26 C 382/2017-288 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 1. 12. 2017 domáhala po žalované zaplacení částky bezdůvodného obohacení 140 623,85 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku s tím, že se svým manželem, panem [jméno] [příjmení], má ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházející se na adrese [adresa] (dále jen„ Nemovité věci“). Tyto Nemovité věci nabyli manželé na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO]. K předání Nemovitých věcí došlo dne 16. 4. 2015. Kromě stavby [adresa] se na pozemcích nachází ještě přístavba. Elektrické energie jsou do obou staveb dodávány přes jeden společný elektroměr, přičemž přístavek má navíc samostatný podružný elektroměr. Nová smlouva na dodávku elektrické energie do Nemovitých věcí byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 13. 4. 2015. Při kontrole elektrické instalace dne 22. 3. 2016 byl pracovníky žalované zjištěn neoprávněný odběr elektřiny ze soustavy ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, který probíhal vyvedením třífázového odbočení z neměřeného úseku soustavy. Tímto měla být žalované způsobena škoda, zahrnující i náklady na zjištění, a tuto škodu žalovaná vyčíslila žalobkyni na částku 159 449,43 Kč, o čemž žalobkyni písemně informovala. Částka vypočtená žalovanou odpovídala maximálnímu možnému odběru v odběrném místě, jehož předpokladem je odběr v plné kapacitě soustavně 24 hodin po celé rozhodné období. Částka neměla oporu v žádném reálném měření a byla stanovena paušálně. Pod pohrůžkou odpojení elektrické energie, a po zamítnutí žádosti o prominutí úhrady žalobkyně tuto částku v plné výši uhradila, neboť, zároveň ovšem opětovně žádala žalovanou o přezkum celé věci. Ohledně samotného odbočení z neměřeného úseku soustavy žalobkyně uvádí, že o jeho existenci neměla žádné ponětí, sama jej nezřídila a ani při převodu Nemovitých věcí o nich nebyla informována. Mimo jiné, v době koupě Nemovitých věcí se seznámila s obsahem dokumentu o mimořádné revizi elektrické instalace ev. [číslo] ze dne 12. 2. 2015, kdy tato revize žádné informace o odbočení z neměřeného úseku soustavy neobsahovala a žalobkyně tedy v dobré víře další zkoumání a revize neprováděla. Předmětné zřízení neoprávněného odbočení z neměřeného úseku soustavy bylo prověřováno také Policií ČR pod [číslo jednací], Odborem hospodářské kriminality 7. Oddělení u Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizováno], a to na základě trestního oznámení ze dne 1. 6. 2016, podaného žalobkyní na neznámého pachatele. Podle tvrzení žalobkyně odběr naměřený žalovanou zcela zjevně nekoresponduje s realitou. V rozhodném období byla spotřeba elektrické energie měřena podružným elektroměrem, neboť v tomto období žalobkyně s rodinou obývala přístavek, a to z důvodu rekonstrukce hlavní budovy. Ze stavu tohoto podružného elektroměru mezi dny 15. 3. 2015 až 22. 3. 2016 vyplývá, že odběr elektřiny v přístavku činil celkem 2 508 kWh, což odpovídá běžné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Zbylá část elektrické energie naměřená hlavním elektroměrem činila 405 kWh. Žalobkyně vždy řádně platila všechny předepsané zálohy. K výši žalované částky dospěla žalobkyně tak, že od zaplacené částky ve výši 159 449,43 Kč odečetla částku 15 558,33 Kč bez DPH, tedy 18 825,58 včetně DPH, ke které dospěla součtem částky 11 257,33 Kč bez DPH za neoprávněný odběr 2 508 kWh a částky 4 301 Kč bez DPH, což jsou náklady žalované na zjištění a vymožení. Částka 140 623,85 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení. Žalobkyně nesporuje, že v rozhodném období probíhal neoprávněný odběr a uznává svou povinnost hradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem, nesouhlasí však se způsobem výpočtu výše této škody. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že při kontrole elektrické instalace u Nemovitých věcí byl dne 22. 3. 