7 C 458/2021-46 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 326,48 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení poskytl právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) žalovanému na základě jeho žádosti ze dne [datum] spotřebitelský úvěr [číslo] ve výši 12 991 Kč. Jednalo se o prodejní cenu zboží. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 24 splátkách měsíčně po 681 Kč počínaje dnem [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,07 % ročně. Pro případ neplnění závazků si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatku za odesílání upomínky ve výši 100 Kč. Žalovaný byl v prodlení se splacením více než dvou splátek nebo nesplatil tři splátky a došlo k zesplatnění dluhu. Žalobkyně to žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum], odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne [datum]. Žalovaný byl povinen uhradit částku 11 016,07 Kč včetně zákonného úroku z prodlení s jistiny 10 326,48 Kč a smluvní úrok ve výši 18,07 % ročně z jistiny 10 166,48 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Za dobu od postoupení pohledávky do dne podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh 1 000 Kč dne [datum]. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 166,48 Kč, pojistného ve výši 160 Kč, smluvních úroků ve výši 556,05 Kč, smluvních úroků ve výši 18,07 % ročně z jistiny ve výši 10 166,48 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 326,48 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, přestože byl k zaplacení dlužné částky vyzýván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. V doplňujícím vyjádření ze dne [datum] uvedla žalobkyně následující. Právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je od roku 2019 zaměstnán u [anonymizována dvě slova], s příjmem 27 000 Kč měsíčně, že je svobodný a bez vyživovací povinnosti, že měsíční výdaje domácnosti činí 7 000 Kč a žije ve vlastní domácnosti. Právní předchůdce žalobkyně porovnával náklady na bydlení, které čerpal z reálného sdělení klienta, s tabulkou pro minimální náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region místa bydliště, kdy podhodnocené náklady na bydlení bývaly obezřetně navyšovány. Dalším nástrojem pro posouzení úvěruschopnosti byl ukazatel Minimálního disponibilního příjmu, který představoval částku, jež měla žadateli po zaplacení všech výdajů zbýt. Dále právní předchůdce žalobkyně také prováděl komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému, což je komplexní soubor pravidel pro podporu rozhodování, který obsahuje souhrn všech relevantních parametrů, přičemž tento systém je vyvinut tak, aby co nejúčinněji simuloval lidský rozhodovací proces založený na zkušenostech. Nakonec byly činěny dotazy do registru [příjmení], v němž žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, a také do NRKI (nebankovní registr klientských informací) a BRKI (bankovní registr klientských informací). Příjem deklarovaný klientem byl vždy ověřován, kdy ověření sděleného příjmu probíhá v prvé fázi pomocí srovnání s tabulkou předpokládaných příjmů na základě statistiky MPSV. Žalobkyně též odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, dle kterého postačí, pokud má věřitel k dispozici listiny, z nichž vychází při posuzování úvěruschopnosti, ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám dlužník podpisem na zákaznické kartě. Soud nemá důvod pochybovat o doložení daných listin věřiteli. Dále žalobkyně odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, dle kterého i když žalovaný neuvedl měsíční platby domácnosti, nelze to klást k tíži druhé strany. Právní předchůdce žalobkyně proto zcela správně přikročil k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. 3. V doplnění ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že finanční prostředky ve výši 12 991 Kč byly zaslány na účet zprostředkovatele [právnická osoba], a.s. Doplnila, že žalovaný uhradil ve věci částku 5 094 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v podání ze dne [datum], žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 6. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti. 7. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] požádal žalovaný právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 12 991 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, že bydlí ve vlastním bydlení, že je zaměstnán u České pošty, s. p., za měsíční mzdu ve výši 27 000 Kč čistého, že měsíční výdaje na domácnost činí 5 000 Kč. Splácení úvěru bylo sjednáno ve 24 splátkách po 649 Kč Cena úvěru byla ve výši 3 353 Kč. Úroková sazba činila 18,07 % Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky pro klasické úvěry. Dle čl. 5 produktových podmínek pro revolvingové úvěry, které jsou součástí smlouvy, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení, pokud by se klient dostal do prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. 8. Z výpisu z úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dlužná částka činila ke dni [datum] celkem 11 016,07 Kč, kdy z této dlužné částky činila úroky 689,59 Kč, pojištění 160 Kč Celkem žalovaný uhradil 5 094 Kč. 9. Dopisem ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému, že z důvodu prodlení se splácením úvěru odstupuje od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 11 017 Kč s příslušenstvím do [datum] s tím, že nebude-li uhrazena, budou žalovanému účtovány též úroky z prodlení z dlužné částky denně. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavření mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednou z postupovaných pohledávek je na řádku 179 i pohledávka za žalovaným. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným mu bylo oznámeno. Podací lístek byl ze dne [datum]. 12. Výzvou plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum]. 13. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 14. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přim