5 C 258/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Uvedl, že každému z nich náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitosti blíže vymezené shora ve výrokové části tohoto rozsudku (dále jen „Nemovitost“). Žalobce nemá žádný zájem ve spoluvlastnictví s žalovanou nadále setrvávat, a pro navrhl jeho zrušení a vypořádání. Současně vyjádřil názor, že Nemovitost není možné reálně rozdělit tak, aby ji mohli oba užívat plnohodnotně, když je vyloučena její faktická i funkční dělitelnost a nad to by tímto postupem pozbyla svoji dosavadní hodnotu. Navrhl tak, aby Nemovitost, jejíž hodnota odhadem obvyklé ceny činí 10 284 553 Kč, byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví a to za náhradu, kterou by byl povinen žalované zaplatit. K tomu doplnil, že je v jeho ekonomických možnostech vypořádací podíl žalované uhradit, přičemž sám jinou nemovitost nevlastní. Poznamenal také, že žalovaná dlouhodobě Nemovitost svévolně užívá. Výši vypořádacího podílu žalované navrhl ve výši 1 250 000 Kč.2. V průběhu řízení žalobce navrhl změnu žaloby, kterou soud připustil. Změna spočívala v rozšíření předmětu řízení o vypořádání společného dluhu účastníků vůči společnosti , právnická osoba, ., vzniklého dne 3. 7. 2020 uzavřením úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že byl úvěr sjednán k financování Nemovitosti, navrhl žalobce, aby byl výlučně sám zavázán k uhrazení jeho zbývající nesplacené části ve výši 7 673 253,46 Kč. Závěrem žalobce vyjádřil přesvědčení, že se tímto krokem předejde případným budoucím sporům vyvěrajícím z jejich společného dluhu.3. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.4. Po právní stránce se má věc následovně.5. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).6. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.8. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.9. Žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. oprávněn podat kterýkoliv ze spoluvlastníků bez ohledu na velikost jeho spoluvlastnického podílu s tím, že je toliko nezbytné, aby účastníky řízení byli všichni spoluvlastníci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 507/2019). Samotné řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je řízením, v němž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (srov. § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Rozvedeno, soud je ve dle § 1143 o. z. vázán toliko návrhem věcí, u nichž má být spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno, nikoliv účastníkem navrženým způsobem vypořádání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3389/2014). Při rozhodování o způsobu vypořádání spoluvlastníků je soud vázán zákonnou posloupností vypořádacích důvodů taxativně vymezených v § 1144 a § 1174 o. z. Jsou-li naplněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví upřednostněným způsobem, musí soud k tomuto způsobu přistoupit, byť by spatřoval jiný způsob vypořádání vhodnějším. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, nastupuje sekundární způsob vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě za situace, kdy o společnou věc nemá zájem ani jeden ze spoluvlastníků, případně o přikázání usilující spoluvlastník nedisponuje dostatkem finančních prostředků k zaplacení náhrady ostatním spoluvlastníkům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015).10. Při vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu jsou výchozími kritérii, k nimž soud při vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy přihlíží, velikost podílů a účelné využití věci. Nezbytnou podmínkou přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků je však také jeho schopnost zaplatit ostatním spoluvlastníkům náhradu za jejich spoluvlastnický podíl, tuto schopnost musí spoluvlastník v řízení prokázat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3021/2010). Soud stanoví náhradu za přikázání určité věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu odpovídajícím podílem z obvyklé ceny celé věci, aniž by tuto výši jakkoliv upravoval s ohledem na vzájemné pohledávky nebo kompenzační námitky účastníků. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu České republiky ustáleně zdůrazňuje hledisko solventnosti účastníka k „vyplacení“ spoluvlastnického podílu jak z hlediska samotné schopnosti náhradu poskytnout, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3510/2011).11. Vyhovující rozhodnutí soudu musí obsahovat jak výrok o zrušení spoluvlastnictví, tak výrok o tom, jakým způsobem se spoluvlastnictví účastníků vypořádává. Oba tyto výroky mají konstitutivní povahu, rozuměno vznikají na jejich základě nové právní vztahy. Ovšem při rozdělení věci nebo nařízení jejího prodeje není dokladem o zániku spoluvlastnictví jen právní moc takového rozhodnutí, ale musí dojít i ke skutečnému rozdělení věci, resp. prodeji věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2145/2009).12. Podle § 1148 odst. 1 o. z., při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.13. Spolu se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví lze vypořádat i další nároky, které se spoluvlastnictvím nebo společnou věcí souvisejí. Jedná se o tzv. vypořádání v širším slova smyslu, pod které spadají i společné pohledávky a dluhy spoluvlastníků ve vztahu k třetím osobám, např. typicky dluh vůči bance vzniklý v souvislosti s pořízením věci (srov. rozsudek Nejvyššího sodu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4193/2008). V takovém případě se dluh nebo pohledávka vypořádávají pouze ve vztahu mezi účastníky, např. přikázáním dluhu k úhradě výlučně jednomu ze spoluvlastníků, a na postavení třetích osob to, s ohledem na ochranu jejich práv, nemá vliv.14. Po provedeném dokazování v souladu s § 120 a § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dál jen o. s. ř.), má soud za zjištěný tento skutkový a právní stav.15. Každému ze spoluvlastníků náleží na Nemovitosti spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 s tím, že na Nemovitost vázne od 10. 3. 2022 zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti , právnická osoba, . k pohledávce ve výši 1 800 000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávce do výše 10 560 000 Kč s příslušenstvím (výpis z katastru nemovitostí). Původní hodnota Nemovitosti ke dni 25. 4. 2022 odhadem obvyklé ceny činila 10 101 105 Kč (odborný odhad ceny nemovitosti ze dne 25. 4. 2022). Současná hodnota Nemovitosti odhadem obvyklé ceny činí 11 274 775 Kč (odborný odhad ceny nemovitosti ze dne 16. 6. 2025). Nemovitost má dispozici 3+kk s podlahovou plochou 68,9 m2 (odborný odhad ceny nemovitosti ze dne 16. 6. 2025). Účastníci za účelem financování Nemovitosti uzavřeli dne 3. 7. 2020 se společností , právnická osoba, . úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, , na základě které byli oprávnění čerpat úvěr na bydlení až do částky 8 800 000 Kč s tím, že řádné a včasné splacení úvěru bylo zajištěnou zástavním právem na Nemovitosti ve prospěch společnosti (úvěrová smlouva ze dne 3. 7. 2020). Aktuální výše dluhu z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, činí částku 7 673 253,46 Kč (sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 13. 1. 2026). Žalobci na základě výše jeho doložených příjmů a po odečtení jeho měsíčních výdajů může být poskytnut úvěr až do částky 12 000 000 Kč (prohlášení finanční poradkyně ze dne 14. 1. 2026, nabídka hypotéky).16. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Soud nepřistoupil k znaleckému ocenění Nemovitosti, když vzal odborný odhad ceny nemovitosti ze dne 16. 6. 2025 za zcela dostačující a stejně tak neshledal ani potřebu aktualizace ceny, k