2016 pracovníky žalované zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny tak, že z neměřené části elektrického vedení bylo vyvedeno třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Na základě výše uvedených skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalované tak vznikla škoda. Samotné neměřené připojení bylo realizováno z přípojkové skříně na hranici pozemku prostřednictvím kabelu, který odcházel na pozemek žalobkyně. Na předmětném pozemku se nacházely v době kontroly dvě stavby, přičemž pracovníkům žalované byla umožněna kontrola pouze jedné z nich. Při zjištění neoprávněného odběru elektřiny tak z toho důvodu nebylo zjištěno, jaké objekty jsou na„ černý“ odběr napojeny. Žalovaná dále uvádí, že předmětná neoprávněná odbočka byla konstruována tak, že se bez odkrytí její celé délky nacházející se v zemi a současného odkrytí elektroinstalace v obou objektech nebylo možné stanovit nejen, zda neměřenou elektřinu využívaly oba objekty, ale také zda na neměřené odbočce bylo instalováno žalobcem uváděné podružné měřidlo. Ve znaleckém posudku, který si nechala žalobkyně zpracovat, není posouzen stav elektroinstalace a není určeno, že podružné měřidlo bylo skutečně instalováno na takovém místě, že přes něj procházela veškerá neoprávněně odebraná elektřina. Znalec se v předmětném znaleckém posudku vyjadřuje výhradně k samotnému místu napojení neměřené odbočky, neuvádí stav elektroinstalace, ani způsob využívání neměřené elektřiny. Znalec tedy pouze konstatuje, že v předmětném odběrném místě byl realizován neoprávněný odběr elektřiny. Současně žalobkyní předloženým posudkem vypracovaným na základě jeho objednávky byla možnost stanovení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem vyloučena, stejně jako možnost alespoň přibližně odhadnout průměrnou spotřebu elektřiny. Žalovaný jako provozovatel distribuční soustavy měl dvě možnosti, jak stanovit škodu způsobenou realizací neoprávněného odběru elektřiny, a to buď určit škodu skutečnou tedy zjistit skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny, nebo stanovit náhradu škody výpočtem na základě legitimního zmocnění určeným způsobem v souladu s právním předpisem. Jelikož v daném případě nebylo podle žalované reálně možné zjistit škodu skutečnou, neměl žalovaný možnost postupovat jinak, než stanovit náhradu škody v souladu s právní úpravou fikcí za pomoci výpočtu ve smyslu ust. § 9 s vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a to za období od 14. 4. 2015 do 22. 3. 2016, v celkové výši 159.449,43 Kč. Žalobkyně nikterak neprokázal, že podružný elektroměr skutečně zaznamenávalo veškerou neoprávněně odebíranou elektřinu ani to, že bylo způsobilé k měření spotřeby elektřiny. Žalovaná tvrdí, že spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit výhradně takovým elektroměrem, který má platné ověření, což v tomto případě tak nebylo. Z toho tedy vyplývá, že daném případě byl požadavek žalované na zaplacení náhrady škody byl podložen legitimním právním důvodem vyplývajícím z ustanovení § 51 energetického zákona. Nejedná se tedy o plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl. Mimo to žalovaná namítá, že výpočet provedený žalobkyní nelze akceptovat. Žalobkyně by v daném případě musel prokázat skutečnou škodu, kterou realizací neoprávněného odběru způsobil. Dále žalovaný uvádí, že posuzovaném případě bylo jednoznačně zdokumentováno a prokázáno, že na neměřenou elektrickou energii byly napojeny téměř všechny spotřebiče v domě a současně nebylo ze strany žalobkyně umožněno provést kontrolu hlavní budovy, tou dobou v rekonstrukci, ani nebylo možné provést kontrolu a odkrytí celé elektroinstalace. Skutečnost zda zásah do elektrické instalace provedla žalobkyně sama, či na jeho žádost jiná osoba, je na základě energetického zákona, považována za nepodstatnou, neboť citovaný zákon výslovně zavinění odběratele nestanoví. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), video záznamem, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslechem znalců [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejich písemnými znaleckými posudky. 4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně má společně se svým manželem, [jméno] [příjmení], ve společném jmění manželů [příjmení] věci, a to konkrétně pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce] (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí). Tyto Nemovité věci nabyli na základě kupní smlo