28 C 233/2024-154 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dvou smluv o dílo, které uzavřel se žalovanou (žalovaná částka představuje doplatek ceny za díla, která žalobce dle jeho tvrzení řádně provedl a předal žalované).2. Žalobce vystavěl žalobu na tom, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo (realizované formou dvou objednávek truhlářských prací žalobce jako zhotovitele) na truhlářské práce pro zakázku žalované u koncového investora (, právnická osoba, ), v jehož prostorách měly být truhlářské komponenty žalobcem instalovány. Žalobce tvrdil, že díla byla z jeho strany z převážné části zhotovena a že nedošlo k tomu, že by žalobce porušil smlouvy podstatným způsobem – přesto se však žalovaná neplatně a neúčinně pokusila od obou smluv o dílo odstoupit s tvrzením, že žalobcova díla vykazují podstatné (neodstranitelné) vady. Žalobní nárok je z právního hlediska konstruován s odkazem na ust. § 2613 občanského zákoníku (zmaření provedení díla z důvodu na straně objednatele): žalobce tvrdí, že žalovaná (resp. osoby jednající za ni při řízení realizace prací) opakovaně rušila a měnila domluvené termíny realizace a montáže (žalobce zejména s odkazem na whatsappovou komunikaci se svědkem , jméno FO, v této souvislosti uváděl, že byl opakovaně instruován, aby na místo provádění stavby nejezdil, a aby vyčkával, což dle jeho názoru v souhrnu vedlo k odkládání montáže a předání), že nepřipravila staveniště řádně tak, aby zejména vysoká prašnost neznehodnotila žalobcovu práci, a že žalobci zároveň udělovala pokyny, které byly nevhodné pro řádné provedení děl (zejména v prostředí, které žalobce popisuje jako vysoce prašné). V důsledku těchto okolností mělo dle žalobcovy argumentace dojít ke zmaření řádného dokončení děl z důvodů na straně žalované, nikoliv na straně žalobce, přičemž žalobce zdůrazňoval, že byl schopen a ochoten dílo dokončit, avšak nebylo mu to umožněno.3. Na tomto skutkovém a právním základu žalobce v žalobě vyčíslil dva dílčí nároky: ohledně první smlouvy žalobce uvedl, že smluvená odměna činila , částka, a že na práce, které žalobce řádně vykonal předtím, než mu žalovaná znemožnila díla dokončit, připadá 90 % této částky (, částka, ), přičemž žalovaná již uhradila 50 % ceny (, částka, ), takže doplatek činí , částka, . U druhého díla žalobce vycházel z ceny , částka, a uplatnil z ní 80 % část (tj. částku , částka, ) s tím, že po odečtení uhrazené zálohy ve výši , částka, požadoval doplatek ve výši , částka, . Žalobce taktéž zdůraznil, že jeho nárok není nárokem na cenu za hotové a bezvadné dílo, ale nárokem na limitovanou cenu odpovídající rozsahu již provedených prací s tím, že dokončení děl bylo zmařeno okolnostmi na straně objednatele (žalované).4. Pokud jde o žalovanou namítané vady děl, žalobce konzistentně tvrdil, že vytýkané nedostatky (zejména odlupování a „krabacení“ dýhy, případně šednutí a „pelichání“ povrchové úpravy) nebyly vadami podstatnými a že byly odstranitelné. Žalobce tvrdil, že opravy byl schopen provést a skutečně se o opravy pokoušel, avšak žalovaná mu neposkytla přiměřený časový prostor a součinnost k provedení oprav. Žalobce argumentoval i tím, že emailová komunikace žalované z poloviny března 2024 indikovala, že opravy a výměny komponentů kus za kus se měly realizovat až v dubnu 2024, zatímco žalovaná přistoupila ke stornu objednávek a ukončení spolupráce dříve, aniž by žalobci stanovila konkrétní závazné termíny k odstranění vad, jejichž nedodržení by bylo možné žalobci klást za vinu, a aniž by žalobci umožnila opravy finalizovat. Žalobce také namítal nedostatečnou určitost uplatnění vad: uvedl, že objednatel musí vady nezaměnitelně identifikovat a zvolit konkrétní právo z vadného plnění (odstranění vady, sleva apod.), což dle jeho názoru žalovaná neučinila, případně tak činila zcela nekonzistentně (žalobce v této souvislosti poukazoval i na pasáže emailové komunikace účastníků, které v jeho interpretaci spíše směřují k vyjmutí některých položek/méněpracím, nežli k řádné reklamaci).5. V podání z , datum, žalobce doplnil i konkrétní popis toho, jaké vady mu byly v průběhu spolupráce vytýkány a jaké opravy podle něj proběhly. Za první problém označil žalobce změnu požadavku investora/žalované u jedné stěny: původně dohodnuté uchycení na sololitové desky se mělo investorovi dodatečně znelíbit a žalobce v této souvislosti tvrdil, že následně předmětnou stěnu demontoval a znovu namontoval již bez sololitu, přičemž poté už k této části díla