Žalobce se návrhem ze dne , datum, domáhal vydání rozkazu k vyklizení shora označené bytové jednotky dle ust. § 175a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) s odůvodněním, že nájemní poměr žalované skončil na základě výpovědi z nájmu bytu dané žalobcem dne , datum, , přičemž žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu dne , datum, .Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly do vlastních rukou řádně doručeny žaloba a předvolání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez řádné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na , datum, . Žalované bylo dne , datum, , a to uložením na poště, doručeno spolu s žalobou předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o možnosti vydat ve věci rozsudek pro zmeškání podle výše uvedeného ustanovení o.s.ř. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila, žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír.V posuzované věci se jedná o spor z titulu ochrany vlastnického práva dle ust. § 1042 zákona č. 89//2012 Sb., občanského zákoníku. Předmětem tohoto řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Vzhledem k tomu, že byly splněny shora uvedené podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, uvedené v ust. § 153b odst. 1 o.s.ř., soud rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, kterým bylo žalobě vyhověno.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .