20 C 122/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se svou žalobou podanou soudu dne 9. 8. 2021 původně domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům 448 940 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že usnesením [název soudu] ze dne 21. 6. 2011, č.j. [číslo jednací] byla ve prospěch žalovaného nařízena na majetek žalobců exekuce k vymožení částky 217 950,26 Kč s příslušenstvím na základě exekutorského zápisu č.j. [spisová značka] sepsaného dne 14. 12. 2009 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], ve spojení s pokračováním exekutorského zápisu č.j. [spisová značka] sepsaného dne 22. 12. 2009 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (dále jen„ exekuční titul“). Exekuce byla zastavena usnesením exekučního soudu ze dne 2. 1. 2020, č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 18. 3. 2020 z důvodu, že exekuční titul nemá náležitosti a není materiálně vykonatelný, neboť nebyl určitě a jednoznačně identifikován právní důvod plnění. Z průběžného rozúčtování soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne 25. 3. 2021, [anonymizováno] [číslo jednací] žalobci zjistili, že žalovanému byla v průběhu exekuce vyplacena vymožená částka 448 940,06 Kč, čímž se žalovaný na úkor žalobců bezdůvodně obohatil. Jelikož právní moc zastavení exekuce nastala dne 3. 6. 2020, žalobci požadují také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 4. 6. 2020 do zaplacení. Dne 26. 5. 2021 žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu k vydání finančních prostředků, žalovaný jej vydat odmítl. 2. Žalovaný k žalobě ve vyjádření ze dne 15. 10. 2021 uvedl, že v daném případě nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalobců, proto navrhuje žalobu zamítnout. Žalovaný zrekapituloval průběh exekučního řízení a doplnil, že v rámci exekuce byla soudním exekutorem vymožena celková částka 544 642 Kč, ze které byla žalovanému jako oprávněnému vyplacena částka 406 118,29 Kč, výše žalované částky proto nekoresponduje s výší plnění, které žalovaný obdržel. Žalovaný uvedl, že mezi ním a žalobci existoval a nadále existuje právní důvod, na jehož základě byli žalobci povinni žalovanému zaplatit částku 217 950,26 Kč s příslušenstvím, a to konkrétně smlouva [číslo] uzavřená mezi právním předchůdcem žalovaného, společností [právnická osoba], a žalobci. Žalobci svůj závazek řádně nesplnili, proto došlo k sepsání exekučního titulu, ve kterém žalobci svůj dluh platně uznali co do důvodu a výše, žalovaný se tak na úkor žalobců neobohatil. 3. Při jednání konaném dne 6. 4. 2022 žalobci vzali žalobu v rozsahu částky 42 821,71 Kč s příslušenstvím zpět, neboť zjistili, že tato částka není v držení žalovaného. Soud dále ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení a přesně uvedl, z jakého právního důvodu si ponechal vymožené plnění, jaký je právní důvod existence a jaká je výše dluhu žalobců vůči žalovanému z uvedeného právního důvodu, kdy a na základě čeho nabyl tvrzenou pohledávku za žalobci od společnosti [právnická osoba] a kdy mu byla soudním exekutorem vyplacena částka 406 118,29 Kč. Žalovaný byl rovněž vyzván, aby v uvedené lhůtě k doplněným skutkovým tvrzením předložil či navrhl důkazy k jejich prokázání. 4. Usnesením ze dne 14. 4. 2022, č.j. 20 C 122/2021-99 bylo řízení částečně, co do částky 42 821,71 Kč s příslušenstvím, zastaveno. 5. Žalovaný v reakci na výzvu soudu v podání ze dne 25. 4. 2022 doplnil, že důvodem ponechání si finančních prostředků je smlouva o úvěru ze dne 15. 10. 2008, [číslo] kterou se žalobci zavázali vrátit právnímu předchůdci žalovaného úvěr v částce 200 000 Kč spolu s úrokem ve výši 13,06 % ročně z aktuální jistiny ode dne 15. 10. 2008, s poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 1 600 Kč, s měsíčním poplatkem za správu ve výši 49 Kč a s měsíčním pojištěním úvěru ve výši 175 Kč. Žalovaný dále podrobně rozvedl platby, které byly ze strany žalobců uhrazeny před zahájením exekuce, a platby, které na dluh obdržel od soudního exekutora v celkové výši 406 118,19 Kč a jejich započtení na dluh a náklady exekuce. Žalovaný nabyl pohledávku od právního předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2010 a z procesní opatrnosti vznesl námitku promlčení nároku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení. 6. Při jednání konaném dne 24. 8. 