpovědnost za schodek) ve výši [částka], pak existenci těchto pohledávek nemá co do základu i výše soud za prokázané, když žalovaná k jejich prokázání neoznačila žádné důkazy, popř. tyto nepředložila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedostavila ani k jednomu ústnímu jednání, nemohl soud poskytnout žalované poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a žalovaná v tomto směru tedy neunesla důkazní břemeno. Navíc s ohledem na níže uvedený právní názor nelze jednostranným způsobem započíst pohledávky z titulu náhrady škody oproti pohledávkám z titulu mzdy či náhrady mzdy. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobci vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dnem [datum] dle § 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zák. práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Žalobce pracovní poměr zrušil okamžitým zrušením pracovního poměru, který byl žalované doručen dne [datum], tudíž pracovní poměr žalobce k žalované zanikl až dnem [datum]. Dle § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním před