Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 100,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 14. 8. 2023 do 19. 8. 2023 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaný čerpal v období od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023 na území Slovenské republiky zdravotní služby za použití formálně platného průkazu zdravotního pojištění na účet žalobkyně, ačkoliv již nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období tak zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal ve zdravotnickém zařízení na území Slovenské republiky zdravotní služby v celkové výši 15 100,96 Kč. Zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , čímž jí vznikla škoda. Žalovaný celkový dluh ve výši 15 100,96 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný má bydliště na území Slovenské republiky. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se právní vztah účastníků řídí. V projednávané věci se jedná o mimosmluvní závazkový vztah. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je dána dle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Při určení rozhodného práva je třeba vycházet z čl. 10 odst. 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého se právní vztah řídí právem země, kde škoda vznikla, v daném případě tedy českým právem.4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně vyslovila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas.5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise učinil soud tato skutková zjištění:6. Z výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – průběh pojištění, výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – přehled zaměstnání a hromadného oznámení zaměstnavatele soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně pojištěn od 14. 8. 2023 do 19. 8. 2023.7. Z dokumentů Individuální výkazy – přehled ze dne 27. 8. 2025 a Individuální výkazy – podrobný přehled ze dne 27. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný čerpal zdravotní služby na Slovensku v období od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023 v hodnotě 15 100,96 Kč. Totéž prokazuje i formulář S080 ze dne 14. 8. 2025, ze kterého vyplývá, že žalovaný využíval zdravotní služby na území Slovenské republiky v období od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023, pohledávka byla v účetnictví věřitelské instituce zaznamenána dne 31. 12. 2023.8. Ze scanu potvrzení dočasně nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění soud zjistil, že žalovaný při čerpání zdravotních služeb na území Slovenské republiky v období od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023 předložil potvrzení dočasně nahrazující evropský průkaz pojištěnce vydané žalobkyní, s platností od 14. 8. 2023 do 13. 11. 2023.9. Ze žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 13. 8. 2024 (formulář S040), žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 3. 1. 2025 adresované , Anonymizováno, (formulář S040), žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 3. 1. 2025 adresované , Anonymizováno, (formulář S040), žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 16. 8. 2024 adresované , Anonymizováno, (formulář S040), formuláře X007 – přeposlat případ ze dne 16. 8. 2024, odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 3. 1. 2025 (formulář S041), odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 10. 1. 2025 (formulář S041) a odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 16. 8. 2024 (formulář S041) soud zjistil, že na žádosti o sdělení dob pojištění žalovaného dotázané zahraniční instituce sdělily, že žalovaný byl na území Slovenské republiky pojištěn od 1. 1. 2007 do 19. 8. 2012.10. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 9. 9. 2024 (formulář N080E) soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 15 100,96 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným na Slovensku.11. Z potvrzení o provedení platby ze dne 23. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 117 284 074,77 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky (zdravotní služby).12. Z I. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 4. 11. 2024 a II. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě částky 15 100,96 Kč, a to pokaždé ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy. Součástí výzev byla i faktura č. , hodnota, znějící na žalovanou částku. Z žádosti o oznámení ze dne 15. 1. 2025 (formulář R015) a odpovědi na žádost o oznámení ze dne 17. 2. 2025 (formulář R016) soud zjistil, že žalobkyně požádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení výzev k úhradě poskytnutých zdravotních služeb a tyto byly žalovanému doručeny fikcí dne 11. 2. 2025.13. Z dalších předložených listinných důkazů soud žádná podstatná skutková zjištění pro rozhodnutí neučinil.14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění do 19. 8. 2023. V období od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Slovenské republiky, a to na základě předložení formálně platného evropského průkazu zdravotního pojištění (resp. potvrzení dočasně nahrazující tento průkaz), nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy , právnická osoba, uhradila žalobkyně za péči čerpanou žalovaným na území Slovenské republiky celkem částku 15 100,96 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, na částku 15 100,96 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.16. Dle § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nástupu do zaměstnání.17. Dle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání.18. Dle § 12 písm. j) bodu 1. zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).19. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.20. Dle článku 2 rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodnutí č. S9 ze dne 20. 6. 2013, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004, žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku (odst. 1). Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu (odst. 2).21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu věci. Žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice z důvodu svého zaměstnání do 19. 8. 2023, kdy skončil jeho zaměstnanecký poměr. K tomuto datu jeho zdravotní pojištění zaniklo v souladu s § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil. Žalovaný neoprávněně předložil průkaz pojištěnce zdravotnickému zařízení na Slovensku za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalovanému zdravotní péče poskytována, tedy od 6. 9. 2023 do 28. 9. 2023, nebyl zdravotně pojištěn ani na území Slovenské republiky. Tím, že žalovaný předložil průkaz zdravotního pojištění vydaný v cizím státě, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdravotnickým zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalobkyni než náklady vynaložené slovenským zdravotnickým zařízením na zdravotní služby poskytnuté žalovanému uhradit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě stanovené žalobkyní ve výzvě ze dne 4. 11. 2024 se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok dle ust. § 1970 o. z. požadovat vedle zaplacení dlužné částky také úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výzva k zaplacení dlužné částky byla žalovanému doručena dne 11. 2. 2025, stanovená osmidenní lhůta k plnění tak marně uplynula dne 20. 2. 2025 a od tohoto dne je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobním petitu uvedla, že požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 30. 11. 2024 do zaplacení, soud s ohledem na skutečnost, že prodlení žalovaného nastalo až dne 20. 2. 2025 (v návaznosti na doručení výzvy žalovanému) a že ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (tj. k 1. 1. 2025), 4 %, a po přičtení 8 procentních bodů tak úrok z prodlení činí toliko 12 % ročně, žalobu zamítl co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 100,96 Kč od 30. 11. 2024 do 19. 2. 2025 a co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 15 100,96 Kč od 20. 2. 2025 do zaplacení.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.24. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč (položka 2 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků). Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soudní poplatek za žalobu činí dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. V daném případě soud elektronický platební rozkaz nevydal z důvodu bydliště žalovaného v zahraničí. Z tohoto důvodu žalobkyni zbývá uhradit soudní poplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit na bankovní účet Obvodního soudu pro Prahu 3 č. , Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .