7 C 4/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12 029 Kč s příslušenstvím. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 6 552 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a poplatek v 24 měsíčních splátkách po 523 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na [datum] Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 477 Kč a dlužný poplatek 6 552 Kč. Po tomto datu žalovaná již ničeho neuhradila. Jelikož nebyla dlužná částka řádně hrazena, úročí se jistina ve výši 5 477 Kč úrokem ve výši 25,26 % ročně, a to od [datum]. Žalovaná ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem částku 523 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 18 495,86 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 12 029 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 5 477 Kč a z dlužných poplatků ve výši 6 552 Kč, dále uplatňuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 234,42 Kč (25,26 % ročně z jistiny 5 477 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 144,08 Kč (10 % ročně z jistiny 5 477 Kč od [datum] do [datum]), smluvní úrok 25,26 % ročně z dlužné částky 5 477 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky 5 477 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes výzvu k plnění uskutečněnou prostřednictvím zástupce žalobkyně. 2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost, kdy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a to na základě informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované. Právní předchůdkyně uzavřela, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná, a to s ohledem na tvrzení žalované, potvrzení o příjmu a kontrolu insolvenčního rejstříku. Z informací, které žalovaná poskytla, bylo zjištěno, že má stálý příjem invalidního důchodu v částce 4 341 Kč, další příjmy ve výši 8 000 Kč a běžné měsíční výdaje byly odhadnuty na částku 3 500 Kč. Použitelný příjem žalované byl tedy ve výši 8 841 Kč, což byl dostatečný příjem žalované k úhradě měsíční splátky ve výši 523 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě, když tím by se mohla vystavit trestnému činu úvěrového podvodu a jednala by nepoctivě. Dle žalobkyně nicméně nelze zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti sdělených informací a předložených dokladů. Dále žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokumentů, které žalovaná pouze předložila při sjednávání a uzavírání smlouvy. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav: 6. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná bydlí na ubytovně, úvěr zamýšlí vzít na neočekávané výdaje, její nejvyšší dosažené vzdělání je základní, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost a jako zdroj příjmu uvedla invalidní důchod. Zaměstnání bylo ověřeno potvrzením o příjmu. Uvedla, že čistý měsíční příjem činí 4 341 Kč, ostatní příjmy nemá a další čisté příjmy domácnosti jsou 8 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatelky byly vyčísleny na 3 500 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí finančních prostředků ve výši 6 525 Kč, přičemž tento sestával z úroku ve výši 4 100 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 2 452 Kč. Žalovaná měla celkově zaplatit 12 552 Kč. Dlužná částka měla být hrazena ve 24 měsíčních splátkách (v smlouvě na druhé straně chybně označeno v 18 splátkách) ve výši 523 Kč, poslední splátka činila 523 Kč, úroková sazba v případě úhrady dlužné částky ve 24 splátkách činila 56 %. 8. Ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že je spotřebitelský úvěr poskytnut dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že dluh žalované činil 6 000 Kč, po zaplacení částky 523 Kč dne [datum] činil 5 477 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru za žalovanou č. smlouvy [číslo] byla následně postoupena na žalobkyni. 11. Z oznámení ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky dopisem. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobkyně. 13. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byly ověřeny údaje žalobkyně. 14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč Částku ve výši 12 552 Kč (sestávající se z úvěru ve výši 6 000 Kč, úroku ve výši 4 100 Kč, nákladů za zpracování ve výši 2 452 Kč) měla žalovaná splatit v hotovosti v celkem v 24 měsíčních splátkách ve výši 523 Kč s tím, že poslední splátka činí 523 Kč. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení. Žalovaná celkem uhradila 523 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně, který jí byl odeslán dne [datum]. 15. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 19. Pod