18 C 174/2018-319 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dnem 15. 2. 2017, domáhal náhrady škody, způsobené mu nezákonným trestním stíháním, jež bylo zahájeno dne 3. 4. 1997, kdy byl stíhán pro trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zákona a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona, a jež bylo skončeno dne 13. 5. 2014, kdy byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby. Před zahájením trestního stíhání působil žalobce jako makléř s cennými papíry, pracoval ve vedoucích funkcích (jako 1. místopředseda představenstva [právnická osoba] a montáže [právnická osoba], s ročním příjmem 15 870 Kč; jako 1. místopředseda představenstva [právnická osoba] stavby [právnická osoba], s ročním příjmem 15 426 Kč; jako člen představenstva [právnická osoba], a.s., s ročním příjmem 50 664 Kč; jako předseda představenstva a CEO společnosti [právnická osoba], s ročním příjmem 296 698 Kč; jako předseda představenstva společnost [právnická osoba], s ročním příjmem 72 000 Kč) a pobíral příjem ve výši 37 555 Kč měsíčně (tj. 450 658 Kč ročně), což odpovídá 3,5násobku průměrné mzdy v roce 1997. Za období vazebního stíhání od 3. 4. 1997 do 16. 12. 1997 mu vznikla škoda ve výši 318 630 Kč, odpovídající výši průměrného výdělku, který by pobíral, kdyby nebyl vzat do vazby. Za období od 17. 12. 1997 do 31. 10. 2000 žalobci vznikla škoda ve výši 1 182 160 Kč, odpovídající rozdílu mezi průměrnou mzdou, kterou pobíral před zahájením trestního stíhání a dávkami, vyplacenými v tomto období, když potenciální zaměstnavatelé odmítali zaměstnat trestně stíhaného člověka. Za období od 1. 11. 2000 do 28. 2. 2004 žalobci vznikla škoda ve výši 617 354 Kč, odpovídající průměrné mzdě v příslušných letech, když žalobce se v tomto období věnoval podnikatelské činnosti, která byla pouze ztrátová. Ušlé příjmy žalobci vznikly tím, že žalobci bylo v důsledku nezákonného trestního stíhání znemožněno dosáhnout očekávaných příjmů a dále dosáhnout alespoň průměrné mzdy, neboť byl žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání nezaměstnaný. Svůj nárok žalobce písemně uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR, dne 23. 11. 2015, ale do dne podání žaloby nebylo žádosti vyhověno. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Vedle toho žalobce, dle názoru žalované, vznik ušlého zisku v tvrzené výši nedokládá. Ještě před zahájením trestního stíhání žalobce navíc ukončil svou činnost ve [právnická osoba] a montáže [právnická osoba], i ve [právnická osoba] stavby [právnická osoba] Žalobce, dle názoru žalované, též neprokazuje příčinnou souvislost, mezi svou nezaměstnaností v období po propuštění z vazby, a trestním stíháním. 3. Soud, pro přehlednost, rekapituluje procesní stránku této věci: Městský soud v Praze, usnesením ze dne 20. dubna 2020, č. j. [číslo jednací], zrušil celý rozsudek zdejšího soudu, ze dne 19. prosince 2019, č. j. [číslo jednací], kterým zdejší soud původně rozhodl tak, že se žaloba o zaplacení částky 2 857 672 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 2 857 672 Kč od 24. 5. 2016 do zaplacení zamítá, a že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč, a vrátil věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Podle Městského soudu v Praze zdejší soud rozhodl o žalobě, která pro své vady nebyla způsobilou k projednání, pročež zdejšímu soudu udělil pokyn k odstranění vady žaloby, postupem podle § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Vada žaloby byla následně odstraněna, když bylo vyjasněno, že předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2 118 144 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 118 144 Kč od 24. 5. 2016 do zaplacení. Jelikož soud účastníkům, během řízení, poskytoval náležitá procesní poučení, se zřetelem k dílčím žalobou uplatněným částkám, zůstává řízení zkoncentrováno a provedené dokazování je použitelné i ve vztahu k aktuálně vyjasněnému předmětu řízení. Soud proto, při nařízeném jednání, dne 30. 3. 2021, toliko zrekapituloval průběh řízení, přistoupil přímo k poučení podle § 119a, o. s. ř., a poté k vyhlášení tohoto rozsudku. 4. Soud v řízení učinil níže uvedená skutková zjištění. 5. Dne 3. 4. 1997 bylo žalobci sděleno obvinění pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákoníku, ve znění účinném v té době, spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákoníku, ve znění účinném v té době, jehož se měl žalobce dopustit tím, že dne 10. 4. 1996, společně s [jméno] [příjmení], jako člen představenstva [právnická osoba] [obec], vystavil [jméno] [příjmení] plnou moc, na základě které poté uskutečnili neúčelné ztrátové a nezákonné obchody s akciemi Investičního fondu [příjmení] [obec] a VIF Trend [obec], přičemž se jednalo o obchody s akciemi [příjmení] uhelné společnosti, které za stejnou cenu odprodali a opět nakoupili, a [příjmení] [příjmení] vyúčtovali brokerský poplatek, a ve vztahu k VIF [anonymizováno] pak uskutečnili obchod s akciemi [příjmení] [příjmení], které převedli od VIF Trend na [anonymizováno] za cenu 400 Kč za akcii a následně tyto akcie převedli zpět VIF Trend, avšak za cenu 952 Kč za akcii, čímž poškodili [příjmení] [příjmení] a VIF Trend o celkovou částku ve výši 170 739 561,49 Kč. Dne 4. 4. 1997 bylo usnesením [název soudu], sp. [značka automobilu], rozhodnuto o vzetí žalobce do vazby, od 3. 4. 1997 do 16. 12. 1997 (258 dnů) byl žalobce stíhán vazebně (zjištěno z návrhu na vzetí do vazby ze dne 3. 4. 1997, sp. zn. KVV [číslo], usnesení [název soudu] ze dne 4. 4. 1997, sp. [značka automobilu], usnesení [název soudu] ze dne 16. 12. 1997, sp. zn. [spisová značka], jakož i ze shodných skutkových tvrzení účastníků). 6. Trestní stíhání, zahájené sdělením obvinění dne 3. 4. 1997, bylo skončeno dne 13. 5. 2014, kdy nabyla právní moci usnesení [název soudu] ze dne 13. 5. 2014, vydaná pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] a č. j. [spisová značka], jimiž byla odmítnuta odvolání státního zástupce a poškozeného v trestním řízení proti rozsudku [název soudu] ze dne 8. 10. 2012, sp. zn. [spisová značka], jímž byl žalovaný zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b), resp. písm. c) trestního řádu (zjištěno z citovaných usnesení [anonymizováno] soudu, jakož i ze shodných skutkových tvrzení účastníků). Soud neprovedl dokazování celým spisem [název soudu] vedeným pod sp. zn. 6 T 5/2005, neboť to považoval za nadbytečné, když, pro zdejší řízení stěžejní listiny ze spisu, byly předloženy, a okolnosti z nich vyplývající jsou ostatně mezi účastníky nesporné. 7. Žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu škody, způsobené vedením trestního stíhání, které nebylo včas vyhověno (zjištěno z žádosti žalobce ze dne 23. 11. 2015 a ze stanoviska ministerstva ze dne 28. 3. 2017). 8. Před vzetím do vazby žalobce figuroval v řadě obchodních společností. Žalobce byl zaměstnancem [právnická osoba] a. s., na pozici ředitel a jeho příjem v roce 1996 činil 296 698 Kč (zjištěno z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem coby pracovníkem a společností [právnická osoba], ze mzdových pravidel této společnosti a z potvrzení o zdanitelných příjmech této společnosti za rok 1996). Žalobce dále měl v roce 1996 příjem ze závislé činnosti od [právnická osoba], regulace, a.s., ve výši 72 000 Kč (zjištěno potvrzení o zdanitelných příjmech této společnosti za rok 1996), příjem ze závislé činnosti od [právnická osoba] a.s. ve výši 50 664 Kč (zjištěno potvrzení o zdanitelných příjmech této společnosti za rok 1996), příjem ze závislé činnosti od [právnická osoba] stavby [právnická osoba], ve výši 15 426 Kč (zjištěno potvrzení o zdanitelných příjmech této společnosti za rok 1996), příjem ze závislé činnosti od společnosti [právnická osoba] ve výši 15 870 Kč (zjištěno potvrzení o zdanitelných příjmech této společnosti za rok 1996). V roce 1996 tak činil úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů žalobce částku 450 658 Kč, základ daně z příjmů činil 413 565 Kč (zjištěno z výše uvedeného, což potvrzuje i přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 1996), což představovalo na tu dobu opravdu nadstandardní příjem, jelikož výše průměrné roční mzdy na území ČR tehdy činila částku 129 652 Kč (zjištěno z listiny zachycující vývoj průměrné mzdy v ČR na základě údajů Českého statistického úřadu). Žalobce neprokázal, z jakého důvodu byl ze strany posledních čtyř zmíněných společností příjemcem mzdy. Bylo však prokázáno, že členství žalobce v některých ze zmíněných společností bylo ukončeno před vzetím žalobce do vazby, resp., během jeho pobytu ve vazbě. Z výpisu z obchodního rejstříku zaniklé společnosti [právnická osoba], [IČO], (naposledy pod [právnická osoba] A MONTÁ [právnická osoba]), soud zjistil, že žalobce byl předsedou představenstva společnosti do 19. 9. 1996. Z výpisu z obchodního rejstříku zaniklé [právnická osoba] stavby [právnická osoba], [IČO] (naposledy pod [právnická osoba] stavby [právnická osoba] v likvidaci), soud zjistil, že žalobce byl předsedou představenstva společnosti do 19. 9. 1996. Z výpi