2022 byl žalovaný soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. upozorněn, že dosud neplní povinnost důkazní a je třeba doplnit důkazní návrhy k prokázání postoupení pohledávky na žalovaného od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2010 a k prokázání tvrzení o výši dluhů žalobců a způsobu zápočtu plateb žalobců na úroky, jistinu, poplatky a pojištění, které měly být plněny po právu podle smlouvy o úvěru ze dne 15. 10. 2008 a které žalovaný tvrdil v podání ze dne 25. 4. 2022. 7. Podáním ze dne 16. 9. 2022 žalovaný doplnil důkazní návrhy a uvedl, že provedl nový výpočet zápočtu přijatého plnění od žalobců, kdy tento založil na anglické metodě výpočtu úroků (metoda act /365) a podrobně jej rozvádí v přiložené tabulce, ze které jednoznačně vyplývá, jaké částky byly započteny na jistinu, úrok, na poplatky a pojištění a náklady žalovaného v exekuci. 8. Žalobci v replice ze dne 18. 10. 2022 uvedli, že vyjádření žalovaného nesouvisí s meritem věci a nemůže nic změnit na skutečnosti, že exekuce byla zastavena z důvodu nedostatku zákonných náležitostí exekučního titulu. S ohledem na důvod zastavení exekuce se žalovaný na úkor žalobců bezdůvodně obohatil. 9. Při jednání konaném dne 19. 10. 2022 žalovaný upřesnil výpočet pojištění v posledním vyjádření ze dne 16. 9. 2022 s tím, že došlo k matematické chybě, kdy byla uvedena částka v celkové výši 14 200 Kč, ale správně měla být uvedena částka 14 700 Kč odpovídající výpočtu pojištění za 84 měsíců. 10. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 26. 5. 2021 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 448 940,06 Kč představující vymožené plnění na základě nevykonatelného exekučního titulu. 11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], spisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] sp. zn. [spisová značka] a duplicitně provedených listin soud zjistil, že exekučním návrhem ze dne 9. 3. 2011 se oprávněný [právnická osoba] (žalovaný) domáhal nařízení exekuce a vydání pověření pro soudního exekutora proti povinným [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] (žalobci), a to k uspokojení pohledávky ve výši 217 950,26 Kč s přísl. dle vykonatelného exekutorského zápisu č. j. [spisová značka] sepsaného dne 14. 12. 2009 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [exekutorský úřad] ve spojení s pokračováním exekutorského zápisu č. j. [spisová značka] sepsaný dne 22. 12. 2009 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad]. Usnesením [název soudu] ze dne 21. 6. 2011 byla podle exekučního návrhu nařízena exekuce. Právní moci rozhodnutí nabylo 11. 4. 2012. Usnesením [název soudu] ze dne 2. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], byla exekuce zastavena a byly zrušeny příkazy k úhradě nákladů exekuce. Dále byla oprávněnému uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce a zaplatit povinnému [celé jméno žalobce] náhradu nákladů řízení. K zastavení exekuce došlo z důvodu, že exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti nelze považovat za materiálně vykonatelný, neboť nebyl určitě a jednoznačně identifikován právní důvod, na němž se plnění zakládá. Dále byly shledány i nedostatky na straně formálních náležitostí vykonatelnosti exekutorského zápisu. K odvolání účastníků rozhodoval [název soudu] usnesením ze dne 18. 3. 2020, č.j. [číslo jednací], který usnesení soudu I. stupně potvrdil, dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a dále uložil okresnímu soudu, aby rozhodl o náhradě nákladů ve vztahu mezi oprávněnou a druhou povinnou, což exekuční soud učinil usnesením ze dne 14. 5. 2020, č. j. [číslo jednací]. Rozhodnutí o zastavení exekuce nabylo právní moci 3. 6. 2020. 12. Z průběžného rozúčtování [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne 25. 3. 2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že na exekuci byly vymoženy následující částky: 6 720 Kč dne 7. 3. 2011, 1 982 Kč dne 12. 4. 2013, 700 Kč dne 11. 10. 2013, 4 910 Kč dne 13. 11. 2013, 3 519 Kč dne 10. 12. 2013, 4 534 Kč dne 13. 1. 2014, 2 937 Kč dne 13. 2. 2014, 460 Kč dne 12. 3. 2014, 3 979 Kč dne 11. 4. 2014, 4 216 Kč dne 13. 5. 2014, 5 344 Kč dne 10. 6. 2014, 5 320 Kč dne 10. 7. 2014, 5 953 Kč dne 13. 8. 2014, 5 866 Kč dne 11. 9. 2014, 4 132 Kč dne 14. 10. 2014, 6 369 Kč dne 13. 11. 2014, 7 478 Kč dne 11. 12. 2014, 9 337 Kč dne 14. 1. 2015, 9 704 Kč dne 11. 2. 2015, 6 799 Kč dne 11. 3. 2015, 8 753 Kč dne 14. 4. 2015, 3 438 Kč dne 13.