7 C 461/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 10 583,50 Kč s příslušenstvím na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,9 % společně s dalšími poplatky. Žalovaný byl oprávněn kontokorent průběžně čerpat s tím, že nesmí přečerpat povolený rámec a má povinnost jej v celé výši splatit nejpozději do roku od prvního čerpání. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, žalovaný své povinnosti však nedodržel a vznikl mu nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen neprodleně uhradit, což neučinil. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě a smlouvu vypověděla. Ke zkoumání podmínek úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným bance. Údaje byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Další informace byly ověřovány v interních a externích databázích, tj. bankovním a nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra. Příjem a výdaje žalované zkoumala na základě historických dat ČSÚ a nezjistila žádnou skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Žalovaný tak žalobkyní dluží na jistině 10 583,50 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 608,34 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku 711,35 Kč, dále smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 10 583,50 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 811,75 % ročně z částky 10 583,50 Kč od [datum] do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jím uvedených příjmů ve výši 21 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále ověřila údaje v insolvenčním rejstříku, vyžádala si splátkovou morálku klienta z [anonymizováno], prostřednictvím interní evidence klientů si ověřila, že neměl žalovaný žádné negativní informace v záznamech, jako jsou např. záznamy o exekučním řízení. Na základě interního ekonomického modelu pak žalobkyně vypočítala životní výdaje klienta na částku 6 777 Kč měsíčně. Zjistila, že žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné jiné poskytnuté úvěry, proto jeho nové splátkové zatížení činilo 300 Kč. Po odečtení splátkového zatížení zbývalo žalovanému 20 800 Kč měsíčně. 3. V podání na výzvu soudu ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaný dodal potvrzení ČSSZ ze dne [datum] o svém invalidním důchodu ve výši 21 047 Kč. Navzdory tomu, že se potvrzení později ukázalo jako zfalšované a údaje neodpovídaly skutečnosti, má žalobkyně za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nepochybila. Dále uvedla, že žalovaný načerpal celkem částku 26 000 Kč a uhradil 16 069 Kč. K dotazu soudu k objasnění čerpané částky pak dne [datum] doplnila, že částka 16 000 Kč, která byla připsána na účet žalobce [datum] (tedy před uzavřením úvěrové smlouvy) nepředstavuje poskytnutý úvěr, ale připsání finančních prostředků ze třetí strany. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek dle § 115a o. s. ř. 6. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: 7. Z rámcové smlouvy o finančních službách bylo zjištěno, že tato byla uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. 8. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru ve výši 18,90 % ročně bez sjednání pravidelných měsíčních splátek, avšak do jednoho roku ode dne, kdy bude žalovaný úvěr čerpat. Žalobkyně byla oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v případě, že žalovaný neuhradí úvěr včas (článek 3.3 smlouvy o úvěru). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník účinný od 1. 1. 2020. 9. Z dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že ke dni [datum] žalobkyně evidovala u žalovaného splátkové zatížení ve výši 300 Kč. 10. Z přípisu ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nepobírá důchod ani nemocenské dávky. 11. Z dokumentu, který předložil žalovaný žalobkyni a který se později ukázal jako zfalšovaný, včetně výplatního dokladu české pošty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce měl pobírat invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 21 047 Kč měsíčně. 12. Z podkladu pre sudne konanie soud zjistil, že žalovaný dluží na jistině 10 583,5 Kč, na řádném úroku 743,95 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 642,88 Kč. 13. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 11 910,10 Kč. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z přiloženého podacího archu, a to na adresu [adresa], [obec]. 14. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o nepovoleném přečerpání úvěru a informovala ho o tom, že dne [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Celková částka ke dni převodu byla 10 741,20 Kč. 15. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne [datum] před uzavřením smlouvy připsána částka ve výši 16 000 Kč od třetího subjektu. Konečný zůstatek byl ve výši 16 069 Kč. 16. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vybral dne [datum] v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč. Konečný zůstatek byl v záporné výši - 10 158 Kč. 17. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že konečný zůstatek byl v záporné výši - 10 320,75 Kč. 18. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že konečný zůstatek byl v záporné výši - 10 583,5 Kč. 19. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl záporný zůstatek v částce - 10 583,5 Kč vyrovnán. 20. Z přípisu ze dne [datum] včetně listiny nazv. podrobný výpis poplatků zaplacených za účet bylo zjištěno, že byl účtován poplatek v celkové výši 389,75 Kč za dva výběry z bankomatu a úroky. 21. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byly zjištěny údaje žalobkyně. 22. Z dokumentů nazv. Detaily zadané operace byl zjištěn postup dne [datum] při schvalování úvěru žalovaného, tj. čas přihlášení, zaslání, aktivace aplikace, modelace žádosti o úvěrový produkt, souhlas se zpracováním osobních údajů, doplněn klientských dat, dokončení sjednání a dne [datum] přihlášení, podepsání dokumentů, zaslání, žádost o použití bezpečnostní metody, a podepsání dokumentů. 23. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 24. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 10 000 Kč, žalovaný čerpal částku 26 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a proto byl úvěr následně ke dni [datum] zesplatněn. I přes výzvy žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil. 25. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 26. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlou