39 C 56/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 3. 4. 2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V žalobě uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne 23. 3. 2018 pracoval pro žalovanou jako tiskař a knihař. Žalobce však pro žalovanou konal práce nad rámec své pracovní smlouvy, kdy každodenně jednal s klienty, ať již osobně nebo telefonicky, zadával do systému žalované zakázky na daný den, prováděl cenové kalkulace zakázek, objednával materiál na tisk a zajišťoval jeho naskladnění. Žalobce také vydával hotové zakázky zahraničním klientům, protože jako jediný v provozovně hovořil anglicky. Dne 3. 2. 2020 dopoledne proběhla mezi žalobcem a žalovanou schůzka, na které žalovaná požadovala podpis dokumentu nazvaného„ okamžité zrušení pracovního poměru dohodou“, tento dokument žalobce odmítl podepsat, protože s jeho obsahem nesouhlasil. Žalovaná nařídila ještě téhož dne žalobci, aby opustil pracoviště a až do odvolání žalovaná nařídila žalobci čerpání dovolené, což je ovšem v rozporu s ustanovením § 217 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen „zák. práce“), neboť čerpání dovolené je možné zaměstnanci určit formou písemného oznámení alespoň 14 dnů předem. Náhrada mzdy za dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnavatele od 3. 2. do 5. 2.2020 však žalobci uhrazena nebyla. Žalovaná kontaktovala žalobce dne 5. 2. 2020 s tím, ať se dostaví do sídla žalované, kde byl žalobci předán dokument nazvaný okamžité zrušení pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, a to pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tvrzenými důvody okamžitého zrušení pracovního poměru mělo být zvlášť hrubé jednání vůči jednateli a zástupkyni subdodavatele žalované, [právnická osoba], s.r.o. dne 13. 12. 2019, sabotování zakázek pro klienty žalované, [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], vyrobení zakázky bez souhlasu nadřízeného, spory s kolegy a nadřízenými, hrubé jednání se zákazníky žalované a absence žalobce na pracovišti dne 4. 2. 2020. Dne 5. 2. 2020 zaslal žalobce oznámení žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Na to žalovaná nereagovala, ale dne 19. 2. 2020 vyzvala e-mailem žalobce k převzetí výstupních dokumentů v souvislosti s ukončením pracovního poměru, které si údajně žalobce odmítl převzít dne 5. 2. 2020. Na těchto dokumentech je však datum, kdy byly exportovány z příslušných systémů, a to 17. 2. 2020, je tudíž nemožné, aby si je žalobce odmítl převzít dne 5. 2. 2020. Za celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalované nebyly žalobci vytýkané jakékoliv nedostatky v jeho práci. Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru uváděné žalovanou se většinově vztahují k domnělému nevhodnému chování žalobce. Další z uváděných důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru je realizace soukromé zakázky, na kterou měl být použit materiál (plexi) o rozměru 800x800x8mm. Žalovaná však sama uvádí, že materiál nebyl skladem, z čehož vyplývá, že zakázka ani nemohla být realizována. Skutečnost je taková, že žalobce poptal v říjnu 2019 zaměstnance žalované o necenění čirého plexiskla o rozměru 600x600x10 mm. Cenu žalobci po několika dnech sdělil jednatel žalované, a vzhledem k její výši se zakázka vůbec nerealizovala. Žalobce se důrazně ohrazuje proti tvrzení žalované, že sabotoval zakázky pro dva klienty žalované, konkrétně pro [právnická osoba] s.r.o a [právnická osoba]. Žalobce přistupoval k jím vykonávané práci svědomitě a rozhodně žádné zakázky nesabotoval. Dne 4. 2. 2020 se žalobce nemohl nacházet na pracovišti, neboť byl dne 3. 2. z pracoviště žalovanou po neúspěšném pokusu o podpis dohody o ukončení pracovního poměru vykázán s tím, že je mu nařízena dovolená. V neposlední řadě žalobce namítá nedostatečné skutkové vymezení důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru, tak jak jej žalované ukládá ustanovení § 60 zák. práce. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne 30. 3. 2021 a uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a to ani zčásti. Ve vyjádření uvedla, že údaje o vzniku pracovního poměru a jeho trvání jsou správné. Není pravdou, že by byl žalobce jediným zaměstnancem žalované, který by ovládal anglický jazyk, anglicky hovořili i jiní zaměstnanci, byť žalobce anglický jazyk ovládal nejlépe. Schůzka mezi žalobcem a jednatelem [jméno] [příjmení] skutečně dne 3. 2. 2020 proběhla, ale účelem schůzky v restauraci bylo zejména upozornit žalobce na všechna jeho předchozí porušení pracovních povinností, na zhoršující se situaci na pracovišti, na které se již obávali někteří zaměstnanci docházet pro neustálé žalobcem vyvolávané konflikty a skutečně byl jednatel pro trvalé porušování pracovních povinností žalobcem, připraven tomuto nabídnout dohodu o skončení pracovního poměru. Nebyla mu však předložena listina označená žalobcem„ okamžité zrušení pracovního poměru dohodou“. Žalovaná žalobci nabídla a předložila návrh dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobce na tento návrh nepřistoupil a přistoupení na dohodu podmiňoval neakceptovatelnými mzdovými nároky. Není pravdou, že by žalovaná nařídila žalobci čerpání dovolené, ale pro den 3. 2. 2020 se dohodli tak, že žalobce bude čerpat dovolenou a dále též tak, že druhý den (4. 2.) se žalobce dostaví do kanceláře žalované, aby sdělil, jak se rozhodl. Žalobce se však do kanceláře žalované dostavil ještě téhož dne (3.2.). Přítomni jednání byli dva svědci a to [jméno] [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] (oba zaměstnanci žalované). Jednání se žalovanou se však vesměs omezilo jen na vyhrůžky žalobce žalované, že věc předá soudu, připraví žalovanou o peníze apod. Dne 4. 2. 2020 žalobce na dohodnutou schůzku nepřišel. Žalovaná pak očekávala příchod žalobce do práce následující den 5. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalobce nepřišel na schůzku (do práce) ani dne 5. 2. ráno, spojil se s ním jednatel žalované telefonicky s výzvou, ať se dostaví do práce, neboť je potřebné věc dořešit. Žalobce pak skutečně dne 5. 2. přišel, nicméně návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou definitivně odmítl, proto žalovaná přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru. Toto jednání opět proběhlo za přítomnosti již uvedených svědků. Žalovaná uvedla, že důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru mimo jiné bylo chování žalobce vůči zástupcům společnosti [právnická osoba] Žalobce vulgárně slovně napadlo paní [celé jméno svědkyně], která má u této společnosti na starost expedici zakázek a rovněž pak slovně jejího ředitele. Pan [celé jméno svědka] poté telefonicky kontaktoval jednatele žalované s tím, že pokud u něj působí takto se chovající zaměstnanec, odmítá se žalovaným pí [celé jméno svědkyně] a hlavně pan [celé jméno svědka], tedy [anonymizována dvě slova] s.o., spolupracovat. Současně žalované p. [celé jméno svědka] sdělil, že mu odebírá konkrétní zakázky velkoplošného tisku (které [anonymizováno] sama nezajišťuje, neboť nedisponuje potřebnou technikou) a zadává je přímé konkurenci. Tyto zakázky přitom představovaly svým objemem nejméně 250 000 Kč, což je v případě žalované důležitá rozpočtová položka. Žalované následně trvalo hodně dlouhou dobu, než se vztahy s [právnická osoba] urovnaly a pakliže by žalobce u žalované nadále pracoval, k urovnání by zřejmě vůbec nedošlo. Nejednalo se přitom u žalobce o první podobný případ, kdy slovně útočil na obchodní partnery, byť do té doby nezašlo jeho vyjadřování nikdy tak daleko. K dalšímu důvodu okamžitého zrušení uvedl, že žalobce chtěl bez vědomí žalované vyrobit pro vlastní potřebu či pro potřebu jiného zdarma na náklady žalované zakázku„ plexi“ za použití materiálu žalované. Uvedenou krádež žalovaná zjistila koncem roku 2019 pouhou náhodou, když se jej jeden z tehdejších smluvních partnerů dotázal v rámci středního stupně rozpracovanosti na podrobnosti zakázky, o které přitom žalovaná vůbec nevěděla. Když následně jednatel žalované„ zakázku“ stornoval, řval na něj žalobce a nadával mu do Židů s tím, že mu žalovaná ani neumožní zpracovat pro vlastní potřebu kus plexiskla. Žalobce se pak přiznal ke krádeži před svědky a v případě tzv. sabotování zakázek ([právnická osoba]) žalobce opakovaně nesplnil dodací termíny v rámci zakázky pro uvedeného klienta žalované. Přestože se jednalo o velice náročného zákazníka, který navíc poskytoval žalované významná plnění, žalobce uvedeného nedbal a lhůty pro plnění nerespektoval. V případě dalšího tzv. sabotování zakázek ([právnická osoba]) žalobce rovněž nesplnil lhůty pro realizaci zakázky. Zákazník proto objednávku stornoval a zbytečně nakoupený materiál leží skladem u žalované dodnes (ztráta několik desítek tisíc Kč). <b>3. Soud k věci provedl následující dokazování a z něho zjistil níže uvedený skutkový stav:</b> 4. Z pracovní smlouvy ze dne 23. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán u žalované od 26. 3. 2018 jako knihař a tiskař. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně. Za sjednanou práci byla žalobci vyplácena mzda ve výši 29 000 Kč měsíčně.