žádné výtky vneseny nebyly. Problém s odlupováním u latí žalobce dle jeho tvrzení opravil ke spokojenosti žalované i investora. Poslední problém s kroucením dýhy pak hodlal žalobce dle jeho vyjádření také vyřešit, a to tak, že stěnu demontoval, provedl předýhování a materiál připravil k opětovné instalaci. Poté mu však bylo žalovanou oznámeno, že investor už o jeho montáž nemá zájem a že bude zajištěn jiný dodavatel – žalobci tudíž nebylo umožněno opravené dílo znovu nainstalovat. Primární příčinou problémů s truhlářskými komponenty pak byla dle žalobce vysoká prašnost na staveništi, která dřevo znehodnocovala, a na kterou žalobce žalovanou upozorňoval, nikoliv vadný či nesprávný postup žalobce při realizaci děl.6. Žalovaná žalobní nárok popřela jako nedůvodný, protože nedošlo ke zmaření díla z její strany, nýbrž k porušení obou smluv o dílo ze strany žalobce jeho vadným plněním v kvalitě neslučitelné s požadavky investora, a to způsobem, který žalovaná kvalifikuje jako podstatné porušení žalobcových smluvních povinností. Žalovaná uváděla, že při kontrolách provádění děl na místě zjistila podstatné vady děl, které se následně po dvou neúspěšných pokusech žalobce o opravy ukázaly jako neodstranitelné a neopravitelné, což potvrdil nejen investor, ale i spol. , právnická osoba, , právnická osoba, . (dále jen „, právnická osoba, “), která pak žalobce nahradila a díla dokončila ke spokojenosti investora i žalované. Ohledně vad děl žalovaná konkretizovala, že se jednalo zejména o: zkrabacené hrany, odlupování a krabacení dýhy, šednutí a pelichání povrchové úpravy, třísky a potrhané hrany, nekvalitní provedení vnitřních částí některých výrobků, absenci dýhy na některých částech, rozjíždění spár u dodaného nábytku, odlepování a odpadávání dýhy po několika dnech a o nafouklou či zohýbanou dýhu. Žalovaná taktéž zdůrazňovala, že se jednalo o zakázky na montáž truhlářských prvků do reprezentativních prostor investora (, právnická osoba, ), kde je požadavek na kvalitu a estetickou stránku instalací mimořádně vysoký, a že z tohoto hlediska byla kvalita plnění žalobce naprosto nepřijatelná.7. Pokud jde o reklamační proces, žalovaná tvrdí, že vady děl u žalobce uplatnila vždy bezprostředně poté, co se projevily, a že reklamace probíhaly jednak telefonicky a jednak prostřednictvím emailové komunikace, kterou žalovaná obdržela od investora (, právnická osoba, ) a přeposílala ji žalobci. Za klíčovou žalovaná považuje emailovou komunikaci investora ze dne , datum, s přiloženou fotodokumentací (kde jsou vady identifikovány a zdokumentovány), a dále emaily žalované ze dne , datum, a , datum, , kde jsou vady žalobcových děl také specifikovány a kde jsou obsaženy i požadavky na nápravu. Žalovaná současně tvrdila, že žalobci byly stanoveny dostatečné termíny/lhůty k opravám odpovídající rozsahu vad, že žalobce byl upozorněn i na možnost ukončení vzájemné spolupráce, pokud opravy nebudou řádně provedeny. Žalobce provedl dva pokusy o opravu vad, pokaždé však zcela neúspěšně, takže výsledek jeho práce byl stále v rozporu se zadáním a s požadavky investora. Žalovaná a investor tedy po žalobcových neúspěšných pokusech o opravy došli k závěru, že vady jsou neopravitelné, a proto byla po žalobci požadována výměna celého díla za nové komponenty (tedy výměna všech jím dodaných a namontovaných komponentů za nové). Žalobce však podle žalované o takovou výměnu zájem neměl. Vzhledem k povaze zakázky, časovému presu a riziku dalšího neúspěšného pokusu o opravy žalovaná od obou smluv o dílo odstoupila a zadala realizaci třetí osobě.8. Žalovaná zároveň odmítla skutkovou verzi žalobce o tom, že by mu bránila v práci nebo že by mu jeho práci komplikovala nevhodnými pokyny či špatnými podmínkami na stavbě, a výslovně uvedla, že žalobce nikdy netvrdil, že by zadání bylo nevhodné nebo nerealizovatelné, ani si nestěžoval na podmínky v místě provádění díla. Žalovaná argumentovala i tím, že žalobce měl k dispozici přesné zadání včetně výkresů, na jehož základě předložil nabídku, a že k zásadním změnám ve specifikaci děl nedošlo; maximálně se řešila drobná upřesnění nebo dílčí práce mimo původní objednávky, což však podle žalované nijak nesouviselo s vadami žalobcových děl a jeho neúspěšnými opravami.9. Žalovaná v řízení vznesla také vzájemný návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, sestávající z požadavku na vrácení dvou záloh již vyplacených žalobci na základě smluv o dílo, od nichž žalovaná dle jejího názoru odstoupila (,