28 C 75/2019-230 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru u žalované výpovědí ze dne [datum] s výslovným tvrzením, že se jedná o žalobu antidiskriminační. K odůvodnění své žaloby uvedla, že tvrzeným důvodem výpovědi byla nadbytečnost zaměstnankyně podle rozhodnutí statutárního orgánu zaměstnavatele o organizační změně ze dne [datum] spočívající ve snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Pracovní místo žalobkyně mělo být podle uvedeného rozhodnutí zrušeno ke dni [datum]. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum], naposledy na pracovní pozici obchodní zástupce pro [anonymizována dvě slova] a [země]. Po celou dobu byla žalobkyně aktivní zaměstnankyní, která se snažila dávat podněty ke zlepšení činnosti žalované a ke zvýšení objemu prodeje jejích výrobků, patřila mezi úspěšné změstnance. Žalovaná je součástí velké nadnárodní skupiny [právnická osoba] [anonymizováno], ve které uplatňováno tzv. skupinové nadnárodní řízení bez ohledu na skutečného zaměstnavatele. Přímým nadřízením žalobkyně tak byl pan [jméno] [příjmení], obchodní ředitel pro východní [anonymizováno], [země] a [anonymizováno]. S ohledem na nadnárodní řízení společnosti a na její hodnoty očekávala žalobkyně, že se s ní bude zacházeno stejně jako s jinými zaměstnanci skupiny [anonymizována dvě slova] vykonávající stejnou práci v jiné zemi [anonymizováno]. Žalobkyně však má za to, že s ní bylo zacházeno bezdůvodně odlišně s ohledem na její původ, národnost a pohlaví, než s ostatními zaměstnanci v jejím postavení. Žalobkyně měla v průběhu svého pracovního poměru stanovovány pracovní cíle neopodstatněně vyšší než jiní zaměstnanci jiného pohlaví a zaměstnanci v západní [anonymizováno]. Splnění cílů pak bylo podstatným pro získání odměn. Žalobkyně měla dlouhodobě konflikty se svým nadřízeným, panem [příjmení], který se k žalobkyni choval nevhodně, a to například na konferenci v [anonymizováno] v roce [rok], když na dotazy žalobkyně na konferenci reagoval pan [příjmení] slovy„ sit down and shut up“. Pan [anonymizováno] se poté podílel na rozhodování ohledně výběru žalované na novou pracovní pozici, kterou následně získal pan [příjmení], rozhodoval a stejně tak se podílel na rozhodování ohledně ukončení pracovního poměru žalobkyně. Žalovaná neřešila výtky žalobkyně ohledně konfliktů s panem [příjmení] a ohledně nerovného zacházení s ní. Nadbytečnost žalobkyně je tak pouze zastřeným právním jednáním, které mělo vyřešit obtíže s problémovou zaměstnankyní. Žalobkyně měla dne [datum] na schůzce s panem [příjmení], [anonymizováno] a paní [příjmení] řešit problémy s nadřízenými, místo toho jí oznámili, že s ní bude ukončen pracovní poměr, po uvedené schůzce se žalobkyně zhroutila a byla několik měsíců v pracovní neschopnosti. Po jejím návratu do zaměstnání byl ze strany žalované ukončen pracovní poměr. Podle žalobkyně však nenastala její nadbytečnost, když její práce byla i nadále potřebná a neodpadla. Nadbytečnost tak byla vytvořena uměle. Žaloba žalobkyně na učení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla žalobkyní podána jako žaloba antidiskriminační. <b>2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí ze dne [datum] je neplatné.</b> 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nároky žalobkyně považovala za neoprávněné, když podle ní výpověď daná žalobkyni dne [datum] byla platným právním jednáním. Uvedla, že přímým nadřízeným žalobkyně nebyl pan [příjmení], nýbrž pan [jméno] [příjmení] a jeho přímým nadřízeným byl teprve pan [jméno] [příjmení]. Nadřízeným pana [příjmení] byl pak pan [jméno] [příjmení]. Ze strany žalované byla provedena zcela řádná organizační změna spočívající ve zrušení pracovního místa [ulice] zástupce pro [anonymizována dvě slova] a [země], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], v rámci obchodní jednotky [příjmení] [příjmení], a to bez jakékoli náhrady, když pracovní úkoly žalobkyně převzal pan [jméno] [příjmení], zaměstnaný v jiné společnosti skupiny žalované. Celkový počet zaměstnanců žalované v rámci obchodní jednotky [příjmení] [příjmení] se tak snížil ze 4 na 3 zaměstnance. K propuštění byla žalovanou vybrána žalobkyně, neboť obsluhovala nejmenší počet zákazníků (cca 5-6) ve srovnání s ostatními obchodními zástupci, kteří měli zákazníků cca 100. Pro žalovanou tak bylo administrativně jednodušší změnit kontaktní osobu u 5 zákazníků než u 100. Kromě uvedeného přímý nadřízený žalobkyně musel zákazníky žalobkyně převzít již po dobu dlouhodobé pracovní neschopnosti žalobkyně trvající od [anonymizováno] [rok]. Není pochyb o tom, že zrušené pracovní místo bylo obsazeno žalobkyní a je tak dána příčinná souvislost mezi organizační změnou spočívající ve zrušení pracovního místa a nadbytečností žalobkyně, čímž byly splněny všechny podmínky pro podání výpovědi. Zrušení pracovní pozice žalobkyně bylo součástí celosvětové reorganizace skupiny žalované, důvodem této reorganizace bylo zejména snížení počtu zaměstnanců a úspora mzdových prostředků vzniklá zjednodušením manažerské struktury a maximálního využití CRM procesů a práce s daty. V důsledku těchto změn došlo od počátku roku [rok] k propuštění 20 zaměstnanců z prodejních oddělení v různých zemích, jedním ze zaměstnanců, jejichž pozice byla zrušena, byl také pan [příjmení], se kterým byl pracovní poměr ukončen taktéž z důvodu nadbytečnosti v roce [rok]. Žalovaná dále popírala, že by vůči žalobkyni jednala diskriminačně, současně má za to, že tvrzení ohledně nerovného zacházení v rámci stanovování výkonnostních cílů či nepřijetí na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nejsou pro projednávanou věc relevantní, neboť by uvedené jednání nezakládalo neplatnost výpovědi. Důvodem pro neplatnost výpovědi může být pouze diskriminace v souvislosti s podanou výpovědí, což žalovaná ani netvrdí. Žalobkyně tvrzené nerovné zacházení odvozuje od srovnání s osobami, které nejsou zaměstnanci žalované, ale jiných zahraničních osob dle příslušných právních řádů, tyto osoby tak nelze považovat za srovnatelné s žalobkyní. Žalovaná také popírala, že by pracovní neshody mezi žalobkyní a jejími nadřízenými vedly k její výpovědi, jak již bylo uvedeno výše, pohnutkou byla celosvětová reorganizace společnosti a zvýšení efektivity práce a úspora mzdových prostředků. <b>4. Ze všech shora uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.</b> 5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále v řízení vyslechl následující svědky - [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] (ustanovení § 126 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. <b>6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 7. Soud vycházel z nesporného tvrzení účastníků, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána v pracovním poměru na pozici [ulice] zástupce pro [anonymizována dvě slova] a [země], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], od [datum] (prokázáno rovněž pracovní smlouvou ze dne [datum]) a že její pracovní místo bylo zrušeno s účinností ke dni [datum] na základě rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum] spočívající ve snížení stavu zaměstnanců. Dne [datum] byla žalobkyni žalovanou předána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (prokázáno výpovědí ze dne [datum], shodná tvrzení účastníků). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] sdělila žalované, že považuje výpověď ze dne [datum] za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání (prokázáno námitkou neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], shodná tvrzení účastníků). Žalovaná v reakci na to dopisem ze dne [datum] sdělila žalobkyni, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] považuje za platnou a námitky žalobkyně neuznává (prokázáno přípisem žalovaní ze dne [datum]). 8. Zaměstnanci žalované na pozici obchodní zástupce měli zaměstnavatelem stanovovány pro jednotlivá období shodná s kalendářním rokem konkrétní pracovní cíle. Za rok [rok] byly tak stanoveny panu [příjmení] cíle ve výši 7,9 %, panu [příjmení] - 1,8 %, žalobkyni 0,1 % a panu [příjmení] 8,7 %, pro rok [rok] byly stanoveny panu [příjmení] cíle ve výši 8,8 %, panu [příjmení] - 1,6 %, žalobkyni 7,7 % a panu [příjmení] 26,7 %, pro rok [rok] byly stanoveny panu [příjmení] cíle ve výši 3,2 %, panu [příjmení] 6,2 %, žalobkyni 21 % a panu [příjmení] - 12,8 % a pro rok [rok] byly stanoveny panu [příjmení] cíle ve výši 6,7 %, panu [příjmení] 6,5 %, žalobkyni 0,7 % a panu [příjmení] 16,6 % (prokázáno tabulkou pracovních cílů na č. l. 173). V [anonymizováno] roku [rok] bylo zaměstnancům prodejního oddělení žalované vyplaceno 386 270 Kč, v [anonymizováno] roku [rok] pak 250 224 Kč (prokázáno přehledem mzdových nákladů za období 02/ 2018, 02/ 20